28 Cdo 830/2004 — Nejvyšší soud

28 Cdo 830/2004 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 10. 2004 Spisová značka:28 Cdo 830/2004 ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:28.CDO.830.2004.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb. § 237 odst. 3 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 830/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., o dovolání společnosti s ručením omezeným M., zastoupené advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze z 9.12.2003, sp.zn. 12 Co 618/2003, vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp.zn. 4 C 116/93 (žalobců: 1. V. Š., 2. V. Š., 3. M. Š., 4. Z. B., a 5. R. Š., zastoupených advokátem, proti žalované společnosti s ručením omezeným M., zastoupené advokátem, o vyklizení pozemků a o odstranění dočasných staveb), takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání. O d ů v o d n ě n í : Žalobou, podanou u soudu 1.3.1993, se žalobci domáhali proti žalované společnosti s ručením omezeným vyklizení pozemku parc. č. 190 v katastrálním území J., zapsaného na listu vlastnictví č. 965 katastru nemovitostí pro uvedené katastrální území u Katastrálního úřadu H. m. P. Žalobcům nebo jejich právním předchůdcům byly vydány pozemky podle zákona č. 403/1990 Sb. na základě dohody z 20.5.1992, registrované bývalým Státním notářstvím pro P. dne 21.5.1992, sp.zn. 5 RE 809/92. Z těchto pozemků je však pozemek parc. č. 190 v katastrálním území J. užíván bez právního důvodu žalovanou společností s ručením omezeným, která jej však odmítá vydat. Žalovaná společnost s ručením omezeným navrhla zamítnutí žaloby žalobců s tím, že mezi Státním statkem h. m. P. a nabyvateli J. Š. a V. Š. došlo k dohodě o vydání pozemků, které však nebyly v držení tohoto statku, takže dohodu o vydání pozemků je tu třeba považovat za neplatnou. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze 14.3.2001, čj. 4 C 116/93-74, bylo žalované M., s.r.o., uloženo vyklidit pozemky parc. č. 190/2 (o výměře 74 m2), parc. č. 190/4 (o výměře 75 m2), parc. č. 190/5 (o výměře 75 m2), parc. č. 190/6 (o výměře 74 m2), parc. č. 190/7 (o výměře 74 m2) a parc. č. 190/8 (o výměře 74 m2) v katastrálním území J., zapsané na listu vlastnictví č. 965 pro katastrální území J. u Katastrálního úřadu P., a odstranit z těchto pozemků dočasné stavby: objekt SO 01-7-sestavu buněk M. S., objekt SO 02-splaškovou kanalizaci, objekt SO 03-vodovodní přípojku, objekt SO 05-komunikaci s chodníky, objekt SO 07-sadové úpravy, objekt SO 08-venkovní osvětlení a objekt elektrické přípojky 1 KV pro UVD M. a vše vyklizené odevzdat žalobcům V. Š., V. Š., M. Š., Z. B. a R. Š. do dvou měsíců od právní moci rozsudku. Žalované společnosti s ručením omezeným bylo uloženo zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení 12.945 Kč. K odvolání žalované M., s.r.o., proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně Městský soud v Praze usnesením z 13.3.2002, sp.zn. 54 Co 476/2001, zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozsudku odvolací soud vyslovoval názor, že v projednávané právní věci nelze použít bez dalšího ustanovení § 221 občanského zákoníku (ve znění do 31.12.1991) k ochraně vlastnického práva žalobců. Je tu nutno posoudit zejména povahu a rozsah hospodářské, případně i jiné ztráty, která by odstraněním staveb vznikla žalované společnosti, jež má zájem na dalším využití staveb. V řízení před soudem prvního stupně nebyl však úplně zjištěn skutkový stav věci ohledně důvodnosti požadavku žalobců na odstranění staveb z pozemků vymáhaných žalobci, takže odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Pro další průběh řízení odvolací soud ukládal soudu prvního stupně, aby zaměřil pozornost nejprve na zjištění charakteru, označení a přesného umístění staveb na pozemcích, které jsou mezi účastníky řízení sporné, a pak teprve posoudit hospodářské (případně i jiné) ztráty, které by odstraněním staveb, uváděných žalobci, vznikla v porovnání se zájmem žalované na dalším využití těchto staveb. Odvolací soud vyslovoval názor, že „bude-li se zřetelem ke všem okolnostem a povaze případu prokázána neúčelnost odstranění staveb, bude na místě žalobu, jako nepodstatnou, zamítnout“. Obvodní