29 Cdo 5719/2016 — Nejvyšší soud

29 Cdo 5719/2016 citace  Právní věta:Právní úprava převoditelnosti podílu ve společnosti s ručením omezeným není součástí práva upravujícího postavení osob ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. Společníci se mohou ve společenské smlouvě odchýlit od pravidla vyjádřeného v § 207 odst. 1 z. o. k. i tak, že převod podílu na jiného společníka zcela vyloučí. Vyloučí-li současně i převod podílu na třetí osobu (§ 208 z. o. k.), bude podíl ve společnosti s ručením omezeným zcela nepřevoditelný. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 9. 2017 Spisová značka:29 Cdo 5719/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.5719.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Společnost s ručením omezeným Dotčené předpisy:§ 1 odst. 2 o. z. § 206 odst. 1 předpisu č. 90/2012Sb. § 207 předpisu č. 90/2012Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:8. 12. 2017 Publikováno ve sbírce pod číslem:152 / 2018 Anotace:V dotčeném rozsudku Nejvyšší soud zabýval dovolatelkou formulovanou otázkou, zda při splnění podmínek uvedených v § 206 odst. 1 větě druhé z. o. k. zaniká účast společníka ve společnosti s ručením omezeným i v případech, kdy je jeho podíl ve společnosti omezeně převoditelný. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 5719/2016-235 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky Mgr. Ing. Ilony Chládkové, se sídlem v Třebíči, Bráfova 531/37, PSČ 674 01, jako insolvenční správkyně dlužnice M. K., za účasti společnosti LB 2000, s. r. o., se sídlem v Olomouci, U Hřiště 810/8, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 64618081, zastoupené Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem, se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, PSČ 779 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 23 Cm 396/2015, o dovolání společnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. července 2016, č. j. 5 Cmo 163/2016-202, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 30. března 2016, č. j. 23 Cm 396/2015-162, vyslovil neplatnost všech usnesení valné hromady společnosti LB 2000, s. r. o., se sídlem v Olomouci, U Hřiště 810/8, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 64618081 (dále jen „společnost“), konané dne 4. srpna 2015 (dále jen „valná hromada“) [výrok I.] a rozhodl o nákladech řízení (výrok II. a III.). Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1) M. K. (dále jen „dlužnice“) se v důsledku úmrtí P. K. (2. srpna 2010) stala společnicí společnosti, jejíž podíl na základním kapitálu činil 50 % (dále jen „podíl dlužnice“). 2) Druhým společníkem společnosti byl T. S. (dále jen „druhý společník“); také jeho podíl na základním kapitálu činil 50 %. 3) Článek III. bod 5 společenské smlouvy společnosti (ve znění z 3. června 2014) stanovil, že „společník může převést svůj podíl nebo jeho rozdělenou část na společníka nebo na třetí osobu jen se souhlasem valné hromady“, přičemž „společníci mají přednostní právo na převzetí podílu jiného společníka“. 4) Dne 16. srpna 2013 podala společnost ke Krajskému soudu v Ostravě − pobočce v Olomouci návrh na vyloučení dlužnice, která podle společnosti závažným způsobem porušovala své povinnosti; řízení bylo u Krajského soudu v Ostravě − pobočky v Olomouci vedeno pod sp. zn. 23 Cm 216/2013 (dále jen „řízení o vyloučení dlužnice“). 5) Dne 26. června 2014 vydal soudní exekutor Mgr. Svatopluk Šůstek exekuční příkaz č. j. 185 EX 75/14-15, jímž byl postižen podíl dlužnice (dále jen „první exekuční příkaz“). 6) První exekuční příkaz nabyl právní moci 14. srpna 2014. 7) Dne 29. října 2014 vydal soudní exekutor Mgr. Petr Jaroš exekuční příkaz č. j. 129 EX 2166/14-24, jímž byl opětovně postižen podíl dlužnice (dále jen „druhý exekuční příkaz“). 8) Před zahájením prvního jednání vzala společnost návrh na vyloučení dlužnice zpět s tím, že „její žalobní návrh již nelze dále projednávat, neboť účast M. K. ve společnosti v mezidobí zanikla“. 9) Krajský soud v Ostravě − pobočka v Olomouci usnesením ze dne 20. listopadu 2014, č. j. 23 Cm 216/2013-150 (ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. února 2015, č. j. 5 Cmo 3/2015-170), zastavil řízení o vyloučení dlužnice, zavázal dlužnici k náhradě nákladů řízení a vrátil společnosti část zaplaceného soudního poplatku. 