29 Odo 707/2002 — Nejvyšší soud

29 Odo 707/2002 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 12. 2002 Spisová značka:29 Odo 707/2002 ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.707.2002.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. f) předpisu č. 99/1963Sb. § 241 odst. 3 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb. § 107 odst. 3 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Odo 707/2002 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Petra Gemmela, v právní věci žalobkyně K. s. a ú. s. K. k., p. o., zastoupené, advokátem, proti žalované W., v. a o. spol. s r.o., zastoupené, advokátem, o zaplacení částky 1.213.315,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 28 Cm 824/96, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2002, č.j. 3 Cmo 592/2000-78, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2002, č.j. 3 Cmo 592/2000-78, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Vrchní soud v Praze shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 24. srpna 2000, č.j. 28 Cm 824/96-57, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu žalobkyně S. a ú. s., státní příspěvkové organizace se sídlem O., IČ …, kterou se po žalované domáhala zaplacení částky 1.213.315,- Kč se 17% úrokem z prodlení od 1. listopadu 1995 do zaplacení, a žalobkyni uložil zaplatit žalované náklady řízení v částce 37.725,- Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce, a dále rozhodl o nákladech řízení odvolacího. V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl (shodně se soudem prvního stupně), že předmětem řízení byl požadavek žalobkyně – S. a ú. s., s. p. o. - na vrácení ceny zaplacené dle smlouvy o dílo č. 4/94 ze dne 28. dubna 1994 po odstoupení od této smlouvy. Jelikož smlouva o dílo byla uzavřena mezi žalobkyní a společností T., spol. s r.o., bylo pro rozhodnutí ve věci podstatné, zda závazky ze smlouvy o dílo, pokud byla uzavřena platně, přešly na žalovanou, jak to dovozovala žalobkyně z čl. VII. smlouvy. Dle odvolacího soudu zmíněný článek smlouvy o dílo sice obsahuje ujednání stran smlouvy, dle kterého „ke změně“ mělo dojít, včetně jejich souhlasu, ovšem „vlastní změna prokázána nebyla“. Za stavu, kdy žalobkyně opírala žalobu proti žalované výlučně o odstoupení od smlouvy č. 4/94 podle § 351 odst. 2 obchodního zákoníku, a kdy nemohla od této smlouvy odstoupit vůči žalované, odvolací soud uzavřel, že jí vůči žalované z tohoto titulu nárok na vrácení žalobou uplatněné částky nevznikl. Pokud žalobkyně v podaném odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně uváděla, „že v případě, že by smluvní vztah vůči žalované nebyl uznán, došlo k bezdůvodnému obohacení žalované, které je povinna vydat“, odvolací soud neshledal pro posouzení žalobního petitu z tohoto hlediska podklady ve v žalobě uvedeném skutkovém stavu a „ani v odvolacím řízení“. Byť z provedených důkazů (soudem prvního stupně) vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovanou nevznikl smluvní vztah podle smlouvy č. 4/94, „jeví se, že k určitým jednáním došlo, žalovaná určité práce vykonala a žalobkyni předala“. K posouzení, zda tu byl jiný smluvní vztah než podle smlouvy č. 4/94 však „skutkové okolnosti, jak se jeví na základě žaloby a navržených důkazů, nejsou dostatečné“. V případě, že došlo k uzavření jiné smlouvy a na základě této bylo plněno, není jasné, zda a kdy žalobkyně reklamovala a jaká práva z odpovědnosti za vady uplatnila. Nedošlo-li k uzavření žádné smlouvy, bylo by nutné vypořádání vzájemně poskytnutých plnění z titulu bezdůvodného obohacení, pro které ale nebyly předloženy „dostatečné podklady“. Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala dne 12. června 2002 včasné dovolání K. s. a ú. s. K. k., p. o. se sídlem S., Ch. 282, PSČ: …, IČ … (při splnění podmínky zastoupení advokátem), tvrdíc existenci právního nástupnictví po zaniklé s. p. o. S. a ú. s. O. Přípustnost dovolání dovozovala (nesprávně) z ust. § 237 odst. 1, písm. c) o. s. ř. ve spojení s § 237 odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2001 („řeší-li se právní otázka v rozporu s hmotným právem“) a dovolací důvod spatřovala v ust. § 241a odst. 2, písm. b) o. s. ř., to je že „rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení ve věci a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování“. S poukazem na právní závěry učiněné soudem odvolacím, jakož i s soudem prvního stupně, zdůrazňovala, že jak v případě odstoupení od smlouvy (dle žalobních tvrzení), tak v případě neplatnosti této smlouvy a tudíž i odstoupení od ní (dle soudů obou stupňů) a plnění žalobkyní někomu, komu plněno být nemělo, se vždy jedná o vrácení žalované částky (její zaplacení žalované bylo prokázáno) ze stejného právního titulu - bezdůvodného obohacení. Požadovala, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vyjádření k dovolání podáno nebylo. Dle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000 – dále též jen „o. s. ř.“). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud odvolání (jak se výslovně podává z odůvodnění jeho rozsudku) ve shodě s bodem 15., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., rovněž projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000. Dovolací soud se v prvé řadě zabýval otázkou dovolatelkou tvrzeného právního nástupnictví po žalobkyni, dokládaného zřizovací listinou č.j. 846/98-KM ze dne 12. března 1998 S. a ú. s. O. (v úplném znění), rozhodnutím ministra dopravy a spojů ze dne 10. září 2001, č.j. 3796/01-4-KM, o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, se kterými přísluší hospodařit státním příspěvkovým organizacím S. a ú. s., do majetku Karlovarského kraje, podle zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů ve znění pozdějších předpisů, zřizovací listinou K. s. a ú. s. K. k., potvrzením JUDr. J. P., hejtmana K. kraje datovaným 17. prosince 2001 a výpisem z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Plzni, oddíl Pr., vložka 114. Dle shora uvedených listin byla S. a ú. s. O. u K. V., státní příspěvková organizace se sídlem O. u K. V., N. v. 177, PSČ : …, IČ … zřízena Ministerstvem dopravy a spojů ČR ke dni 1. ledna 1991 na dobu neurčitou jako právnická osoba vystupující v právních vztazích svým jménem a nesoucí odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Dnem účinnosti shora uvedeného rozhodnutí ministra dopravy a spojů ze dne 10. září 2001, tj. dnem 1. října 2001 se státní příspěvkové organizace S. a ú. s. Ch., S. a ú. s. O. u K. V. a S. a ú. s. S. staly příspěvkovými organizacemi K. kraje, a tímto dnem do vlastnictví K. kraje přešly rovněž veškeré věci, se kterými ke dni účinnosti tohoto rozhodnutí byly tyto i státní příspěvkové organizace oprávněny hospodařit, a na příspěvkové organizace K. kraje přešla tímto dnem i veškerá práva a závazky zmíněných státních příspěvkových organizací. Zastupitelstvo K. kraje dne 13. prosince 2001 usneseními č. ZK 58/01 a ZK 59/01 schválilo zrušení příspěvkových organizací K. kraje – S. a ú. s. O. u K. V., S. a ú. s. S. a S. a ú. s. Ch. – bez likvidace k 31. prosinci 2001, a zřízení nové příspěvkové organizace K. kraje – K. s. a ú. s. K. kraje ke dni 1. ledna 2002 „splynutím“ shora uvedených příspěvkových organizací s tím, že na nově zřízenou příspěvkovou organizaci přecházejí veškerá práva a závazky zrušených příspěvkových organizací. Dle zřizovací listiny K. s. a ú. s. K. kraje, příspěvkové organizace se sídlem S., Ch. 282, PSČ : …, IČ …, účinné dnem 1. ledna 2002, schválené usneseními zastupitelstva K. kraje č. ZK 55/01 a ZK 57/01, je zřizovaná organizace právni