Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka P. G., zastoupeného Mgr. Stanislavem Breiem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Mrkvičkova 1350/44, PSČ 163 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS 23403/2021, o schválení oddlužení, o dovolání věřitele č. 3 Čokoládová Manufaktura s…
MSPH 94 INS 23403/2021
29 NSČR 41/2025-B-88
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka P. G., zastoupeného Mgr. Stanislavem Breiem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Mrkvičkova 1350/44, PSČ 163 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS 23403/2021, o schválení oddlužení, o dovolání věřitele č. 3 Čokoládová Manufaktura s. r. o., se sídlem v Teplicích, Zemská 481/35, PSČ 415 01, identifikační číslo osoby 03724476, zastoupeného JUDr. Jiřím Rouskem, advokátem, se sídlem v Teplicích, Dubská 390/4, PSČ 415 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. února 2025, č. j. MSPH 94 INS 23403/2021, 4 VSPH 247/2024-B-73, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. února 2025, č. j. MSPH 94 INS 23403/2021, 4 VSPH 247/2024-B-73, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2024, č. j. MSPH 94 INS 23403/2021-B-50, ve znění usnesení ze dne 8. listopadu 2024, č. j. MSPH 94 INS 23403/2021-B-69, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 16. ledna 2024, č. j. MSPH 94 INS 23403/2021-B-50, ve znění usnesení ze dne 8. listopadu 2024, č. j. MSPH 94 INS 23403/2021-B-69, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) [mimo jiné] schválil oddlužení dlužníka (P. G.) plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (bod III. výroku) a zamítl námitky věřitele č. 3 (Čokoládová Manufaktura s. r. o.) a věřitele č. 2 (A. Z.) [body XVII. a XVIII. výroku].
2. Šlo přitom o v pořadí druhé rozhodnutí insolvenčního soudu, když předchozí usnesení ze dne 30. března 2023, č. j. MSPH 94 INS 23403/2021-B-27, jímž insolvenční soud (mimo jiné) oddlužení dlužníka neschválil (bod III. výroku), řízení zastavil (bod IV. výroku), rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (bod V. až VII. výroku) a zprostil ho funkce (bod VIII. výroku), zrušil v bodech III. až VIII. výroku Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. května 2023, č. j. MSPH 94 INS 23403/2021, 4 VSPH 503/2023-B-34, a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
3. K odvolání věřitelů č. 2 a 3 Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. ledna 2025, č. j. MSPH 94 INS 23403/2021, 4 VSPH 247/2024-B-73, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě III. výroku.
4. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 5 písm. a/, § 50, § 54 odst. 1, § 104 odst. 1 písm. b/, § 395 odst. 1 písm. a/, § 399 odst. 1, § 400, § 401, § 402, § 403 odst. 2, § 405 odst. 1, § 418 odst. 3 a § 414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 30. září 2024, a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – uzavřel, že podle obsahu insolvenčního spisu se dlužník plně vyjádřil k námitkám věřitelů a dodatečně doložil i veškerý svůj majetek nacházející se či registrovaný na Ukrajině a v Litvě. Odvolací soud konstatoval, že nemá žádný důvod nevěřit dlužníku, že jde o majetek jen obtížně zpeněžitelný, protože se nachází „přímo ve středu již několikaletého válečného konfliktu“. Po insolvenčním správci pak nelze (ani) nijak spravedlivě požadovat, aby za těchto podmínek zjišťoval stav a rozsah tohoto majetku na Ukrajině. K údajně „zatajenému“ movitému majetku dlužníka (vozidla a motocykl) připomněl, že slouží k zajištění a jeho zpeněžení tak přichází v úvahu pouze v případě udělení pokynu zajištěným věřitelem. Nadto dlužník navýšil svůj příjem, uhradil do majetkové podstaty plnění od dárce a také výtěžek zpeněžení motocyklu (patřícího manželce). Ohledně údajného zatajení závazků na Ukrajině a v Itálii odvolací soud doplnil, že dlužník již nemá povinnost předkládat seznam závazků.
5. Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 3 dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
6. Dovolatel předkládá (podle obsahu dovolání) Nejvyššímu soudu k zodpovězení otázku, zda dlužník návrhem na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr. Míní, že dlužník nevynakládá veškeré úsilí ke spravedlivému uspokojení věřitelů, jelikož dosažené příjmy neodpovídají jeho vzdělání a schopnostem. Upozorňuje na skutečnost, že v průběhu insolvenčního řízení prodal dlužník motocykl spřízněné osobě za nepřiměřenou cenu; vedle toho dlužník cestuje a prezentuje se jako „majitel tří úspěšných pražských restaurací“. Dovolatel rovněž upozorňuje, že dlužník zatajil nemovité věci na Ukrajině, jejichž hodnota může dosahovat „až 35 000 dolarů“, jakož i movité věci nacházející se na Ukrajině a v Litvě. Nadto dlužník v seznamu závazků neuvedl zahraniční věřitele, čímž se rovněž vědomě dopustil nepoctivého jednání.
7. Dovolatel má dále za to, že usnesení odvolacího soudu je nepřezkoumatelné, protože se odvolací soud nevypořádal se všemi jeho námitkami a neodůvodnil, proč se na danou věc nevztahuje označená judikatura Nejvyššího soudu.
8. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu.
9. Pro insolvenční řízení je rozhodný insolvenční zákon ve znění účinném do 30. září 2024 [srov. článek II, bod 1., části první zákona č. 252/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů], a to s výjimkou nastavenou pro § 75, § 109 odst. 1 písm. c/ a § 412a odst. 3 insolvenčního zákona v části první článku II bodu 2. a 3. zákona č. 252/2024 Sb.
10. Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř. a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s níže označenou judikaturou Nejvyššího soudu.
11. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl (ani nemohl být) zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází.
12. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
13. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení insolvenčního zákona:
§ 104
(1) Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit
(…)
b/ seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen „seznam závazků“), nespojil-li s insolvenčním návrhem návrh na povolení oddlužení,
(…)
(3) V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.
(4) Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.
§ 128
(…)
(3) Insolvenční soud může rozhodnout, aby mu seznamy uvedené v § 104 odst. 1 a případně též výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity předložil i dlužník, který není insolvenčním navrhovatelem; má-li insolvenční navrhovatel vůči dlužníku vykonatelnou pohledávku, uloží insolvenční soud tuto povinnost dlužníku vždy. Seznam majetku