29 Cdo 773/2007 — Nejvyšší soud

29 Cdo 773/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 3. 2008 Spisová značka:29 Cdo 773/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.773.2007.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 131 odst. 3 předpisu č. 513/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 773/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Petra Šuka a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci navrhovatele R. M., zastoupeného advokátem, za účasti společnosti I. O., a. s., zastoupené advokátem, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v P. pod sp. zn. 4 Cm 80/2005, o dovolání navrhovatele proti rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 22. června 2006, č. j. 14 Cmo 161/2006-214, takto: Rozsudek Vrchního soudu v P. ze dne 22. června 2006, č. j. 14 Cmo 161/2006-214, a rozsudek Městského soudu v P. ze dne 2. prosince 2005, č.j. 4 Cm 80/2005-170, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 2. prosince 2005, č.j. 4 Cm 80/2005-170, Městský soud v P. rozhodl o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti I. O., a. s. (dále jen „společnost“), konané dne 4. dubna 2005, o přeměně podoby akcií společnosti ze zaknihované na listinnou tak, že se neplatnost tohoto usnesení nevyslovuje. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, podle kterých se dne 4. dubna 2005 konala valná hromada společnosti, na níž bylo pod bodem 7 pořadu jednání rozhodnuto o změně stanov společnosti, „a to změně podoby akcií ze zaknihované na listinnou“. Představenstvo společnosti i přítomní akcionáři byli upozorněni na to, že s listinnými akciemi nelze obchodovat na oficiálním trhu. R-S a. s. rozhodl dne 21. dubna 2005 o vyloučení akcií společnosti z obchodování na oficiálním trhu. Odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 119/01 soud prvního stupně uzavřel, že napadeným usnesením valné hromady byl obejit § 186a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), neboť změna podoby akcií ze zaknihované na listinnou měla následek, jenž zákon nepředvídá – „s plným vědomím představenstva společnosti a akcionářů, hlasujících pro změnu, došlo k faktickému rozhodnutí o zrušení registrace cenných papírů“, a usnesení valné hromady shledal neplatným. Neplatnost napadeného usnesení však soud prvního stupně, aplikuje § 183 odst. 1 obch. zák. a § 131 odst. 3 písm. b) obch. zák., nevyslovil, neboť po zápisu změny podoby akcií do obchodního rejstříku začal emitent s jejich výměnou a předáváním akcionářům. Osud akcií není možné vysledovat. Pokud by vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, podstatným způsobem by zasáhl do práv držitelů akcií, kteří je od původních akcionářů nabyli v dobré víře. K odvolání navrhovatele „změnil“ Vrchní soud v P. rozsudkem ze dne 22. června 2006, č. j. 14 Cmo 161/2006-214, rozhodnutí soudu prvního stupně jen tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady zamítl. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že napadeným usnesením valné hromady § 186a obch. zák. obejit nebyl. Zákonným následkem přeměny podoby akcií není „zrušení jejich veřejné obchodovatelnosti“. K tomu dochází pouze z důvodů stojících mimo „účastníky právních vztahů společenstevního práva“, a to proto, že organizátoři veřejných trhů s listinnými cennými papíry obchody neprovozují. Zákonodárce vědomě neupravil „soubor práv a povinností v rozsahu § 186a obch. zák. pro případ přeměny podoby akcií“. Právní postavení akcionáře není rozhodnutím o přeměně podoby akcií nijak dotčeno a stejně tak není dotčena „obchodovatelnost akcií ve své podstatě“, jen je vyloučen jeden segment obchodování, a to veřejný trh. Napadené usnesení valné hromady bylo přijato v souladu se zákonem a stanovami, práva akcionářů jím nebyla zkrácena a „vedlejší důsledek“ tohoto rozhodnutí nelze přičítat k tíži společnosti. Pokud by byly naplněny důvody neplatnosti usnesení valné hromady, shledal odvolací soud závěr soudu prvního stupně o aplikaci § 131 odst. 3 písm. b) obch. zák. správným. