29 Cdo 1983/2008 — Nejvyšší soud

29 Cdo 1983/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 5. 2008 Spisová značka:29 Cdo 1983/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.1983.2008.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Bezdůvodné obohacení Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. § 54 předpisu č. 337/1992Sb. § 73 předpisu č. 337/1992Sb. § 451 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 5. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.  29 Cdo 1983/2008 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně JUDr. V. Z., jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně OSTRAMO, VLČEK a spol., s. r. o., identifikační číslo osoby 49 60 91 81, zastoupené JUDr. Věkoslavem Zezulou, advokátem, se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Žerotínova 3, PSČ 702 00, proti žalované M. V., zastoupené JUDr. Vladimírem Doležalem, advokátem, se sídlem v Praze 7-Letné, Dobrovského 10, PSČ 170 00, o zaplacení částky 255.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v  Ostravě pod sp. zn. 37 C 137/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v  Ostravě ze dne 24. listopadu 2006, č. j. 37 C 137/2004-163, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. února 2008, č. j. 51 Co 204/2007-243, takto: I. Řízení o „dovolání“ proti rozsudku Okresního soudu v  Ostravě ze dne 24. listopadu 2006, č. j. 37 C 137/2004-163, se zastavuje. II. Dovolání proti měnícímu výroku I. a proti potvrzujícímu výroku II. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. února 2008, č. j. 51 Co 204/2007-243, co do částky 43.397,20 Kč s 3% úrokem z prodlení od 24. června 2003 do zaplacení, se odmítá. III. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. února 2008, č. j. 51 Co 204/2007-243, v potvrzujícím výroku II. co do částky 211.602,80 Kč s 5,5% úrokem z prodlení od 24. června 2003 do zaplacení, dále co do 2,5% úroku z prodlení z částky 43.397,20 Kč od 24. června 2003 do zaplacení a ve výroku III. o nákladech řízení a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. listopadu 2006, č. j. 37 C 137/2004-163, ve výroku I. co do částky 211.602,80 Kč s 5,5% úrokem z prodlení od 24. června 2003 do zaplacení a povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení a ve výroku II. o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek, se zrušují a v tomto rozsahu se věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 24. listopadu 2006, č. j. 37 C 137/2004-163, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 255.000,- Kč s 5,5% úrokem z prodlení od 22. června 2002 do zaplacení a náhradu nákladů řízení (výrok I.) a dále povinnost zaplatit soudní poplatek (výrok II.). K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. února 2008, č. j. 51 Co 204/2007-243, změnil rozsudek soudu prvního stupně ohledně 5,5% úroku z prodlení z částky 255.000,- Kč od 22. června 2002 do 23. června 2003 tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (první výrok), ve zbývající části vyhovujícího výroku ve věci samé jej potvrdil s tím, že žalovaná je povinna plnit částku 255.000,- Kč s příslušenstvím do konkursní podstaty úpadkyně OSTRAMO, VLČEK a spol., s. r. o., identifikační číslo 49 60 91 81 (druhý výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok). Odvolací soud vyšel z toho, že 1) žalovaná jako kupující uzavřela s úpadkyní jako prodávající 27. srpna 1997 kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k nemovitosti (dále jen „kupní smlouva“), a to k domu č. p. 257 na pozemku parc. č. 227 a k tomuto pozemku, zapsaným na listu vlastnictví č. 987 pro katastrální území Muglinov, obec Ostrava  (dále jen „předmětné nemovitosti“); 2) zápis vkladu vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí byl proveden 9. listopadu 1999 s účinky vkladu 26. října 1998; 3) exekučním příkazem z 18. listopadu 1998 na prodej předmětných nemovitostí vymáhal Finanční úřad Ostrava I (dále jen „finanční úřad“) daňové nedoplatky z let 1996 až 1998 dlužníka OSTRAMO, VLČEK a spol., s. r. o.; 4) 27. července 1999 byl žalované jako vydražitelce udělen příklep ve veřejné dražbě k předmětným nemovitostem, po zaplacení nejvyššího podání ve výši 1,050.000,- Kč se žalovaná stala vlastnicí předmětných nemovitostí; 5) žalovaná jako pronajímatelka uzavřela 14. července 2000 se dvěma