soud pro Prahu 5 pak vynesl rozsudek z 31.3.2003, čj. 4 C 116/93-289, jímž bylo žalované společnosti s ručením omezeným uloženo vyklidit pozemky parc. č. 190/2 (o výměře 74 m2), parc. č. 190/3 (o výměře 74 m2), parc. č. 190/4 (o výměře 75 m2), parc. č. 190/5 (o výměře 75 m2), parc. č. 190/6 (o výměře 74 m2), parc. č. 190/7 (o výměře 74 m2) a parc. č. 190/8 (o výměře 74 m2) v katastrálním území J., zapsané na listu vlastnictví č. 965 pro katastrální území J. u Katastrálního úřadu P., a odstranit z těchto pozemků dočasné stavby, zapsané na listu vlastnictví č. 945 pro katastrální území J. u Katastrálního úřadu P., jakož i vyklizené pozemky žalobcům předat do dvou měsíců od právní moci rozsudku. Žalované společnosti s ručením omezeným bylo uloženo zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení 19.195 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalované společnosti bylo dále uloženo zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 na úhradu znalečného 6.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. V odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně bylo uvedeno, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně V. Š. a také J. Š. (který pak zemřel 20.2.1999) se stali spoluvlastníky (každý z jedné poloviny) pozemku parc. č. 190 (o výměře 5.727 m2) v katastrálním území J. na základě dohody z 20.5.1992 o vydání věci, uzavřené mezi nimi, jako příjemci, a Státním statkem h. m. P., jako vydávajícím, na základě zákona č. 403/1990 Sb. Na tomto pozemku postavila žalovaná společnost s ručením omezeným stavby podle dokumentace ověřené stavebním úřadem, které pak byly kolaudovány kolaudačním rozhodnutím ze 14.5.1991 jako stavby dočasné a dočasnost staveb byla omezena do 31.12.1993 a poté měly být stavby z pozemku odstraněny a pozemek upraven. Sedm soustav obytných buněk bylo žalované společnosti vyhotoveno ke dni 10.10.1991. Stavebníkem a vlastníkem těchto staveb je žalovaná společnost s ručením omezeným M. K prodloužení omezené dočasnosti staveb nedošlo. Došlo však k rozdělení původního pozemku parc. č. 190 v katastrálním území J. na pozemky parc. č. 190/1 až 190/9 a dále na pozemky parc. č. 190/15 a parc. č. 190/18; pozemky parc. č. 190/2 až parc. č. 190/8 jsou pozemky pod stavbami, postavenými žalovanou společnosti s ručením omezeným. Podle názoru soudu prvního stupně jsou vlastníky těchto parcel, vytvořených z původního pozemku parc. č. 190 v katastrálním území J., žalobci, a to V. Š. ze 6/10 a žalobci V. Š., M. Š., Z. B. a R. Š. každý po 1/10. Soud prvního stupně poukazoval na to, že v řízeních vedených u Obvodního soudu pro Prahu 5, vedených pod sp.zn. 17 C 65/93 a sp.zn. 16 C 587/2000, byly zamítnuty určovací žaloby Městské části P. a Sdruženého sportovního klubu M. P. a pak i Městské části P. a H. m. P., týkající se vlastnictví pozemků parc. č. 189/1, 189/3, 189/4 a 190/1 v katastrálním území J. Soud prvního stupně ve svém rozsudku uváděl, že předmětem podnikání žalované společnosti M., s.r.o., jsou ubytovací služby v motelu a provozování hostinské činnosti, a to ve stavbách, které jsou sporné mezi účastníky tohoto soudního řízení; do staveb těchto ubytovacích buněk je zavedena voda i elektřina a jsou napojeny na kanalizaci; pozemek je elektrifikován a je zřízeno venkovní osvětlení. Kolem celého zařízení „G. H. M.“ je oplocení (mimo strany vedoucí k silnici), kolem buněk jsou chodníčky a přístřešky a po celém areálu jsou přístupové komunikace, okrasné porosty a dvě uměle zbudovaná jezírka. Podle znaleckého posudku hodnota všech staveb v areálu činí 8.498.750 Kč; jeho tržní hodnota činí podle znaleckého posudku 3.259.300 Kč; náklady na demontáž staveb odhadla znalkyně Ing. O. na 560.000 Kč. Stavby jsou po 31.12.1993 na pozemcích užívány neoprávněně, protože stavby byly povoleny jako stavby dočasné a pak měly být odstraněny. Výzva k vydání nemovitostí tu byla učiněna v daném případě V. Š. a J. Š. včas a řádně a proto se Městská část P. nemohla stát vlastníkem žalobci uváděných pozemků podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Žalobci, kterým byly pozemky vydány na základě dohody podle zákona č. 403/1990 Sb., vstoupili do práv a povinností předchozího vlastníka a právo ža