29 Cdo 2878/2025 — Nejvyšší soud

29 Cdo 2878/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 12. 2025 Spisová značka:29 Cdo 2878/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:29.CDO.2878.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Insolvence Přerušení řízení Dotčené předpisy:§ 89 IZ. § 142 IZ. § 146 IZ. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:29. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 2878/2025-102 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce PK Finance s. r. o., se sídlem v Praze 2, Wenzigova 1004/14, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 14071088, zastoupeného Mgr. Janem Lehovcem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Velehradská 88/1, PSČ 130 00, proti žalovanému FER IMMO s. r. o., se sídlem v Praze 1, V Celnici 1031/4, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 28999649, o zaplacení 6 775 597,03 EUR, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 48/2024, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2025, č. j. 62 Co 136/2025-89, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2025, č. j. 62 Co 136/2025-89, se mění takto: Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. ledna 2025, č. j. 26 C 48/2024-68, se mění tak, že se řízení nezastavuje. Odůvodnění: 1. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 28. ledna 2025, č. j. 26 C 48/2024-68, rozhodl, že se v řízení pokračuje (bod I. výroku), řízení zastavil (bod II. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod III. výroku). 2. Městský soud v Praze k odvolání žalobce (PK Finance s. r. o.) usnesením ze dne 15. května 2025, č. j. 62 Co 136/2025-89, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). 3. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 109 odst. 1 písm. a/, § 140c, § 263 odst. 1 a § 265 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z ustanovení § 154 odst. 1 a § 167 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – dospěl po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně k závěru, že řízení bylo zahájeno v rozporu s § 109 odst. 1 písm. a/ a § 140c insolvenčního zákona, neboť pohledávku, která je předmětem sporu, bylo možno uplatnit přihláškou v insolvenčním řízení vedeném na majetek žalovaného (FER IMMO s. r. o.). 4. Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř., argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Konkrétně dovolatel (podle obsahu podání) klade otázku, zda podal žalobu v rozporu s § 109 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona za situace, kdy v době podání žaloby sice bylo vůči dlužníku (žalovanému) vedeno insolvenční řízení, ale zároveň pominuly účinky spojené s jeho zahájením, protože insolvenční soud zamítl insolvenční návrh; dovolatel míní, že v takovém případě nelze řízení o jeho žalobě zastavit. Nadto namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. 6. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu. 7. Dovolatel výslovně napadá první výrok rozhodnutí odvolacího soudu; v té části prvního výroku, jíž odvolací soud potvrdil bod III. výroku soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudem prvního stupně, však přípustnost dovolání vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř. Vzhledem ke změně napadeného rozhodnutí jako celku však není nutné dovolání v tomto rozsahu odmítat samostatným výrokem. 8. Ve zbývajícím rozsahu je dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř., když potud pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř. a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s níže označenou judikaturou Nejvyššího soudu. 9. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. 10. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl (ani nemohl být) zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází. 11. Pro právní posouzení věci jsou rozhodné následující skutečnosti, z nichž vyšly oba soudy nižších stupňů a které se rovněž (coby obsah insolvenčního spisu v insolvenčním řízení vedeném na majetek žalovaného) promítají v insolvenčním rejstříku: [1] Insolvenční řízení na majetek žalovaného bylo zahájeno podáním insolvenčního návrhu věřitelem FER LEASING s. r. o. (dále jen „společnost F“) dne 23. května 2022 a je vedeno u Městského soudu v Praze (dále též jen „insolvenční soud“) pod sp. zn. MSPH 94 INS 8786/2022; insolvenční soud zveřejnil vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku dne 24. května 2022 (A-4). [2] Podáním ze dne 23. listopadu 2022 (A-22) přistoupil dovolatel k insolvenčnímu řízení vedenému na majetek žalovaného a považuje se tak za dalšího insolvenčního navrhovatele. [3] Usnesením ze dne 28. listopadu 2023, č. j. MSPH 94 INS 8786/2022-A-73, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, insolvenční soud (mimo jiné) zastavil (pro zpětvzetí insolvenčního návrhu) řízení vůči insolvenčním navrhovatelům společnosti F a Green Eye Austria s. r. o. (body I. a IV. výroku), zamítl insolvenční návrh dovolatele (bod VI. výroku) a rozhodl, že žalovaný nemá vůči dovolateli právo na náhradu nákladů řízení (bod VII. výroku). [4] Dovolatel podal dne 21. února 2024 žalobu v projednávané věci. [5] Vrchní soud v Praze k odvolání dovolatele zrušil usnesením ze dne 21. února 2024, č. j. MSPH 94 INS 8786/2022, 2 VSPH 74/2024-A-82, zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 27. února 2024, usnesení insolvenčního soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu ze dne 28. listopadu 2023 v bodech výroku VI. a VII. a věc vrátil v tomto rozsahu insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. [6] Soud prvního stupně usnesením ze dne 24. července 2024, č. j. 26 C 48/2024-50, přerušil řízení do rozhodnutí insolvenčního soudu o insolvenčním návrhu vůči žalovanému. [7] Insolvenční soud usnesením ze dne 4. prosince 2024 (správně 5. listopadu 2024), č. j. MSPH 94 INS 8786/2022-A-162, jehož zkrácené znění zveřejnil v insolvenčním rejstříku dne 5. listopadu 2024 (A-161), (mimo jiné) zjistil úpadek žalovaného (bod I. výroku) a prohlásil konkurs na jeho majetek (bod II. výroku). 12. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení insolvenčního zákona: § 89 (insolvenčního zákona) (1) Není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku. (…) § 142 (insolvenčního zákona) (1) Jinými rozhodnutími o insolvenčním návrhu jsou a) odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady nebo pro zjevnou bezdůvodnost, b) zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu, c) zamítnutí insolvenčního návrhu. § 146 (insolvenčního zákona) (1) Účinností rozhodnutí podle § 142 zanikají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a dosud vydaná předběžná opatření. Odůvodňují-li to okolnosti případu, může insolvenční soud určit, že účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a dosud vydaná předběžná opatření zaniknou až právní mocí rozhodnutí. (…) 13. Ustanovení insolvenčního zákona v citovaném znění platila již v době, kdy bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek žalovaného (23. května 2022), a později nedoznala změn. 14. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v následujících závěrech: 15. Uplatní-li věřitel pohledávku vůči dlužníku u obecného soudu žalobou v rozporu s ustanovením § 109 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona, soudní řízení o takové pohledávce se přeruší okamžikem zveřejnění rozhodnutí o úpadku dlužníka v insolvenčním rejstříku (§ 140a odst. 1 věta první insolvenčního zákona). Za předpokladu, že stále trvají účinky rozhodnutí o úpadku, je po právní moci rozhodnutí o úpadku obecný soud povinen řízení o žalobě neprodleně zastavit podle § 141a insolvenčního zákona, bez zřetele k tomu, zda úpadek dlužníka je následně řešen konkursem, reorganizací nebo o