29 Cdo 3626/2023 — Nejvyšší soud

29 Cdo 3626/2023 citace  Právní věta:Pravomocný rozsudek, jímž insolvenční soud určil, že vykonatelná pohledávka přihlášeného věřitele (oprávněného) není po právu, má účinky jen v rámci insolvenčního řízení dlužníka (povinného), konkrétně v tom směru, že nebyla (ani zčásti) uspokojována v insolvenčním řízení. Skutečnost, že insolvenční soud (pravomocně) určil, že vykonatelná pohledávka oprávněného není po právu, není důvodem pro zastavení exekuce k vymožení této pohledávky. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 11. 2024 Spisová značka:29 Cdo 3626/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:29.CDO.3626.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Exekuce Insolvence Osvobození od placení zbytku dluhů Incidenční spory Dotčené předpisy:§ 159 písm. a) předpisu č. 182/2006 Sb. § 164 předpisu č. 182/2006 Sb. § 414 předpisu č. 182/2006 Sb. § 416 odst. 1 předpisu č. 182/2006 Sb. § 268 předpisu č. 99/1963 Sb. § 52 odst. 1 předpisu č. 120/2001 Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:7. 1. 2025 Anotace:Exekuční soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce. Vyšel z toho, že soudní exekutor provádí exekuci na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněného dle vykonatelného trestního rozsudku. Podáním ze dne 9. 2. 2023 navrhl povinný zastavení exekuce, když na jeho majetek bylo vedeno insolvenční řízení a v incidenčním sporu vedeném v rámci insolvenčního řízení rozhodl insolvenční soud, že pohledávka oprávněného (tj. pohledávka, pro kterou je vedena exekuce) není po právu. Poté insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka (povinného) a osvobodil ho od placení pohledávek. Exekučním titulem je trestní rozsudek, kterým byla povinnému v souvislosti se spácháním pokračujícího zločinu podvodu spáchaného ve spolupachatelství uložena povinnost zaplatit oprávněnému náhradu škody celkem ve výši 6 616 692,07 Kč. Exekuční soud uzavřel, že i po skončení insolvenčního řízení a přiznání osvobození od placení pohledávek stíhá dlužníka (povinného) povinnost zaplatit nejen uložený peněžitý trest či strpět výkon jiného majetkového trestu uloženého mu v rámci trestního řízení za úmyslný trestný čin, ale i povinnost nahradit škodu, kterou způsobil úmyslným trestným činem. Skutečnost, že se v rámci insolvenčního řízení k dané pohledávce nepřihlíželo, nic nemění na tom, že jde o pohledávku, na kterou se nevztahuje osvobození od placení pohledávek. K odvolání povinného odvolací soud potvrdil usnesení exekučního soudu. Ztotožnil se přitom s právním posouzením exekučního soudu a shrnul, že pozbyl-li oprávněný možnost domoci se uspokojení své deliktní pohledávky v insolvenčním řízení, neznamená to, že se nemůže domoci jejího vynuceného vymožení v rámci řízení exekučního. Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání a Nejvyšší soud se zabýval posouzením otázky, jaké důsledky (účinky) má úspěšné popření vykonatelné pohledávky v insolvenčním řízení povinného a osvobození povinného od placení pohledávek ve vztahu k následnému exekučnímu výkonu téže pohledávky z téhož exekučního titulu. Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 28.02.2025IV.ÚS 650/25 Josef Fiala odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost26. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 3626/2023-507 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v exekuční věci oprávněného ZPA Nová Paka, a. s., se sídlem v Nové Pace, Pražská 470, PSČ 509 01, identifikační číslo osoby 46 50 48 26, zastoupeného Mgr. Josefem Bartončíkem, advokátem, se sídlem v Brně, Koliště 259/55, PSČ 602 00, proti povinnému P. K., zastoupenému Mgr. Václavem Píchou, advokátem, se sídlem v Jičíně, Sladkovského 51, PSČ 506 01, pro 6.616.692,07 Kč, o zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 28 EXE 768/2019, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. května 2023, č. j. 25 Co 137/2023-472, takto: Dovolání se zamítá. Odůvodnění: Okresní soud v Jičíně (dále jen „exekuční soud“) usnesením ze dne 23. března 2023, č. j. 28 EXE 768/2019-453, zamítl návrh povinného (P. K.) ze dne 9. února 2023 na zastavení exekuce prováděné soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, Exekutorský úřad Brno-venkov, na základě pověření exekučního soudu ze dne 18. listopadu 2019, č. j. 28 EXE 768/2019-14. Exekuční soud vyšel z toho, že: 1) Soudní exekutor provádí exekuci na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněného (ZPA Nová Paka, a. s.) dle vykonatelného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. června 2019, sp. zn. 12 To 14/2014 (dále jen „trestní rozsudek“); řízení vede pod sp. zn. 137 EX 13676/19. 