§ 26 insolvenční zákon – Odvolání proti ustanovení insolvenčního správce
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 26 InsZ stanoví, že proti rozhodnutí soudu o jmenování insolvenčního správce je možné podat odvolání, ale pouze z důvodů, že správce nesplňuje zákonné podmínky nebo není nepodjatý. Pokud se domníváte, že jmenovaný insolvenční správce nemá potřebné oprávnění nebo je podjatý (např. má vazby na dlužníka či věřitele), můžete se proti jeho jmenování odvolat. (§ 26 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: insolvenční správce, soud
- Judikatura: na § 26 odkazuje 37 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
Proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce je odvolání přípustné. V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se domníváte, že jmenovaný insolvenční správce nemá potřebné oprávnění nebo je podjatý (např. má vazby na dlužníka či věřitele), můžete se proti jeho jmenování odvolat.
- Odvolání musí být založeno na skutečnostech, které existovaly v době, kdy soud prvního stupně o jmenování správce rozhodoval.
- Nové skutečnosti, které nastaly až po rozhodnutí soudu prvního stupně, nebudou v odvolacím řízení brány v úvahu.
Na co si dát pozor
- Odvolání nelze podat z jakéhokoli důvodu, ale pouze z důvodů výslovně uvedených v tomto paragrafu (nesplnění podmínek pro ustanovení nebo podjatost).
- Je třeba si dát pozor na to, aby odvolání bylo podáno včas a aby se opíralo o relevantní skutečnosti, které existovaly v době rozhodování soudu prvního stupně.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 26
Jak soudy aplikují § 26
Případný nesprávný závěr předsedy krajského soudu tak sám o sobě nezakládá podjatost určeného insolvenčního správce, ani nevede k závěru, že insolvenční správce nesplňuje zákonné podmínky pro ustanovení do funkce ve smyslu § 21 až § 24 insolvenčního zákona, což jsou jediné způsobilé odvolací důvody dle § 26 věty druhé insolvenčního zákona.
Odvolací soud – vycházeje z § 25 odst. 1, 2, § 26, § 141 odst. 1, § 148 odst. 2, § 149 odst. 1 a § 316 odst. 4, 5 insolvenčního zákona a ze závěrů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2022, sen. zn. 29 NSČR 83/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. prosince 2016, sen. zn. 29 NSČR 130/2014, uveřejněného pod číslem 47/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 47/2018“), a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sp. zn. 29 Cdo 141/2021 – dospěl k následujícím závěrům:
Odvolací soud – cituje § 24 odst. 1, § 25 odst. 1 až 4, § 26 insolvenčního zákona – především posuzoval, zda byla naplněna podmínka pro ustanovení tzv. „koncernového“ insolvenčního správce ve smyslu § 25 odst. 4 insolvenčního zákona.