3 Tdo 197/2025 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.197.2025.1
Datum: 2025-03-26
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 3. 2025 o dovoláních, která podali obvinění 1) Pavel Vácha, bytem Nemyslovice 37, a 2) Filip Vácha, bytem Nemyslovice 37, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 5. 2024, č. j. 5 To 69/2023-11007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 T 7/2023 v případě obviněného Pavla Váchy a pod sp…
3 Tdo 197/2025-11091 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 3. 2025 o dovoláních, která podali obvinění 1) Pavel Vácha, bytem Nemyslovice 37, a 2) Filip Vácha, bytem Nemyslovice 37, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 5. 2024, č. j. 5 To 69/2023-11007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 T 7/2023 v případě obviněného Pavla Váchy a pod sp. zn. 2 T 2/2021 v případě obviněného Filipa Váchy, takto: I. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Pavla Váchy odmítá. II. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Filipa Váchy odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Proti obviněným Pavlu a Filipu Váchovým bylo vedeno společné přípravné řízení a nemalá část řízení před prvostupňovým soudem. Tam byla společná věc vedena pod sp. zn. 2 T 2/2021. Dne 31. 3. 2023 byla z této společné věci vyloučena mimo jiné věc obviněného Pavla Váchy, která byla nadále vedena u prvostupňového soudu pod sp. zn. 2 T 7/2023. V obou takto paralelně vedených věcech tak byly vyhlášeny samostatné rozsudky, jimiž byli obvinění Filip a Pavel Váchovi uznáni vinnými týmž skutkem a týmž trestným činem. Pro úplnost stojí za zmínku, že prvostupňovým rozsudkem, jímž bylo rozhodováno o obviněném Pavlu Váchovi, bylo rozhodnuto i o obviněné právnické osobě Zaurak, s.r.o. (dále též jen ZAURAK), ohledně které byla rovněž vyslovena vina týmž skutkem a trestným činem, tato obviněná však po absolvování odvolacího řízení dovolání nepodala. 2. Při popsané procedurální genezi byli prvostupňovým soudem obvinění Pavel a Filip Váchovi uznáni vinnými spolupachatelsky spáchaným zločinem z dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku a odsouzeni za to každý k trestu odnětí svobody na 8 let s ostrahou, dále k peněžitému trestu v počtu 100 denních sazeb po 10 000 Kč a konečně k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu činnosti statutárního orgánu obchodní společnosti či jeho člena, kontrolního orgánu obchodní společnosti či jeho člena a zákazu funkce prokuristy v obchodní společnosti, včetně jejich zastupování na základě plné moci na dobu 10 let. Stalo se tak v případě · Pavla Váchy rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2023, č. j. 2 T 7/2023-573, jímž byl též zavázán k povinnosti zaplatit České republice jednak solidárně se ZAURAKem škodu 50 136 229 Kč a jednak samostatně škodu 375 389 Kč, a · Filipa Váchy rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2023, č. j. 2 T 2/2021-10838, jímž byl též zavázán k povinnosti zaplatit České republice škodu ve výši 50 511 618 Kč. 3. Podle skutkových zjištění prvostupňového soudu se obvinění Pavel a Filip Váchovi stíhaného trestného činu dopustili zjednodušeně řečeno tím, že poté, co se stali jednateli a společníky ZAURAKu, přijímali jeho jménem do pracovního poměru zdravotně postižené osoby a v úmyslu neoprávněně se obohatit, zpracovali či nechali zpracovat žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, v nichž uváděli nepravdivé údaje, zejména co se týká mzdy vyplácené zdravotně postiženým zaměstnancům, a takto na podkladě 18 žádostí podaných od 31. 10. 2011 do 27. 1. 2016, které se týkaly podpůrných období od třetího kvartálu roku 2011 do čtvrtého kvartálu roku 2015, v nichž deklarovali měsíční mzdové náklady na jednoho zaměstnance přesahující v naprosté většině takřka 8 000 Kč, ačkoliv ve skutečnosti byla zaměstnancům vyplácena čistá měsíční mzda zpravidla 2 000 Kč, vylákali od České republiky jednající Úřadem práce dotaci ve výši 50 511 618 Kč a v tomto rozsahu způsobili České republice škodu. V podrobnostech k popisu skutků se odkazuje na oba shora specifikované prvostupňové rozsudky. 4. Ty napadli odvoláními obvinění Pavel a Filip Váchovi a rovněž firma ZAURAK. Odvolání byla předložena nadřízenému Vrchnímu soudu v Praze jako dvě samostatné odvolací věci vycházející každá ze samostatného prvostupňového rozsudku. Odvolací soud obě takto předložené věci spojil a o všech třech odvoláních rozhodl rozsudkem ze dne 22. 5. 2024, č. j. 5 To 69/2023-11007. Tímto rozsudkem z obou dotčených prvostupňových rozsudků zrušil všechny adhezní výroky a o nároku na náhradu škody znovu rozhodl tak, že · obviněné Pavla a Filipa Váchovi, jakož i firmu ZAURAK zavázal k solidární povinnosti nahradit České republice škodu 50 136 229 Kč, · obviněné Pavla a Filipa Váchovi zavázal k solidární povinnosti zaplatit České republice na náhradě škody 375 389 Kč. II. Dovolání a vyjádření k nim 5. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podali dovolání prostřednictvím svých obhájců obvinění Pavel a Filip Váchovi. Obviněný Pavel Vácha své dovolání opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Obviněný Filip Vácha své dovolání založil na dovolacím důvodu uvedeném v § 265b odst. 1 písm. h) a m) tr. ř. 6. Pavel Vácha namítl, že prvostupňový soud použitím plurálu stran zadání inzerce týkající se přijímání zdravotně postižených pracovníků, vyplácení mzdy i vypracování žádostí o příspěvek, jej vtáhl do děje, který však prakticky vykonával pouze Filip Vácha. Angažmá Pavla Váchy skončilo zakoupením obchodního podílu ZAURAKu, přijetím funkce jednoho z jednatelů a poskytnutím prostor i 3 000 000 Kč půjčky od jím ovládané firmy DUO M & D s.r.o., zatímco zbytek činnosti ZAURAKu si organizoval syn Filip. To je potvrzováno výpověďmi desítek zdravotně postižených zaměstnanců i výpovědí dovolatelova syna Filipa. Dovolatel upozornil, že nebyl opatřen jediný důkaz, že by se podílel na inzerci, uzavírání pracovních smluv či výběrů hotovosti, jak dovodil v rámci svých skutkových zjištění prvostupňový soud. Připustil, že založil řadu bankovních účtů, na které byly peněžní prostředky z dotace distribuovány, stalo se tak však až poté, co Úřad práce dotaci zaslal na centrální účet ZAURAKu, a tedy poté, co došlo k dokončení účinku trestného jednání. Navíc neexistuje důkaz, že dovolatel by těmito účty disponoval a jedinou dispozicí s penězi ZAURAKu bylo vrácení původně poskytnuté půjčky přijaté ZAURAKem od dovolatelem ovládané firmy DUO M & D s.r.o. Obviněný Pavel Vácha uzavřel, že je dán rozpor skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů. 7. Dále Pavel Vácha vyčetl nižším soudům, že neprovedly navrhované podstatné důkazy, a to písmoznalecký posudek vztahující se k podpisům na žádostech ZAURAKu o poskytnutí dotace. Žádosti podepisoval dovolatelův syn Filip, a byť je na některých předtiskem vyznačen dovolatel, podpisy na žádostech nejsou jeho pravými podpisy. Dovolatel uzavřel, že trestného činu podle § 212 tr. zákoníku se dopouští ten, kdo v žádosti uvede nepravdivé údaje a měl-li být touto osobou dovolatel, pak mělo být jednoduchým a jednoznačným důkazem – totiž písmoznaleckým posudkem – zjištěno, zda to byl právě on, kdo předmětné žádosti podepsal. Neprovedení takového důkazu dovolatel označil za zásadní a podstatnou vadu. 8. Nesprávné právní posouzení obviněný Pavel Vácha shledal v tom, že za předpokladu, že jeho jednání by bylo možno pokládat za deliktní, nelze je kvalifikovat jako spolupachatelství, neboť veškeré podstatné kroky vedoucí k naplnění skutkové podstaty trestného činu prováděl syn Filip. Dovolatel synovi poskytl pouze finanční a faktickou podporu v podobě prostor a občasné výpomoci při drobných činnostech. V podstatě v obdobném rozsahu jako dovolatelova manželka Milena, která byla obžaloby zproštěna. Pokud by tedy jednání dovolatele mělo být deliktní, pak pouze jako pomoc, a nikoliv jako spolupachatelství. 9. Pod kategorii nesprávného právního posouzení obviněný Pavel Vácha podřadil i své námitky k uloženému trestu. Připustil, že dřívější obhajoba požadavkem na osobní výslechy desítek zdravotně postižených osob prodloužila řízení, takový procesní postup však nelze promítnout v neprospěch obviněných, kteří jako právní laici s důvěrou spoléhali na své obhájce. Vyzdvihl, že uložený trest šel výrazně nad návrh státního zástupce a v porovnání s jinými trestními věcmi se trest jeví jako nepřiměřeně přísný. 10. Konečně namítl, že soudy neměly ignorovat, ale vyslechnout a pracovat s argumentací obhajoby a provést jasné důkazy, které by neumožňovaly prostor pro formulace vyjadřující víru či míru pravděpodobnosti. Neobjektivnost nalézacího řízení dovolatel manifestoval na tom, že prvostupňový soud se opřel o svědkyni, která s dovolatelem vedla a prohrála majetkový spor, a naopak nenechal své úvahy ovlivnit desítkami zaměstnanců, kteří vypovídali v dovolatelův prospěch. Argumentací obviněného se nezabýval ani odvolací soud, který pouze napravil procesní neobratnost týkající se náhrady škody. 11. Obviněný Pavel Vácha navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil prvostupňový i druhostupňový rozsudek jeho se týkající a sám ve věci rozhodl, popřípadě, aby přikázal odvolacímu soudu věc v nezbytném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. 12. Obviněný Filip Vácha uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., a to v jeho druhé alternativě – jiné nesprávné hmotněprávní posouzení

Citovaná ustanovení

§ 265b (141/1961 Sb.)§ 265f (141/1961 Sb.)§ 265i (141/1961 Sb.)§ 265n (141/1961 Sb.)§ 265r (141/1961 Sb.)§ 212 (40/2009 Sb.)§ 23 (40/2009 Sb.)§ 58 (40/2009 Sb.)