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání. Namítá, že ustanovení § 186a obch. zák. je nutno aplikovat na všechny případy zrušení kótace akcií z rozhodnutí valné hromady, ať už k nim dojde jakkoliv. Rozhodla-li společnost, že její akcie nebudou nadále splňovat podmínky organizátora veřejného trhu, rozhodla současně o tom, že přestanou být „veřejně obchodovatelné“. Proto bylo na místě aplikovat § 186a obch. zák. Není možné, aby „efektivita ustanovení § 186a obch. zák.“ byla eliminována ustanovením § 187 odst. 1 písm. a) obch. zák. Stejně tak je i závěr odvolacího soudu, podle kterého se postavení akcionáře změnou podoby akcií nemění, nesprávný. V důsledku změny podoby akcií došlo k jejich vyřazení z oficiálního trhu, a tím ke snížení hodnoty akcií (v důsledky omezení jejich likvidity) a ztrátě těch akcionářských práv, jež obchodní zákoník spojuje toliko s kótovanými akciemi. Konečně uvádí, že z hlediska aplikace § 131 odst. 3 písm. b) obch. zák. nebylo ani zjištěno, že práva třetích osob byla dotčena, a nebyla zvažována ani intenzita eventuálního dotčení. Navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil. Společnost ve svém vyjádření k dovolání polemizuje s argumenty dovolatele a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl. Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a je i důvodné. Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, podle něhož je rozhodnutí o změně podoby akcií ze zaknihované na listinnou v souladu se zákonem a stanovami, vyloučení akcií z obchodování na oficiálním trhu je pouhým „vedlejším důsledkem“ tohoto rozhodnutí nastalým v důsledku skutečností na společnosti nezávislých, jež nelze přičítat „k tíži společnosti“, a práva akcionářů nebyla tímto rozhodnutím nijak dotčena. Tento závěr však není správný. Vzhledem k tomu, že zákon č. 362/2000 Sb. změnil dikci § 71 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, tak, že namísto původního znění („Veřejně obchodovatelný cenný papír je takový cenný papír, se kterým lze obchodovat na veřejném trhu“) s účinností od 1. ledna 2001 do 30. dubna 2004 zněl: „Cenný papír, který je přijat k obchodování na veřejném trhu, je registrovaný cenný papír“, a stejnou dikci zachoval i § 44 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, který byl účinný v době rozhodování valné hromady, nelze v projednávané věci použít závěry, které učinil dovolací soud v rozhodnutí ze dne 24. září 2001, sp. zn. 29 Odo 88/2001, nebo v rozhodnutí ze dne 3. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 162/2001 (jak správně dovodil soud prvního stupně). S účinností od 1. ledna 2001 je pro posouzení určitého cenného papíru jako registrovaného, resp. kótovaného, nutné, aby byl přijat k obchodování na veřejném, resp. oficiálním trhu. Skutečnost, že právní předpisy neukládají akciové společnosti s kótovanými zaknihovanými akciemi, aby spolu se změnou jejich podoby na listinnou rozhodla i o jejich vyřazení z obchodování na oficiálním trhu, neimplikuje závěr, že usnesení valné hromady o změně podoby akcií ze zaknihované na listinnou nemůže být rozhodnutím směřujícím k obcházení ustanovení § 186a obch. zák. (a tedy rozhodnutím, za analogického použití § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, neplatným). Nejvyšší soud naopak zastává názor, že takovým rozhodnutím být může. Za rozhodnutí, kterým má dojít k obejití povinností stanovených v ustanovení § 186a obch. zák. pro případ zrušení kótace účastnických cenných papírů, však lze takové rozhodnutí považovat jen tehdy, bude-li bez velmi vážného důvodu pro takový postup rozhodnutím valné hromady nastolen stav, kdy akcie společnosti nebudou obchodovatelné na žádném z oficiálních trhů (např. za situace, kdy z rozhodnutí valné hromady o změně podoby akcií vyplyne, že akcie společnosti po změně podoby nesplňují podmínky přijetí k obchodování na oficiálním trhu). Aby bylo možno učinit závěr o tom, zda došlo k obejití zákona, je nutno zkoumat, nastal-li v důsledku rozhodnutí valné hromady takový stav, že listinné akcie společnosti není možné kótovat na žádném z oficiálních trhů. Je-li možno listinné akcie společnosti k obchodování na oficiálním trhu přijmout, ale k obchodování na takovém trhu přijaty dosud nebyly, nezakládá takový stav neplatnost usnesení valné hromady o změně podoby akcií, ale povinnost společnosti, aby podnikla kroky potřebné k přijetí akcií k obchodování na oficiálním trhu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 2007