29 Cdo 244/2012 — Nejvyšší soud

29 Cdo 244/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 12. 2014 Spisová značka:29 Cdo 244/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.244.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Konkurs Incidenční spory Zástavní právo Dotčené předpisy:§ 6 odst. 3 ZKV ve znění do 31.12.2007 § 15 odst. 1 písm. c) ZKV ve znění do 31.12.2007 § 28 ZKV ve znění do 31.12.2007 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:15. 1. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 244/2012 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce J. R., zastoupeného JUDr. Martinem Vlčkem, CSc., advokátem, se sídlem v Praze 2, Anglická 521/4, PSČ 120 00, proti žalované Ing. Ludmile Kamlenkové, jako správkyni konkursní podstaty úpadce INTERIER PRAHA a. s. v likvidaci, identifikační číslo 60193379, zastoupené JUDr. Pavlem Sedláčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705/16, PSČ 110 00, za účasti Global Financial Restructuring Czech, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27182452, zastoupeného Mgr. Martinem Žižkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00, jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalované, o vyloučení částky 14.035.000 Kč s příslušenstvím ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 73/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. července 2011, č. j. 13 Cmo 400/2006-294, takto: I. Vstup společnosti Global Financial Restructuring Czech, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27182452, do řízení jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalované se připouští. II. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 20. července 2011, č. j. 13 Cmo 400/2006-294, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem ze dne 30. září 2005, č. j. 41 Cm 73/2004-143, zamítl Městský soud v Praze žalobu, kterou se žalobce (J. R.) domáhal vůči žalované [správkyni konkursní podstaty úpadce INTERIER PRAHA a. s. v likvidaci (dále též jen „dlužník I“ nebo „úpadce I“)] zaplacení částky 14.035.000 Kč s příslušenstvím (tvořeným osmiprocentním úrokem z prodlení za dobu od 26. září 2002 do zaplacení) [bod I. výroku] a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku). Soud při posuzování důvodnosti žalobou uplatněného nároku vyšel zejména z toho, že: 1/ Pozdější úpadce I (jako prodávající) uzavřel dne 29. září 1998 se společností MonReal s. r. o. (dále jen „společnost M“ nebo „dlužník M“ či „úpadce M“) jako kupující kupní smlouvy o prodeji tam označených nemovitostí (dále jen „sporné nemovitosti“); účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly dne 11. listopadu 1998. 2/ Žalobce (jako zástavní věřitel) uzavřel dne 16. prosince 1999 se společností M (jako zástavním dlužníkem) smlouvu o zřízení zástavního práva ke sporným nemovitostem (dále jen „zástavní smlouva“), k zajištění pohledávky žalobce za společností M ve výši 14.4 miliónu Kč z titulu úplaty za postoupení pohledávky (dále jen „zajištěná pohledávka“) podle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. května 1998 (dále jen „postupní smlouva č. 1“); účinky vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí nastaly dne 28. prosince 1999. 3/ Na základě návrhu ze dne 12. listopadu 1998 byl dne 6. dubna 1999 prohlášen (Krajským obchodním soudem v Praze) konkurs na majetek úpadce I a žalovaná (jako správkyně konkursní podstaty úpadce I), majíc kupní smlouvu ze dne 29. září 1998 za neúčinnou, sepsala sporné nemovitosti dne 12. července 2000 (podle § 15 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání - dále též jen „ZKV“) do soupisu majetku konkursní podstaty úpadce I. 4/ Na základě návrhu ze dne 23. června 2000 byl dne 18. července 2000 prohlášen (Krajským obchodním soudem v Praze) konkurs na majetek společnosti M; správce konkursní podstaty úpadce M nezahrnul sporné nemovitosti do soupisu majetku konkursní podstaty. 5/ Žalobce přihlásil pohledávku zajištěnou zástavním právem dle zástavní smlouvy do konkursu vedeného na majetek úpadce M s nárokem na oddělené uspokojení; pohledávka byla v konkursu zjištěna. 