Nejvyšší soud 29 NSCR 38/2025

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka TARAXOL INVEST s. r. o., se sídlem v Brně, Nové Sady 988/2, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 02 17 14 90, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 58 INS 624/2023, o insolvenčním návrhu věřitele P. P., o návrhu věřitele A. B., na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 58 INS 624/2023 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Plzni.

Ve shora označené věci je u Krajského soudu v Brně (dále jen „insolvenční soud“) vedeno insolvenční řízení týkající se majetku dlužníka (TARAXOL INVEST s. r. o.).

Podáními došlými insolvenčnímu soudu 2. července 2024 a 8. ledna 2025 přihlášený věřitel (A. B. ‒ dále jen „věřitel“) požádal „o možnost soudu v Plzni za jeho přítomnosti“ a „převedení soudní agendy do Plzně“, což odůvodnil nepříznivým zdravotním stavem.

K návrhu věřitele se negativně vyjádřil insolvenční navrhovatel (P. P.) podáním datovaným 25. dubna 2025 (A-51).

Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodů vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společný nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud zkoumal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti jako soud nejblíže nadřízený insolvenčnímu soudu a Krajskému soudu v Plzni, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.).

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně (§ 12 odst. 2 o. s. ř.) představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno − právě proto, že jde o výjimku − vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Současně (obecně) platí, že situace, kdy některý z účastníků řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit.

Konečně v poměrech insolvenčního řízení by se měly okolnosti významné pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti týkat především dlužníka samotného (případně jeho majetku), nikoli věřitelů.

K výše uvedenému srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2020, sen. zn. 29 NSČR 61/2020, včetně další judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu zmíněné v jeho důvodech.

Jelikož Nejvyšší soud neshledal důvody tvrzené věřitelem způsobilými prolomit shora popsaný ústavní princip, věc nepřikázal z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Plzni.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 5. 2025

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu