29 Cdo 585/2010 – Nejvyšší soud

29 Cdo 585/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele B. P., zastoupeného Mgr. Gustavem Valenzem, advokátem, se sídlem v Plzni, Božkovská 15, PSČ 326 00, za účasti společnosti BOST REALITY, a. s., se sídlem v Plzni, Klatovská 7, identifikační číslo osoby 00477672, zastoupené JUDr. Zbyňkem Holým, advokátem, se sídlem v Plzni, Malá 6, PSČ 301 00, o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. B 7/14, o dovolání společnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. října 2009, č. j. 14 Cmo 385/2008-570, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Usnesením ze dne 13. července 2007, č. j. F 12280/2007, F 13081/2007, B 7/14-464, Krajský soud v Plzni vymazal z obchodního rejstříku člena dozorčí rady společnosti Stavební sdružení Plzeň, akciová společnost (nyní BOST REALITY, a. s.; dále jen „společnost“) L. M., spolu s datem 23. listopadu 2005 jako dnem vzniku jeho členství v dozorčí radě, a zapsal 22. únor 2007 jako den zániku jeho členství v dozorčí radě společnosti (výrok I.), rozhodl o poplatkové povinnosti (výrok II.) a o nákladech řízení (výrok III.). K odvoláním L. M. a společnosti Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání L. M. (výrok první), potvrdil výroky I. a III. usnesení soudu prvního stupně (výrok druhý) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok třetí). Odvolací soud uzavřel, že rozhodovala-li mimořádná valná hromada společnosti dne 22. února 2007 (dále jen „valná hromada“) o odvolání L. M. z funkce člena dozorčí rady pro porušení povinností při výkonu funkce, spočívající v porušování zákazu konkurence, a hlasoval-li pro přijetí tohoto usnesení zástupce navrhovatele, disponující 930 hlasy (které odpovídají 50 % všech hlasů ve společnosti), bylo toto usnesení platně přijato, neboť k hlasům L. M. (jakožto druhého akcionáře společnosti disponujícího zbylými 50 % hlasů), který nemohl své hlasovací právo s ohledem na § 186c odst. 2 písm. c/ zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), vykonat, se nepřihlíží. Členství L. M. v dozorčí radě společnosti pak skončilo ke dni, k němuž byl z funkce odvolán, neboť z dikce § 194 odst. 2 věty páté obch. zák. podle názoru odvolacího soudu vyplývá, že toto ustanovení se v případě odvolání člena orgánu společnosti valnou hromadou neaplikuje. Legitimace navrhovatele k podání návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku byla dle odvolacího soudu založena tím, že společnost návrh ve lhůtě určené ustanovením § 31 odst. 2 obch. zák. nepodala. Za nedůvodnou měl odvolací soud i námitku, podle níž notářský zápis ze dne 22. února 2007, sp. zn. NZ 61/2007, sepsaný notářkou Mgr. A. R. (dále jen „notářský zápis“), osvědčující průběh valné hromady, nesplňuje náležitosti dle § 80a zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu (dále jen „notářský řád“), neboť z ustanovení § 186 odst. 6 obch. zák. nevyplývá, že by zápis o rozhodnutí valné hromady akciové společnosti o volbě a odvolání členů jejích orgánů musel být vyhotoven ve formě notářského zápisu. Společnost napadla druhý výrok rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uplatňujíc dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Dovolatelka napadá závěr odvolacího soudu, podle něhož je v projednávané věci aplikovatelný § 186c odst. 2 písm. c/ obch. zák., a namítá, že i kdyby člen dozorčí rady akciové společnosti zákaz konkurence porušoval (což dle dovolatelky L. M. neučinil), nemůže mít tato skutečnost vliv na právo akcionáře hlasovat na valné hromadě o svém odvolání z funkce člena dozorčí rady, neboť s porušením zákazu konkurence mohou být spojeny pouze následky uvedené v § 65 obch. zák., a „nemůže tedy nastat ani případná nemožnost výkonu hlasovacího práva akcionáře na valné hromadě“. Usnesení o odvolání L. M. z funkce člena dozorčí rady společnosti nebylo dle dovolatelky přijato, neboť pro jeho přijetí hlasoval zástupce B. P. – jenž disponoval 930 hlasy – zatímco proti jeho přijetí hlasoval zástupce L. M. –který disponoval rovněž 930 hlasy – takže nebylo dosaženo potřebné většiny hlasů. V této souvislosti dovolatelka namítá, že navrhovatel nebyl oprávněn návrh na zápis změn do obchodního rejstříku podat, neboť společnosti – s ohledem na to, že předmětné usnesení valné hromady nebylo platně přijato – povinnost podat takový návrh nevznikla, a navrhovatel proto nemůže být osobou, jež by mohla na podání daného návrhu doložit svůj právní zájem. Dovolatelka dále poukazuje na to, že dle článku XIV. bodu 6 stanov společnosti je funkční období členů dozorčí rady 5 let a neskončí dříve, než je za dřívějšího člena zvolen člen nový. Ten však v projednávané věci zvolen nebyl, a i proto funkce L. M. nemohla zaniknout. Dovolatelka konečně uvádí, že text zápisu z valné hromady osvědčený notářským zápisem nesplňuje předpoklady vyžadované „kapitolou“ XII. bodem 8 stanov společnosti a obchodním zákoníkem, a „nelze na něj proto pohlížet jako na plnohodnotný zápis z valné hromady“. Tento notářský zápis neobsahuje ani náležitosti vyžadované § 80a notářského řádu, nemá tak účinky předvídané tímto ustanovením, a lze jej tak dle dovolatelky považovat pouze za zápis, kterým byl osvědčen průběh valné hromady dle § 77 notářského řádu. Zásadní právní význam usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud shledává – a v tomto rozsahu má dovolání za přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. – ve výkladu ustanovení § 186c odst. 2 písm. c/ obch. zák. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl (a se zřetelem ke způsobu, jímž byla založena přípustnost dovolání, ani nemohl být) zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází. Jelikož z obsahu spisu nevyplývají ani žádné vady, k jejichž existenci dovolací soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), zabýval se Nejvyšší soud – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – tím, zda je dán dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem. Právní posouzení je nesprávné, jestliže soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. S ohledem na den konání valné hromady je pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodný výklad níže uvedených ustanovení ve znění účinném k 22. únoru 2007, tedy výklad obchodního zákoníku naposledy ve znění zákona č. 308/2006 Sb. Podle § 65 obch. zák. ustanovení o jednotlivých společnostech určují, které osoby a v jakém rozsahu podléhají zákazu konkurenčního jednání (odstavec 1). Společnost je oprávněna požadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, anebo převedla tomu odpovídající práva na společnost. Tím není dotčeno právo na náhradu škody (odstavec 2). Práva společnosti podle odstavce 2 zanikají, nebyla-li uplatněna u odpovědné osoby do tří měsíců ode dne, kdy se společnost o této skutečnosti dověděla, nejpozději však uplynutím jednoho roku od jejich vzniku. Tím není dotčeno právo na náhradu škody (odstavec 3). Podle § 186 odst. 1 obch. zák. valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud tento zákon nevyžaduje většinu jinou. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k přijetí usnesení. Z ustanovení § 186 odst. 6 obch. zák. vyplývá, že o rozhodnutích podle odstavců 2 až 5 musí být pořízen notářský zápis. Notářský zápis o rozhodnutí o změně stanov musí obsahovat též schválený text změny stanov. Dle § 186c odst. 1 obch. zák. při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo zatímním listům, s nimiž není spojeno právo hlasovat, nebo pokud nelze hlasovací právo, které je s nimi spojeno, vykonávat, ani k hlasovacím právům, které nevykonává obchodník s cennými papíry nebo jiné osoby podle § 183b odst. 4. Z § 186c odst. 2 písm. c/ obch. zák. vyplývá (mimo jiné), že akcionář nemůže vykonávat hlasovací právo, rozhoduje-li valná hromada o tom, zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce. 1) K otázce vztahu ustanovení § 186c odst. 2 písm. c/ obch. zák. a ustanovení § 65 obch. zák. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 31. března 2009, sp. zn. 29 Cdo 1744/2008 (uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročník 2009, pod číslem 119), dovodil, že ustanovení § 65 odst. 2 obch. zák. společnosti nebrání, aby se vůči společníku porušujícímu zákaz konkurence domáhala též jiných než v tomto u