2) Podáním ze dne 9. února 2023 navrhl povinný zastavení exekuce, když na jeho majetek bylo u Krajského soudu v Hradci Králové (dále též jen „insolvenční soud“) vedeno insolvenční řízení pod sp. zn. KSHK 70 INS 13332/2021. V incidenčním sporu vedeném v rámci insolvenčního řízení rozhodl insolvenční soud (rozsudkem ze dne 30. května 2022, č. j. 70 ICm 344/2022-12), že pohledávka oprávněného (tj. pohledávka pro, kterou je vedena exekuce) není po právu. 3) Usnesením ze dne 8. listopadu 2022, č. j. KSHK 70 INS 13332/2021-B-7, insolvenční soud (mimo jiné) vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka (povinného) a osvobodil ho od placení pohledávek. 4) Exekučním titulem je trestní rozsudek, kterým byla povinnému v souvislosti se spácháním pokračujícího zločinu podvodu (zčásti dokonaného a zčásti ve stadiu pokusu) spáchaného ve spolupachatelství uložena povinnost zaplatit oprávněnému náhradu škody ve výši 2.340.560,55 Kč a společně nerozdílně s ostatními spolupachateli škodu ve výši 3.320.863,98 Kč a 955.267,59 Kč (celkem 6.616.692,07 Kč). Na tomto základě exekuční soud – vycházeje z § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů, z § 268 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a z § 414 a § 416 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenčního zákona) – uzavřel, že i po skončení insolvenčního řízení a přiznání osvobození od placení pohledávek stíhá dlužníka (povinného) povinnost zaplatit nejen uložený peněžitý trest či strpět výkon jiného majetkového trestu uloženého mu v rámci trestního řízení za úmyslný trestný čin, ale i povinnost nahradit škodu, kterou způsobil úmyslným trestným činem (úmyslným porušením právní povinnosti). Skutečnost, že se v rámci insolvenčního řízení k dané pohledávce (vzhledem k rozsudku insolvenčního soudu č. j. 70 ICm 344/2022-12) nepřihlíželo, nic nemění na tom, že jde o pohledávku, na kterou se nevztahuje osvobození od placení pohledávek. Krajský soud v Hradci Králové k odvolání povinného usnesením ze dne 31. května 2023, č. j. 25 Co 137/2023-472, potvrdil usnesení exekučního soudu. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem exekučního soudu, podle něhož „vydání usnesení insolvenčního soudu o splnění oddlužení a osvobození povinného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (§ 414 odst. 1 insolvenčního zákona), s tím, že osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo (§ 414 odst. 2 insolvenčního zákona), nepřivodilo i nevymahatelnost předmětné deliktní pohledávky oprávněného v rámci exekučního řízení. Ve střetu exekučního a úpadkového práva, kdy exekuční řízení bylo zahájeno dříve (14. listopadu 2019), než řízení insolvenční, mělo přednost řízení insolvenční [§ 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona]. Neuspěl-li oprávněný ani zčásti v insolvenčním řízení, protože se k jím přihlášené deliktní pohledávce v důsledku rozsudku insolvenčního soudu nepřihlíželo, nepřivodilo to pro něj fatální právní důsledky v podobě nevymahatelnosti pohledávky v exekučním řízení“. Ustanovení § 416 odst. 1 insolvenčního zákona totiž výslovně zapovídá osvobození povinného od placení pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti, podložené vykonatelným rozsudkem vydaným v trestním řízení. Jinak řečeno ‒ pokračoval odvolací soud ‒ pozbyl-li oprávněný možnost domoci se uspokojení své deliktní pohledávky v insolvenčním řízení, neznamená to, že se nemůže domoci jejího vynuceného vymožení v rámci řízení exekučního. Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, které má za přípustné (§ 237 o. s. ř.) k řešení právní otázky, která dosud nebyla (podle jeho názoru) Nejvyšším soudem zodpovězena, konkrétně otázky, jaké důsledky (účinky) má úspěšné popření vykonatelné pohledávky v insolvenčním řízení povinného a „vyslo