nájemci nájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání domu č. p. 257 za dohodnuté nájemné 180.000,- Kč ročně, za dobu od 1. listopadu 2000 do 15. dubna 2002 inkasovala od nájemců nájemné ve výši 255.000,- Kč; 6) žalovaná a úpadkyně uzavřely 1. listopadu 2000 dohodu o odstoupení od kupní smlouvy formou notářského zápisu; 7) na majetek společnosti OSTRAMO, VLČEK a spol., s. r. o. byl prohlášen konkurs 31. července 2001; 8) správce konkursní podstaty zapsal předmětné nemovitosti do konkursní podstaty 18. ledna 2002; 9) rozhodnutím z 6. června 2002, které nabylo právní moci 12. června 2002, finanční úřad rozhodl o obnově řízení ve věci prodeje předmětných nemovitostí a rozhodnutím z 2. července 2002, jež nabylo právní moci 10. srpna 2002, zrušil rozhodnutí o udělení příklepu z 27. července 1999 a žalované byla vrácena částka 1,050.000,- Kč; 10) přípisem z 5. června 2002, doručeným žalované 6. června 2003 žalobkyně vyúčtovala žalované bezdůvodné obohacení ve výši 255.000,- Kč a vyzvala ji k úhradě do patnácti dnů od doručení výzvy. Odvolací soud se ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně, podle nichž žalovaná vydražila předmětné nemovitosti a stala se tak jejich vlastnicí na základě jiného právního titulu nežli kupní smlouvy, protože k vydražení došlo před ukončením řízení o vkladu jejího vlastnického práva podle kupní smlouvy. Katastrální úřad neměl vklad vlastnického práva žalované podle kupní smlouvy povolit pro nemožnost plnění z této smlouvy na straně prodávajícího, která spočívala v nemožnosti převodu vlastnického práva pozdější úpadkyně na žalovanou, jehož pozbyla na základě příklepu v dražbě. Žalovaná pak pozbyla vlastnického práva pravomocným rozhodnutím finančního úřadu o zrušení rozhodnutí o udělení příklepu po povolení obnovy řízení ve věci prodeje nemovitostí. Finanční úřad při vydání těchto rozhodnutí postupoval v rozporu s právními předpisy, protože ustanovení § 54 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „zákon č. 337/1992 Sb.“), nelze použít v případě daňové exekuce, nýbrž jen v řízení vyměřovacím. V tomto případě však byla povolena obnova řízení o daňové exekuci, na kterou se podle ustanovení § 73 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb. přiměřeně použije občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) a ten v ustanovení § 254 odst. 2 stanoví, že při výkonu rozhodnutí nelze podat žalobu na obnovu řízení. Přesto jde o rozhodnutí pravomocná, když žalovaná proti nim nepodala řádný opravný prostředek, ani se nedomáhala jejich přezkumu podle části páté občanského soudního řádu. Zrušením rozhodnutí o udělení příklepu žalovaná pozbyla vlastnického práva k předmětným nemovitostem a je povinna podle ustanovení  § 451 občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“) vydat bezdůvodné obohacení, jež získala přijetím plnění bez právního důvodu. Odvolací soud uvedl, že aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ustanovení § 27 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“), ve znění účinném do 31. prosince 2007. Podle ustanovení § 18 odst. 3 ZKV je žalovaná bez ohledu na to, zda byla vlastnicí, povinna vydat do konkursní podstaty úpadkyně ty užitky z předmětných nemovitostí, které nabyla po 18. lednu 2002, kdy správce konkursní podstaty tyto nemovitosti zapsal do konkursní podstaty. Za dobu od 18. ledna 2002 do 15. dubna 2002 jde o částku 43.397,20 Kč. U této částky jde o jeden ze dvou důvodů, pro něž je žalovaná povinna přijaté plnění vrátit. Zdůraznil, že udělením příklepu a zaplacením nejvyššího podání žalovaná nabyla vlastnického práva k předmětným nemovitostem podle ustanovení § 132 odst. 1 obč. zák., tedy na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Dohoda o odstoupení od kupní smlouvy nemá pro posouzení, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí, žádný význam. Obsahově nemůže jít o odstoupení od smlouvy, protože to je podle ustanovení § 48 odst. 2 obč. zák. jednostranným právním úkonem, nemůže jít ani o zrušení závazku dohodou, protože závazkem se míní dluh a nikoliv smlouva, a podstatné je to, že mezi žalovanou a úpadkyní neexistoval právní vztah, od něhož by bylo možno odstoupit, „došlo-li v důsledku zániku vlastnického práva úpadkyně pro nemožnost plnění k neplatnosti kupní smlouvy“. S odkazem na ustanovení §