29 Cdo 3657/2021 — Nejvyšší soud

29 Cdo 3657/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 4. 2023 Spisová značka:29 Cdo 3657/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.3657.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Insolvenční správce Náhrada škody Zpeněžování Dražba Majetková podstata Dotčené předpisy:§ 37 odst. 1 IZ. § 40 IZ. § 79 odst. 1 o. s. ř. § 63 odst. 1 předpisu č. 26/2000 Sb. § 286 odst. 1 IZ. § 17 odst. 1 předpisu č. 26/2000 Sb. § 40a IZ. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 7. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 3657/2021-525 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce J. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Petrem Zajícem, LL. M., advokátem, se sídlem ve Frýdlantu nad Ostravicí, Kadlčákova 1507, PSČ 739 11, proti žalovanému J. J., narozenému XY, bytem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Veronikou Zmrzlíkovou Tomečkovou, advokátkou, se sídlem ve Zlíně, třída Tomáše Bati 202, PSČ 760 01, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného Generali Česká pojišťovna a. s., se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 45272956, zastoupeného JUDr. Danielou Maršálkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Vladislavova 1388/6, PSČ 110 00, o zaplacení částky 366 940 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 119 C 103/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2021, č. j. 44 Co 325/2019-461, ve znění usnesení ze dne 14. září 2021, č. j. 44 Co 325/2019-487, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2021, č. j. 44 Co 325/2019-461, ve znění usnesení ze dne 14. září 2021, č. j. 44 Co 325/2019-487, se zrušuje vyjma té části prvního výroku, jíž byla žaloba co do částky 72 000 Kč s příslušenstvím zamítnuta, a věc se vrací ve zrušeném rozsahu odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. května 2019, č. j. 119 C 103/2016-377, uložil žalovanému (J. J.) zaplatit žalobci (J. K.) částku 366 940 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od 12. července 2014 do zaplacení (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky navzájem (bod II. výroku) a ve vztahu mezi účastníky a státem (bod III. výroku). 2. Soud prvního stupně vyšel ve svém rozhodnutí zejména z toho, že: [1] Krajský soud v Praze usnesením ze dne 1. února 2013, č. j. KSPH 40 INS XY, (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka J. R., narozeného XY, (dále jen „dlužník“), povolil mu oddlužení a ustanovil žalovaného insolvenčním správcem dlužníka. [2] Žalovaný jako insolvenční správce dlužníka uzavřel s dražebníkem (NAXOS a. s.) smlouvu o provedení dražby (v žalobě blíže specifikované) nemovitosti dlužníka v katastrálním území XY (dále jen „nemovitost“). K ocenění nemovitosti pro účely dražby vypracoval dne 6. září 2013 znalecký ústav MONTEKALA, spol. s r. o., znalecký posudek č. 4126/2013. Dražba proběhla dne 12. února 2014 a nemovitost byla v dražební vyhlášce (stejně jako ve znaleckém posudku) popsána jako „nemovitost stojící na okraji města XY, která je připojena na IS sítě – vodovod, kanalizace, elektro a plyn“. Žalobce vydražil nemovitost za částku 3 300 000 Kč, uhradil cenu dosaženou vydražením a nabyl vlastnické právo k nemovitosti. [3] Žalovaný jako insolvenční správce dlužníka uzavřel dne 22. října 2013 se sousedem S. K. (dále jen „S. K.“) smlouvu o pronájmu odpadní jímky, aby zajistil odtok splašků z nemovitosti; smlouvou se zavázal platit za nájem jímky částku 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný tuto skutečnost nesdělil znaleckému ústavu, dražebníku, ani žalobci. [4] Žalobce se o skutečnosti, že nemovitost není napojena na veřejnou kanalizaci, dozvěděl dne 9. března 2014, kdy jej kontaktoval S. K. Žalobce uzavřel novou smlouvu o pronájmu jímky se zpětnou účinností k 1. březnu 2014. [5] Žalobce se domáhá náhrady škody tvořené jednak skutečnou škodou, jednak ušlým ziskem; skutečnou škodu představuje nájemné hrazené za nájem odpadní jímky, ušlý zisk pak snížený „čistý výnos z pronájmu nemovitosti“. Výši ušlého zisku žalobce určil na základě znaleckého posudku ze dne 19. února 2016, č. 604-2283/2015, vypracovaného společností Equity Solutions Appraisals s. r. o. (dále jen „znalecký posudek“); kromě toho se domáhá i nahrazení částky za zpracování znaleckého posudku. 