29 ICdo 123/2021 – Nejvyšší soud

KSPA 59 INS XY 59 ICm XY 29 ICdo 123/2021-128 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně P. B., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Stanislavou Aksamitovou, advokátkou, se sídlem v Pardubicích, Masarykovo náměstí 1484, PSČ 530 02, proti žalovanému Mgr. et Mgr. Janu Parmovi, se sídlem v Brně, Rašínova 103/2, PSČ 602 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka J. J., o vyloučení nemovitých věcí z majetkové podstaty, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 59 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. J., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 59 INS XY, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. května 2021, č. j. 59 ICm XY, 103 VSPH XY (KSPA 59 INS XY), takto: Dovolání se zamítá. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 4. listopadu 2020, č. j. 59 ICm XY, Krajský soud v Hradci Králové: [1] Odmítl žalobu, kterou se žalobkyně (P. B.) domáhala vyloučení nemovitých věcí z majetkové podstaty dlužníka (J. J.) [bod I. výroku]. [2] Rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku). 2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že: [1] Žalovaný (Mgr. et Mgr. Jan Parma, jako insolvenční správce dlužníka) vyrozuměl žalobkyni o zahrnutí nemovitých věcí do soupisu majetkové podstaty dlužníka dopisem ze dne 14. ledna 2020, doručeným dne 15. ledna 2020. [2] Žalobkyně podala žalobu o vyloučení těchto (v žalobě specifikovaných) nemovitých věcí z majetkové podstaty dlužníka prostřednictvím právní zástupkyně (advokátky JUDr. Stanislavy Aksamitové), která měla v době podání žaloby funkční datovou schránku a zároveň neuvedla žádný důvod, proč žalobu podala „pouze“ v listinné podobě. [3] Žaloba datovaná dne 6. února 2020 byla „osobně doručena“ Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích dne 12. února 2020 a následně doručena dne 13. února 2020 Krajskému soudu v Hradci Králové, kde byla dne 17. února 2020 předána „vyšší podatelně“. 3. Soud prvního stupně – vycházeje z ustanovení § 80a a § 225 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), z ustanovení § 43 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a z ustanovení § 4 odst. 3, § 8 odst. 2 a § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále též jen „zákon o elektronických úkonech“) – dospěl k následujícím závěrům: 4. Žalobkyně podala žalobu včas (dne 12. února 2020), tedy v zákonné lhůtě 30 dnů od „obdržení“ vyrozumění o zahrnutí nemovitých věcí do soupisu majetkové podstaty dlužníka. 5. Právní zástupkyně žalobkyně je (coby advokátka) osobou, které je podle zákona o elektronických úkonech datová schránka zřízena bez žádosti. Žaloba v listinné podobě nebyla „učiněna stanoveným způsobem“; s ohledem na „předložení věci referujícím soudcem“ po uplynutí zákonné lhůty k podání žaloby (dne 17. února 2020) však nebylo možné zástupkyni žalobkyně vyzvat k odstranění vady žaloby podle § 43 odst. 1 o. s. ř. a „nezbylo“ než žalobu odmítnout podle § 43 odst. 2 věty první o. s. ř. 6. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. května 2021, č. j. 59 ICm XY, 103 VSPH XY (KSHK 59 INS XY) [správně KSPA 59 INS XY], změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se žaloba neodmítá. 7. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 7, § 71 až § 80, § 80a, § 159 odst. 1 písm. b/, § 160 a § 225 insolvenčního zákona, z ustanovení § 42 odst. 1 o. s. ř. a z ustanovení § 18 zákona o elektronických úkonech – dospěl po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně k následujícím závěrům: 8. Ustanovení § 160 odst. 3 insolvenčního zákona určuje, že se v řízení o incidenční žalobě použijí z ustanovení části první hlavy třetí insolvenčního zákona pouze ustanovení o doručování, tedy – s výjimkou § 76 insolvenčního zákona o doručování písemností insolvenčním správcem – ustanovení § 71 až § 80 insolvenčního zákona. V řízení o incidenční žalobě se nepoužije ustanovení § 80a insolvenčního zákona, které upravuje podání účastníků (či jiných osob) činěných vůči insolvenčnímu soudu. Žalobu o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty tak lze podat písemně v listinné podobě. 9. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek procesního práva, které nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešeny. Dovolatel namítá (poměřováno obsahem dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 10. Dovolatel pokládá otázky, zda je ustanovení § 80a insolvenčního zákona součástí ustanovení o doručování obsažených v insolvenčním zákoně, zda je uvedené ustanovení „podřaditelné pod odkaz“ podle § 160 odst. 3 insolvenčního zákona (a použije se tak v řízení o incidenční žalobě) a zda je advokát (coby osoba, jíž je povinně zřízena datová schránka) povinen používat datovou schránku při „komunikaci“ s insolvenčním soudem. 11. Na rozdíl od odvolacího soudu má dovolatel za to, že odpovědi na všechny položené otázky jsou kladné (ustanovení § 80a insolvenčního zákona je součástí ustanovení o doručování a jako takové se použije i v řízení o incidenční žalobě, takže advokát je povinen s insolvenčním soudem „komunikovat“ prostřednictvím datové schránky). Na podporu svého názoru cituje z důvodové zprávy k zákonu č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jímž bylo do insolvenčního zákona vloženo nové ustanovení § 80a insolvenčního zákona za účelem podpory elektronizace insolvenčního řízení. 12. Žalobkyně má ve vyjádření napadené usnesení odvolacího soudu za správné. Ztotožňuje se s argumentací odvolacího soudu a upozorňuje, že soud prvního stupně ji nepoučil (podle § 43 o. s. ř.), aby opravila tvrzenou vadu žaloby. 13. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 14. Dovolání v dané věci je přípustné podle § 237 o. s. ř., když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř. a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky (aplikace ustanovení § 80a v incidenčních sporech) jde o věc dovolacím soudem dosud neřešenou. 15. Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem. 16. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. 17. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl (ani nemohl být) zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází. 18. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení insolvenčního zákona, zákona o elektronických úkonech a občanského soudního řádu: § 7 (insolvenčního zákona) Použití občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních Nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Doručování § 71 (insolvenčního zákona) (1) Soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (dále jen „doručení vyhláškou“), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení. (…) § 80a (insolvenčního zákona) (1) Osoby, kterým se podle zvláštního právního předpisu zřizuje datová schránka bez žádosti, činí podání včetně příloh v elektronické podobě do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Není-li v odů