10) Na valnou hromadu nebyla dlužnice pozvána (ani o ní nebyla jinak informována), a proto se jí zúčastnil pouze druhý společník. 11) Druhý společník se na valné hromadě prezentoval jako jediný společník společnosti, který „je oprávněn vykonávat práva společníka“, s tím, že účast dlužnice ve společnosti zanikla v důsledku vydání prvního, resp. druhého exekučního příkazu k postižení podílu dlužnice. 12) Valná hromada přijala usnesení o zvýšení základního kapitálu společnosti, usnesení o vyslovení souhlasu s převzetím závazku ke zvýšení dosavadního vkladu společníka, jakož i usnesení o změně společenské smlouvy, resp. o tom, že se společnost podřizuje zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“], jako celku. 13) Dlužnice podala 11. prosince 2015 návrh na vyslovení neplatnosti všech usnesení přijatých valnou hromadu, majíc za to, že její účast ve společnosti nezanikla. 14) Usnesením ze dne 22. září 2015, č. j. KSBR 38 INS 26213/2014-A-21, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) - mimo jiné - zjistil úpadek dlužnice (výrok I.) a ustanovil insolvenční správkyní Mgr. Ing. Ilonu Chládkovou (výrok II.). 15) Usnesením ze dne 10. prosince 2015, č. j. KSBR 38 INS 26213/2014-B-7, insolvenční soud - mimo jiné - vzal na vědomí, že schůze věřitelů téhož dne (10. prosince 2015) odvolala z funkce insolvenční správkyni Mgr. Ing. Ilonu Chládkovou, a potvrdil ustanovení nového insolvenčního správce Ing. Jiřího Kocvrlicha (výrok I.). 16) Usnesením ze dne 28. prosince 2015, č. j. KSBR 38 INS 26213/2014-B-8, insolvenční soud prohlásil na majetek dlužnice konkurs (výrok I.) a rozhodl, že konkurs bude veden jako nepatrný (výrok II.). 17) Ing. Jiří Kocvrlich navrhl (podáním z 23. února 2016, které bylo soudu prvního stupně doručeno 25. února 2016), aby soud pokračoval v řízení vedeném v projednávané věci (čímž se stal účastníkem řízení místo dlužnice). Soud prvního stupně nejprve dovodil, že návrh na zahájení řízení o vyslovení neplatnosti usnesení přijatých valnou hromadou byl podán před uplynutím prekluzivních lhůt stanovených pro jeho uplatnění (k tomu odkázal na § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku - dále též jen „o. z.“ - ve spojení s § 191 odst. 1 z. o. k.). Dále konstatoval, že dlužnici svědčí aktivní věcná legitimace, neboť je stále společnicí společnosti. Její účast nemohla zaniknout právní mocí prvního či druhého exekučního příkazu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti, protože podíl dlužnice je (byť omezeně) převoditelný. K zániku účasti dlužnice ve společnosti by tedy v souvislosti s prvním či druhým exekučním příkazem mohlo dojít teprve udělením příklepu v dražbě postihnutého podílu, resp. doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě společnosti (k čemuž soud prvního stupně odkázal na § 320ab odst. 1, 5 a 8 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu) [dále též jen „o. s. ř.“]. K exekuční dražbě postiženého podílu dlužnice však nedošlo, a účast dlužnice ve společnosti proto nadále trvá. Proto, nebyla-li dlužnice na valnou hromadu řádně pozvána, bylo jí znemožněno se valné hromady účastnit a vykonávat zde svá společnická práva, což odůvodňuje vyslovení neplatnosti usnesení přijatých valnou hromadou. K tomu doplnil, že jsou dány i další důvody pro vyslovení neplatnosti, neboť valná hromada nebyla usnášeníschopná, nehledě na požadavek dvoutřetinové většiny hlasů, které je zapotřebí pro změnu společenské smlouvy. Jako nedůvodnou odmítl soud prvního stupně námitku společnosti, podle níž projednání věci brání překážka věci pravomocně rozhodnuté (s odkazem na řízení vedené pod sp. zn. 23 Cm 216/2013). Řízení o vyloučení dlužnice bylo skončeno bez meritorního rozhodnutí (usnesením o zastavení řízení), a proto nemůže být překážka rei iudicatae v poměrech projednávané věci dána. A konečně uvádí-li společnost (s odkazem na § 207 z. o. k.), že v poměrech zákona o obchodních korporacích je podíl společníka vždy převoditelný, přehlíží, že převod podílu na osoby odlišné od společníků společenskou smlouvou vyloučit lze. V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání společnosti potvrdil usnesen