3. Na výše uvedeném základě soud prvního stupně – vycházeje z ustanovení § 37 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ustanovení § 1925 a § 2895 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a ustanovení § 63 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, dospěl k následujícím závěrům: 4. Žalobci vznikla škoda, kterou nelze podřadit pod nároky plynoucí z titulu odpovědnosti za vady podle ustanovení § 63 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, které upravuje odpovědnost navrhovatele dražby dobrovolné za vady předmětu dražby. 5. Žalovaný v postavení insolvenčního správce dlužníka porušil své povinnosti a nepostupoval s odbornou péčí, když v řízení bylo prokázáno, že mu byla známa vada dražené nemovitosti spočívající v tom, že budova není napojena na veřejnou kanalizaci. Žalobci vznikla škoda představována ušlým ziskem ve výši 278 000 Kč, skutečnou škodou (měsíčními platbami nájemného za užívání jímky za období dvou let) ve výši 72 000 Kč a náklady vynaloženými na znalecký posudek ve výši 16 940 Kč. Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalovaného při výkonu funkce insolvenčního správce a škodou vzniklou žalobci je dána. 6. Námitka promlčení není důvodná, neboť žalobce podal žalobu v dvouleté subjektivní promlčecí lhůtě (dne 8. března 2016). Nedůvodná je i námitka žalovaného, že není pasivně věcně legitimován kvůli tomu, že mu bylo pozastaveno dne 4. srpna 2014 právo vykonávat funkci insolvenčního správce; „škodního jednání“ se totiž žalovaný dopustil v době, kdy vystupoval jako „samostatně působící“ insolvenční správce. Rovněž bylo prokázáno, že žalobce škodu („vícenáklad“ za užívání odpadní jímky) „nepřeúčtovává“ nájemcům nemovitosti. 7. Krajský soud v Brně k odvolání žalobce (do výroku o nákladech řízení) a žalovaného (do všech výroků rozsudku soudu prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. června 2021, č. j. 44 Co 325/2019-461, ve znění usnesení ze dne 14. září 2021, č. j. 44 Co 325/2019-487: [1] Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodě I. výroku ohledně částky 294 940 Kč s příslušenstvím; ohledně částky 72 000 Kč s příslušenstvím změnil bod I. výroku rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (první výrok). [2] Rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky navzájem (druhý výrok) a ve vztahu mezi státem a účastníky (třetí a čtvrtý výrok). 8. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 628, § 629 odst. 1, § 1921, § 1923 a § 1925 o. z., z ustanovení § 63 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, z ustanovení § 118a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a z ustanovení § 18 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) – dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k následujícím závěrům: 9. Rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné co do přiznané částky 278 000 Kč s příslušenstvím. Nejde však o nárok na náhradu škody, ale o nárok na slevu z ceny vydražené věci podle § 1923 o. z. z titulu odpovědnosti za vady, která je v případě žalovaného jako navrhovatele dražby založena ustanovením § 63 odst. 1 zákona o veřejných dražbách. Poučení podle § 118a odst. 2 o. s. ř. přitom není třeba žalobci poskytovat, jelikož jiné právní posouzení lze učinit na žalobcem vymezeném „skutkové základě“. Sleva v uvedené výši je s ohledem na vypracovaný znalecký posudek přiměřená a žalobci rovněž náleží nárok na zaplacení účelně vynaložené částky 16 940 Kč za znalecký posudek. 10. Argumentace žalovaného, že v době oceňování nemovitosti pro účely dražby nevěděl o svodu odpadu do jímky, je účelová. Důvodná není ani námitka promlčení s ohledem tříletou promlčecí lhůtu podle § 629 odst. 1 o. z. 11. Nárok na náhradu částky „za zaplacené dvouleté nájemné za užívání jímky“ ve výši 72 000 Kč důvodný není s ohledem na § 1925 o. z. Žalobci byl „přiznán“ nárok na slevu z ceny vydražené nemovitosti; žádné další nároky mu již „přiznávat“ nelze, neboť prostřednictvím poskytnuté slevy jsou tyto nároky do budoucna „vykompenzovány“. 12. Proti té části prvního výroku rozsudku odvolacího soudu, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu první