29 NSCR 167/2022 – Nejvyšší soud

- KSPH 70 INS XY 29 NSČR 167/2022-A-32 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníků R. Z., narozeného XY, a A. Z., narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 70 INS XY, o insolvenčním návrhu dlužníků, o dovolání věřitele NOVA Money Market, investiční fond s proměnným základním kapitálem, a. s., se sídlem v Praze 1, V Celnici 1031/4, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 04 69 90 17, zastoupeného JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem, se sídlem v Praze, Jankovcova 1518/2, PSČ 170 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. března 2022, č. j. KSPH 70 INS XY, 4 VSPH XY, takto: Dovolání se zamítá. Odůvodnění: Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 24. ledna 2022, č. j. KSPH 70 INS XY, (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníků R. Z. (dále též jen „R. Z.“) a A. Z. [výrok I.], povolil jim oddlužení (výrok II.) a insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Moniku Urbanovou (výrok III.); toto usnesení neobsahovalo odůvodnění [§ 136 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)]. Vrchní soud v Praze k odvolání věřitele (NOVA Money Market, investiční fond s proměnným základním kapitálem, a. s. ‒ dále jen „věřitel NMM“) usnesením ze dne 18. března 2022, č. j. KSPH 70 INS XY, 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě III. výroku o ustanovení insolvenční správkyně. Odvolací soud vyšel z toho že: 1) Dne 17. ledna 2022 byla předsedovi insolvenčního soudu zaslána žádost o určení osoby insolvenčního správce v insolvenčním řízení dlužníků (A-11); nešlo o určení osoby insolvenčního správce mimo pořadí podle ustanovení § 25 odst. 4 insolvenčního zákona. 2) Opatřením ze dne 18. ledna 2022 (A-12) předseda insolvenčního soudu určil (postupem podle ustanovení § 25 odst. 2 insolvenčního zákon) insolvenční správkyní dlužníků Mgr. Moniku Urbanovou (dále též jen „insolvenční správkyně“). 3) R. Z. je jediným společníkem společnosti NETWOMARK 2002 s. r. o. (dále jen „společnost N“), tj. osobou ji ovládající a tvořící s ní koncern. 4) Usnesením ze dne 5. srpna 2021, č. j. KSPH 70 INS XY, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek společnosti N a jejím insolvenčním správcem ustanovil INSOL.UTION, v. o. s. Na tomto základě odvolací soud – odkazuje na ustanovení § 24 odst. 1, § 25 a § 26 insolvenčního zákona a na ustanovení § 4 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, a kterou se provádí i některá ustanovení insolvenčního zákona (dále jen „vyhláška“) – konstatoval, že insolvenční soud sice nesprávně vyplnil žádost o určení osoby „řádného“ insolvenčního správce podle § 25 odst. 2 insolvenčního zákona (a nikoli o určení insolvenční správce „mimo pořadí“ podle § 25 odst. 4 insolvenčního zákona), což ale nic nemění na existenci opatření, jímž určil předseda insolvenčního soudu insolvenční správkyní dlužníků Mgr. Moniku Urbanovou, které nelze věcně přezkoumávat. Přitom insolvenční správkyně splňuje podmínky pro ustanovení do funkce podle § 25 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona a nejsou zde ani žádné důvody pochybovat o její nepodjatosti. Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel NMM dovolání, které má za přípustné k řešení právní otázky dosud (podle jeho názoru) Nejvyšším soudem nezodpovězené, a to, zda mají účastníci insolvenčního řízení právo na zákonného insolvenčního správce a zda ustanovení insolvenčního správce v rozporu se zákonem znamená porušení práva účastníků insolvenčního řízení na spravedlivý proces. Dovolatel popisuje skutkové okolnosti, za nichž byla insolvenční správkyně ustanovena do funkce, a zdůrazňuje, že dlužníkům měl být ustanoven stejný insolvenční správce jako v insolvenčním řízením vedeném na majetek společnosti N, jejímž jediným společníkem je R. Z., který s ní tvoří koncern. V této souvislosti poukazuje (i) na obsah žádosti (A-9), na jejímž základě vydal místopředseda insolvenčního soudu