29 Cdo 2804/2007 — Nejvyšší soud

29 Cdo 2804/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 8. 2008 Spisová značka:29 Cdo 2804/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.2804.2007.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 221 předpisu č. 513/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 2804/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Petra Šuka ve věci navrhovatele S. b. d. J., zastoupeného JUDr. H. M., advokátkou, za účasti: 1) Ing. R. P., zastoupené Mgr. et Mgr. P. T., advokátem, 2) J. P., 3) M. H., J. J., 5) E. Š. K., a 6) M.S., o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. DrXCVIII 448, o dovolání Ing. R.P. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. ledna 2007, č. j. 14 Cmo 234/2006-746, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 28. listopadu 2005, č. j. F 58665/2004, F 66118/2004, F 66630/2004, F 77493/2004, F 90648/2004, F 99431/2004, F 108966/2004, F 109779/2004, F 119236/2004, F 48632/2005, F 55851/2005, F 56566/2005, F 58092/2005, F 86334/2005, F 86683/2005, F 86859/2005, F 100964/2005, F 105921/2005, F 109137/2005, F 109857/2005 DrXCVIII 448-670, kterým Městský soud v Praze rozhodl o zápisu změn v představenstvu navrhovatele tak, že z obchodního rejstříku vymazal Ing. R. P. jako předsedkyni představenstva, M. H. a J. P. jako členy představenstva a do obchodního rejstříku zapsal J. J. jako předsedkyni představenstva, E. Š. K. jako místopředsedkyni představenstva a M.S. jako členku představenstva navrhovatele; žádnému z účastníků přitom nepřiznal náhradu nákladů řízení. Rovněž odvolací soud žádnému z účastníků náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal. Odvolací soud – konstatuje, že skutkové závěry soudu prvního stupně odpovídají skutkovým zjištěním, které vyplývají z předložených listin, přičemž „drobné nepodstatné nepřesnosti soud prvního stupně přesvědčivě vysvětlil“ – se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že shromáždění delegátů navrhovatele, konané dne 11. května 2004, bylo usnášení schopné, neboť se ho zúčastnila nadpoloviční většina delegátů, případně náhradníků delegátů. Sporná účast tří delegátů nemohla nic změnit na výsledcích hlasování, rozhodnutí shromáždění delegátů bylo přijato nadpoloviční většinou, členové představenstva Ing. R. P., M. H. a J. P. byli platně odvoláni, J. J., E. Š. K. a M. S. byly platně zvoleny členkami představenstva. Námitka, že z obsahu zápisu nelze zjistit, jak který delegát hlasoval, není namístě, neboť je „věcí družstva, a často i zvyklostí v tom kterém družstvu“, jak podrobný zápis z jednání se vyhotoví. Podmínku ustanovení § 241 odst. 1 písm. c) obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), tedy uvedení výsledku hlasování, zápis splňuje. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala Ing. R. P. dovolání, jehož přípustnost opírala o ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) a c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) namítajíc, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, specifikovala tedy dovolací důvod podřaditelný pod ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Dovolatelka má za to, že dovolací soud se vůbec nevypořádal s námitkami, které proti platnosti shromáždění delegátů navrhovatele, konaného dne 11. května 2004, vznesla. Tvrdí, že na shromáždění delegátů nebyl vůbec pozván řádně zvolený delegát M. Š. a že v důsledku pozvání pouhého náhradníka nebylo shromáždění řádně svoláno. Není jí zřejmé, proč se namísto pozvané delegátky M. H., „která se účasti na schůzi nijak výslovně nevzdala, pouze se na schůzi … nedostavila“, účastnil shromáždění náhradník. Dovozuje, že není přípustné, aby se shromáždění delegátů účastnily a na něm hlasovaly i osoby, které nejsou delegáty „pouze s poukazem na to, že podmnožinou celkově účastných a hlasujících osob je i dostatečný počet delegátů.