6/ Správce konkursní podstaty úpadce M se nedomáhal vyloučení sporných nemovitostí z konkursní podstaty úpadce I. 7/ Sporné nemovitosti byly zpeněženy v konkursu vedeném na majetek úpadce I a výtěžek zpeněžení činil 20.050.000 Kč. 8/ Usnesením ze dne 25. září 2002, č. j. 94 K 94/98-910, vyslovil Městský soud v Praze (jako konkursní soud úpadce I) nesouhlas s vydáním (části) výtěžku zpeněžení sporných nemovitostí žalobci, maje za to, že při rozhodování podle ustanovení § 28 odst. 2 ZKV, nelze řešit jako předběžnou otázku platnosti a účinnosti zástavní smlouvy. Přípisem ze dne 11. března 2004, č. j. 94 K 94/98-1221, konkursní soud „doporučil“ žalobci, aby se „oprávněnosti vzniku zástavního práva domáhal soudní cestou“. Na tomto základě dospěl soud k následujícím závěrům. 1/ I na věřitele, kteří nejsou konkursními věřiteli úpadce (neboť jejich zajištěná pohledávka nesměřuje vůči úpadci, ale vůči jinému dlužníku), se vztahuje „právo na redukci výtěžku ve smyslu ustanovení § 28 ZKV za daných podmínek“. 2/ Je zapotřebí, aby právo na oddělené uspokojení platně existovalo, tj. aby platně vzniklo (§ 14 odst. 1 písm. e/ ZKV), eventuálně aby nezaniklo (§ 14 odst. 1 písm. f/ ZKV) a aby vzniklo platně dle hmotného práva. 3/ V daném případě žalovaná (odkazujíc na ustanovení § 6 odst. 3 a § 19 odst. 2 ZKV) právem sepsala sporné nemovitosti do konkursní podstaty (úpadce I), když důvodem soupisu byla neúčinnost kupních smluv a ve věci nebyla podána „evidenční“ (správně excindační) žaloba. 4/ Zástavní smlouva byla uzavřena až po prohlášení konkursu na majetek úpadce I, takže žalobci nevzniklo (ve smyslu § 14 odst. 1 písm. e/ ZKV) právo na oddělené uspokojení (§ 28 ZKV) v konkursu vedeném na majetek úpadce I. 5/ Žalobcova námitka promlčení je nedůvodná a „jde mimo rámec řízení“. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 20. července 2011, č. j. 13 Cmo 400/2006-294, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Šlo v pořadí o druhý rozsudek odvolacího soudu, když první (rovněž potvrzující) rozsudek odvolacího soudu ze dne 24. dubna 2008, č. j. 13 Cmo 400/2006-222, zrušil Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 28. ledna 2010, č. j. 29 Cdo 4857/2008-255 a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud vyšel dále z toho, že: 1/ Společnost M přihlásila do konkursu vedeného na majetek úpadce I „podmíněně“ pohledávku ve výši 14,4 miliónů Kč vzhledem k sepsání sporných nemovitostí do konkursní podstaty úpadce I dle § 15 odst. 1 písm. c/ ZKV. Správkyně konkursní podstaty úpadce I tuto pohledávku zcela „podmíněně“ uznala a nepopřel ji ani žádný z konkursních věřitelů. Tato pohledávka byla následně postoupena (smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. března 2003 - dále jen „postupní smlouva č. 2“) žalobci, jenž vstoupil do konkursního řízení na místo konkursního věřitele (společnosti M). 2/ Žalobce přihlásil do konkursního řízení vedeného na majetek úpadce I pohledávku ve výši 1.103.000 Kč, kterou správkyně konkursní podstaty úpadce I uznala a kterou nepopřel žádný konkursní věřitel. Na tomto základě dospěl odvolací soud k následujícím závěrům. 1/ Vzhledem k tomu, že na majetek úpadce I byl prohlášen konkurs (na základě návrhu na prohlášení konkursu podaného 12. listopadu 1998) dne 6. dubna 1999, sporné nemovitosti byly sepsány do konkursní podstaty úpadce I dne 12. července 2000 z titulu neúčinnosti kupní smlouvy z 29. září 1998 a správce konkursní podstaty úpadce M nepodal vylučovací žalobu, platí ve smyslu § 19 odst. 2 ZKV, že sporné nemovitosti byly do soupisu (konkursní podstaty úpadce I) pojaty oprávněně. Tím je též předurčeno posouzení právního důvodu soupisu; v dalším odvolací soud vychází z toho, že kupní smlouva z 29. září 1998 je neúčinným právním úkonem dle § 15 odst. 1 písm. c/ ZKV. 2/ Neúčinnost kupní smlouvy z 29. září 1998, provázená povinností stanovenou v § 15 odst. 2 ZKV (vydat plnění z neúčinného právního úkonu do konkursní podstaty), vytváří právní stav, jako by uvedené kupní smlouvy nebylo. 3/ Smyslem právní úpravy neúčinnosti právních úkonů dlužníka v ustanovení § 15 ZKV je „obnovit“ z hlediska hodnoty konkursní podstaty majetkový stav, který by tu jinak byl, nebýt účelových dispozic dlužníka, u nichž zákon předjímá úmysl poškodit věřitele. Institut neúčinnosti slouží ve prospěch všech věřitelů,