29 Cdo 3078/2023 — Nejvyšší soud

29 Cdo 3078/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 2. 2026 Spisová značka:29 Cdo 3078/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:29.CDO.3078.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Konkurs Žaloba určovací Vlastnictví Správce konkursní podstaty Postoupení pohledávky Zrušení obchodní společnosti Neplatnost právního úkonu Právní nástupnictví Překážka věci rozsouzené (res iudicata) Žaloba vylučovací (excindační) Incidenční spory Vady řízení Příslušnost soudu věcná Dotčené předpisy:§ 104 odst. 1 o. s. ř. § 159a odst. 4 o. s. ř. § 229 o. s. ř. § 242 odst. 3 o. s. ř. § 243e odst. 1 o. s. ř. § 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř. § 243e odst. 4 o. s. ř. § 9 odst. 1 o. s. ř. § 88 písm. b) o. s. ř. § 14 ZKV § 18 ZKV § 19 ZKV § 23 ZKV § 24 ZKV Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:17. 3. 2026 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 1365/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 3078/2023-203 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce B. H., zastoupeného Mgr. Martinem Rybnikářem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1922/3, PSČ 602 00, proti žalovanému LADO INVEST CITY s. r. o., se sídlem v Olomouci, Ladova 389/10, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 03068501, zastoupenému Mgr. Martinem Greplem, LL.M., advokátem, se sídlem v Olomouci, Sokolská 586/7, PSČ 779 00, o určení vlastnického práva k nemovitostem a o určení, že nemovitosti náleží do konkursní podstaty, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 12 Cm 2/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. dubna 2023, č. j. 10 Cmo 5/2022-141, takto: I. Dovolání žalobce proti prvnímu výroku rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. dubna 2023, č. j. 10 Cmo 5/2022-141, se odmítá. II. Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. dubna 2023, č. j. 10 Cmo 5/2022-141, s výjimkou prvního výroku, a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. září 2022, č. j. 12 Cm 2/2019-89, s výjimkou bodu I. výroku, se zrušují a věc se ve zrušeném rozsahu postupuje Okresnímu soudu Brno-venkov jako soudu věcně příslušnému k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 15. září 2022, č. j. 12 Cm 2/2019-89, Krajský soud v Brně (dále jen „konkursní soud“) zamítl žalobu, jíž se žalobce (B. H.) domáhal vůči žalovanému (LADO INVEST CITY s. r. o., dále též jen „společnost LADO“) určení, že do konkursní podstaty v konkursním řízení vedeném u konkursního soudu pod sp. zn. 24 K 174/2002 náleží nemovitosti – P: parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY (součástí pozemku je stavba), parc. č. XY (součástí pozemku je stavba), parc. č. XY (součástí pozemku je stavba), parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, vše v katastrálním území XY (dále též jen „nemovitosti“) [bod I. výroku]; dále zamítl žalobu o určení, že žalobci náleží vlastnické právo k (v bodu I. výroku označeným) nemovitostem (bod II. výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (body III. a IV. výroku).1. 2. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci ve výroku označeným rozsudkem potvrdil rozsudek konkursního soudu v bodu I. výroku (první výrok), zrušil rozsudek konkursního soudu v bodu II. výroku a řízení v této části zastavil (druhý výrok), změnil rozsudek konkursního soudu v bodech III. a IV. výroku o náhradě nákladů řízení před konkursním soudem (třetí výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (čtvrtý a pátý výrok). 3. Po stránce skutkové oba soudy vyšly zejména z toho, že: [1] Kupní smlouvou ze dne 18. července 2000 „měla“ společnost EURESTA s. r. o. (dále jen „společnost E“) převést na žalobce vlastnické právo k nemovitostem. Podle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 1. září 2000 byl žalobce zapsán jako vlastník nemovitostí. [2] V řízení vedeném u konkursního soudu pod sp. zn. č. 24 K 174/2002 byl dne 26. března 2003 prohlášen konkurs na majetek žalobce. Správcem konkursní podstaty žalobce byla ustanovena Ing. Andrea Fuksová, poté (dne 30. ledna 2004) JUDr. Jan Hostinský, LL.M., (dále jen „správce J. H.