opatření (A-10), kterým „stanovil“, že insolvenční věc dlužníků náleží podle pravidel přidělování věcí rozvrhu práce insolvenčního soudu do soudního oddělení 70 INS (rozuměj do soudního oddělení, v němž již „probíhá“ insolvenční řízení společnosti N tvořící koncern s R. Z.). Přitom pravidlo, podle něhož společné vedení obou insolvenčních řízení v jednom (soudním) oddělení povede k rychlejšímu, hospodárnějšímu a pro účastníky výhodnějšímu projednání věci, než v případě, kdy budou věci projednávány v odlišných odděleních ‒ pokračuje dovolatel ‒ platí též pro osobu („společného“) insolvenčního správce, když jedině koncernový insolvenční správce je schopen garantovat rychlé, hospodárné a maximální uspokojení věřitelů při současném zajištění rovnosti všech účastníků obou insolvenčních řízení. Konečně poukazem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu (specifikovanou v dovolání) připomíná, že jsou-li na insolvenčního správce při zkoumání jeho (ne)podjatosti „aplikována“ stejná měřítka jako na soudce (a přísedící), měla by pro určení osoby „zákonného“ insolvenčního správce platit (obdobně) pravidla jako pro určení zákonného soudce. Jinými slovy, je-li „zásada zákonného soudce nepřekročitelnou podmínkou pro řádný průběh řízení a ochranu základních práv a svobod účastníka řízení, musí platit obdobná pravidla i v případě insolvenčního správce“, a to „s ohledem na jeho výkon řady kompetencí veřejné moci a jeho oprávnění zasahovat do základních práv a svobod účastníků insolvenčního řízení“; v opačném případě je porušeno právo účastníka na spravedlivý proces. Proto dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud změnil usnesení soudů nižších stupňů a insolvenčním správcem dlužníků ustanovil společnost INSOL.UTION, v. o. s. (po změně obchodní firmy k 25. červenci 2022 ‒ Buďveselová a partneři - insolvenční správce, v. o. s.). Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a to k řešení právní otázky dovoláním otevřené, týkající se výkladu ustanovení § 25 insolvenčního zákona, dosud v daných souvislostech Nejvyšším soudem beze zbytku nezodpovězené. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Podle ustanovení § 25 insolvenčního zákona insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle § 148 odst. 2 a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí, nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24 a odstavci 3. Ustanovení § 29 tím není dotčeno (odstavec 1). Nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla nebo provozovny do příslušné části seznamu insolvenčních správců vedené a) pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na prohlášení konkursu nebo není-li v době určení podán návrh na jiný způsob řešení úpadku a není-li dlužník osobou podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, b) pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na povolení oddlužení (odstavec 2). Je-li v době určení podán návrh na povolení reorganizace nebo je-li dlužník osobou podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích bez ohledu na způsob řešení úpadku, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla do zvláštní části seznamu insolvenčních správců (odstavec 3). Nebrání-li tomu jiné okolnosti, určí předseda insolvenčního soudu insolvenčním správcem dlužníků, kteří tvoří koncern, stejnou osobu. Obdobně se postupuje v případě dlužníků, kteří jsou manžely (odstavec 4). Nelze-li ustanovit osobu insolvenčního správce postupem podle odstavce 2 nebo je-li to nezbytné se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti insolvenčního správce, jeho dosavadní činnosti a k jeho zatížení, může předseda insolvenčního soudu určit insolvenčního správce mimo stanovené pořadí; takový postup vždy odůvodní (odstavec 5). Podle ustanovení § 26 insolvenčního zákona proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce je odvolání přípustné. V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Podle ustanovení § 4 vyhlášky předseda insolvenčního soud