“ Zdůrazňuje, že ze zápisu o konání shromáždění delegátů nevyplývá, které osoby hlasovaly jmenovitě pro jednotlivá rozhodnutí a nelze tak rozlišit, v jakém poměru hlasovaly osoby oprávněné a neoprávněné. Nelze tedy rozlišit, jakým počtem delegátů – oprávněných hlasů byla přijata jednotlivá usnesení. Zápis tak neobsahuje obligatorní náležitost – výsledky hlasování, resp. tyto nejsou určité. Nebyla doložena ani volba R. B. delegátkou, jmenovaná nebyla na shromáždění delegátů ani řádně pozvána. Z názoru odvolacího soudu, který uvedené námitky označil za „drobné, nepodstatné nepřesnosti“, vyplývá podle dovolatelky závěr, že k platnosti shromáždění delegátů postačí „pokud se jakkoli a kdykoli sejde většina delegátů, aniž by musela brát ohledy na menšinu“. Takové právní posouzení má za nepřípustné a nesprávné. Mimo to se, podle dovolatelky, odvolací soud vůbec nezabýval námitkou, že v navrhovateli proběhla na jaře roku 2004 reorganizace, na základě které došlo k zániku dosavadních samospráv a tedy i k zániku funkcí delegátů dosavadních samospráv. Protože byli zvoleni delegáti nově ustavených samospráv, shromáždění delegátů konaného dne 11. května 2004 se neúčastnil žádný delegát, neboť osobám účastnícím se shromáždění zanikla funkce poté, co došlo k ustavení nových samospráv a k volbám nových delegátů těchto samospráv. Dovolatelka přisuzuje rozhodnutí odvolacího soudu zásadní právní význam v řešení následujících otázek: 1. je možné pozvat na shromáždění delegátů družstva náhradníka delegáta samosprávy, aniž by byl nejprve řádně pozván delegát samosprávy ? 2. jsou platná usnesení shromáždění delegátů družstva, pokud se tohoto shromáždění účastní a jako delegáti hlasují i osoby, které nejsou delegáty družstva (za situace, kdy z obsahu zápisu o konání shromáždění delegátů nelze určit, kolik delegátů hlasovalo pro jaké usnesení, protože součástí zápisu není uvedení výsledku hlasování po jednotlivých jménech) ? 3. je představenstvo bytového družstva, v rámci kterého jsou zřízeny samosprávy (jako organizační jednotky družstva), oprávněno měnit svým rozhodnutím (např. ve formě vnitřního předpisu) počet samospráv a počet delegátů připadajících na jednotlivé samosprávy ? 4. dojde-li k zániku samosprávy rozhodnutím představenstva družstva, zaniká účinností tohoto rozhodnutí i výkon funkce delegáta zvoleného zrušenou samosprávou ? Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť napadeným usnesením bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším usnesení (jímž návrh zamítl) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. Dovolání však není důvodné. Nejvyšší soud, jsa vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich obsahovým vymezením (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí odvolacího soudu co do správnosti právního posouzení věci. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Ve vztahu k první otázce dovolatelka namítala, že na shromáždění delegátů navrhovatele nebyl vůbec pozván delegát M. Š. K tomu soud prvního stupně uvedl, že namítané pochybení nelze navrhovateli „přičítat k tíži“, neboť ten „byl uveden v omyl“ prezenční listinou delegátů ze shromáždění delegátů konaného dne 11. prosince 2003, z níž při svolání shromáždění delegátů konaného dne 11. května 2004 vycházel, a ve které byl jako delegát za samosprávu číslo 8 označen Ing. P. Š. (ten byl na shromáždění delegátů konané dne 11. května 2004 pozván, ve skutečnosti však byl zvolen pouze náhradníkem). Odvolací soud tento právní závěr přejal s tím, že se jedná o „drobnou, nepodstatnou nepřesnost“. Obecně platí, že pozvánku na shromáždění delegátů je nezbytné vždy adresovat a odeslat řádně zvolenému delegátovi. Teprve v případě, že se delegát nemůže z vážných důvodů shromáždění delegátů zúčastnit, zúčastní se shromáždění delegátů namísto něj jeho náhradník. Namísto řádně zvoleného delegáta nelze na shromáždění delegátů pozvat jeho náhradníka – není-li konkrétní delegát vůbec pozván, nelze tento nedostatek zhojit tím, že bude pozván jeho náhradník. V projednávané věci bylo prokázáno, že M. Š., který byl zvolen jako jeden z šesti delegátů za samosprávu číslo 8, nebyla pozvánka na shromáždění dele