“) a následně (dne 14. prosince 2018) GESTORE v. o. s. [3] Společnost E přihlásila do konkursního řízení žalobce pohledávky v celkové výši 10 061 287,50 Kč. Dne 22. dubna 2003 přihlásila pohledávku ve výši 7 997 745,50 Kč (z toho částku 6 000 000 Kč s úrokem z prodlení) z titulu kupní smlouvy ze dne 18. července 2000 a dne 12. června 2003 pohledávku ve výši 2 063 542 Kč z titulu daně z převodu nemovitostí a exekučních nákladů dle exekučního příkazu Finančního úřadu Brno-venkov. [4] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 5. dubna 2006 společnost E postoupila pohledávky přihlášené v celkové výši 10 061 287,50 Kč na společnost DAREAL a. s. (dále jen „společnost D“). [5] Rozsudkem ze dne 22. prosince 2010, č. j. 20 C 26/2008-504, Okresní soud Brno-venkov určil, že vlastníkem nemovitostí je společnost E. V tamní věci byla žalobcem společnost E a žalovaným byl (kromě dalších osob) též správce J. H. (žalovaným 1/). Jako vedlejší účastník na straně žalovaného 1/ vystupovala v řízení K. H. Podle odůvodnění rozsudku bylo prokázáno, že kupní smlouvu ze dne 18. července 2000 za společnost E nepodepsal její jednatel, což má za následek její absolutní neplatnost; kupní smlouvou tedy nedošlo k převodu vlastnictví na B. H. (vlastníkem nemovitostí je společnost E). Tento rozsudek potvrdil Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 18. září 2012, č. j. 47 Co 127/2011-585 (právní moci nabyl 19. října 2012). [6] U Městského soudu v Praze bylo pod sp. zn. 58 Cm 11/2008 vedeno řízení, v němž se společnost E domáhala vůči správci konkursní podstaty úpadce Vojenské stavby, a. s. v likvidaci, vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty úpadce. Poté, co žalovaný vyjmul nemovitosti z konkursní podstaty, bylo řízení zastaveno (pro zpětvzetí žaloby) usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. září 2013 č. j. 58 Cm 11/2008-159. [7] Podáním ze dne 26. listopadu 2012 správce J. H. oznámil konkursnímu soudu, že (zapsané) nemovitosti vylučuje z konkursní podstaty žalobce z důvodu pravomocného soudního rozhodnutí o jejich jiném vlastníkovi.[1] [2] Kupní smlouvou ze dne 27. listopadu 2014 společnost E převedla vlastnické právo k nemovitostem na společnost LADO. Podle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 12. srpna 2019 je tato společnost zapsána jako vlastník nemovitostí. [3] Podle úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti E a společnosti D byla dne 6. srpna 2015 společnost E jako zanikající společnost zrušena bez likvidace a její jmění přešlo na nástupnickou společnost D. 2. Odvolací soud – cituje § 6, § 14 odst. 1, § 18 a § 19 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), dále § 103, § 104 odst. 1 a § 159a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a odkazuje na označená rozhodnutí Nejvyššího soudu – dospěl k následujícím závěrům. 3. Zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání, avšak s přihlédnutím k § 432 odst. 1 insolvenčního zákona se pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy (vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2007). 4. Konkursní řízení na majetek žalobce stále probíhá a dispoziční oprávnění k majetku patřícímu do konkursní podstaty má správce konkursní podstaty. Žalobce není osobou aktivně legitimovanou k podání žaloby o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty, včetně nároku na určení, že nemovitosti náleží do jeho konkursní podstaty. Toto právo nemůže po dobu trvání konkursu realizovat proto, že pozbyl práva nakládat s majetkem konkursní podstaty. 5. Závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 4754/2009 (z nichž žalobce dovozuje svou aktivní věcnou legitimaci), na posuzovanou věc nedopadají, neboť důvodem, proč nemovitosti nejsou sepsány v konkursní podstatě, nebyla procesní pasivita či neochota správce konkursní podstaty. Ten nemovitosti vyloučil z konkursní podstaty na základě pravomocného soudního rozhodnutí (které je závazné pro správce konkursní podstaty i pro žalobce), jímž bylo určeno, že vlastníkem nemovitostí byla společnost E (nikoliv žalobce). Vyloučení nemovitostí bylo „prokázáno“ oznámením správce konkursní podstaty ze dne 26. listopadu 2012. 6. Žalobce dále požaduje ur