3 Tdo 297/2016 – Nejvyšší soud

3 Tdo 297/2016-35 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 3. 2016 o dovolání, které podal obviněný Ing. H. H., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 9 To 349/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 2 T 231/2014, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného Ing. H. H. odmítá. Odůvodnění:I. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 2 T 231/2014, byl obviněný Ing. H. H. uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dle učiněných skutkových zjištění dopustil jednáním spočívajícím v tom, že „poté, co se nejpozději dne 16. 12. 2010 na zasedání Zastupitelstva Městské části P. po přijetí usnesení, jakožto zvolený člen zastupitelstva, dozvěděl, že neuvolnění členové zastupitelstva, kteří přichází o výdělek z podnikání, mohou požadovat proplácení prokazatelně ušlého výdělku v souvislosti s výkonem své funkce pro volební období 2010 - 2014 ve výši 450 Kč za hodinu, zatímco neuvolněným členům zastupitelstva, kteří jsou v pracovním poměru, poskytne jejich zaměstnavatel pouze pracovní volno s náhradou mzdy za dobu potřebnou k výkonu funkce, dne 20. 12. 2010 předložil Městské části P., písemnost označenou jako „Žádost neuvolněného člena Zastupitelstva městské části P., který není v pracovním nebo obdobném poměru" o proplácení údajně ušlého výdělku z podnikání, ve které zatajil existenci svého pracovně-právního poměru, a to přesto, že byl od 01. 09. 2009 v pracovním poměru u Vysoké školy finanční a správní o.p.s., sídlem E., P., čímž porušil ust. § 52 odst. 4 ve spojení s ust. § 87 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, dle kterého je poskytována náhrada výdělku prokazatelně ušlého v souvislosti s výkonem funkce pouze těm neuvolněným členům zastupitelstva, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, i schválené Zásady řešení náhrady mzdy nebo výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce neuvolněného člena ZMČ P. ve volebním období 2010 - 2014 ze dne 16. 10. 2010, čímž rovněž uvedl osoby, které měly na starost proplácení náhrad za městskou část, v omyl o tom, že není osobou v pracovním poměru a tudíž může čerpat náhrady za ušlý výdělek z podnikání, o který údajně přichází v důsledku výkonu funkce zastupitele, což doložil městské části následujícími Výčetkami pro výpočet náhrady mzdy nebo výdělku prokazatelně ušlého v souvislosti s výkonem funkce neuvolněného člena zastupitelstva Městské části P., a to: - dne 30. 11. 2010 Výčetkou za měsíc listopad 2010 k proplacení částky ve výši 9.000 Kč; - dne 20. 12. 2010 Výčetkou za měsíc prosinec 2010 k proplacení částky ve výši 36.000 Kč; - dne 31. 1. 2011 Výčetkou za měsíc leden 2011 k proplacení částky ve výši 36.000 Kč; - dne 25. 2. 2011 Výčetkou za měsíc únor 2011 k proplacení částky ve výši 36.000 Kč; - dne 30. 3. 2011 Výčetkou za měsíc březen 2011 k proplacení částky ve výši 36.000 Kč; - dne 28. 4. 2011 Výčetkou za měsíc duben 2011 k proplacení částky ve výši 36.000 Kč; - dne 31. 5. 2011 Výčetkou za měsíc květen 2011 k proplacení částky ve výši 36.000 Kč; - dne 29. 6. 2011 Výčetkou za měsíc červen 2011 k proplacení částky ve výši 36.000 Kč; - dne 27. 7. 2011 Výčetkou za měsíc červenec 2011 k proplacení částky ve výši 36. 000 Kč; - dne 30. 8. 2011 Výčetkou za měsíc srpen 2011 k proplacení částky ve výši 36.000 Kč; - dne 29. 9. 2011 Výčetkou za měsíc září 2011 k proplacení částky ve výši 36.000 Kč; - dne 31. 10. 2011 Výčetkou za měsíc říjen 2011 k proplacení částky ve výši 36.000 Kč; - dne 29. 11. 2011 Výčetkou za měsíc listopad 2011 k proplacení částky ve výši 36.000 Kč; - dne 22. 12. 2011 Výčetkou za měsíc prosinec 2011 k proplacení částky ve výši 27.000 Kč; - dne 30. 1. 2012 Výčetkou za měsíc leden 2012 k proplacení částky ve výši 27.000 Kč; - dne 28. 2. 2012 Výčetkou za měsíc únor 2012 k proplacení částky ve výši 27.000 Kč; - dne 30. 3. 2012 Výčetkou za měsíc březen 2012 k proplacení částky ve výši 27.000 Kč; - dne 26. 4. 2012 Výčetkou za měsíc duben 2012 k proplacení částky ve výši 27.000 Kč; - dne 31. 5. 2012 Výčetkou za měsíc květen 2012 k proplacení částky ve výši 27.000 Kč; - dne 26. 6. 2012 Výčetkou za měsíc červen 2012 k proplacení částky ve výši 27.000 Kč; - dne 31. 7. 2012 Výčetkou za měsíc červenec 2012 k proplacení částky ve výši 27. 000 Kč; - dne 31. 8. 2012 Výčetkou za měsíc srpen 2012 k proplacení částky ve výši 27.000 Kč; - dne 25. 9. 2012 Výčetkou za měsíc září 2012 k proplacení částky ve výši 27.000 Kč; - dne 30. 10. 2012 Výčetkou za měsíc říjen 2012 k proplacení částky ve výši 27.000 Kč; - dne 30. 11. 2012 Výčetkou za měsíc listopad 2012 k proplacení částky ve výši 27.000 Kč; - dne 2. 1. 2013 Výčetkou za měsíc prosinec 2012 k proplacení částky ve výši 27.000 Kč; na základě kterých mu byl proplácen ušlý výdělek v sazbě pro členy zastupitelstva, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, přestože byl v poměru pracovním a věděl, že ušlý výdělek, který mu byl tímto způsobem městskou částí proplacen, je vyplácen neoprávněně, čímž se úmyslně neoprávněně obohatil o finanční částku ve výši 792.000 Kč, a to ke škodě Městské části P., se sídlem n., P.“. Za to byl odsouzen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 (tří) let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit škodu poškozené Městské části P., se sídlem n., P. ve výši 792.000 Kč. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 2 T 231/2014 podal obviněný odvolání směřující do všech výroku napadeného rozsudku. O odvolání rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 9 To 349/2015, a to tak, že dovolání obviněného Ing. H. H. podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 9 To 349/2015 podal obviněný dovolání (č. l. 791-794), přičemž uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., maje za to, že napadané rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Obviněný namítl, že soudy porušily jeho ústavní právo na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, když nerespektovaly základní zásady trestního práva. Má za to, že se soudy dostatečně nevypořádaly s jeho námitkami vznášenými po celou dobu trestního řízení, jež mají zásadní význam pro posouzení stran naplnění skutkové podstaty trestného činu, pro který byl uznán vinným. Především se jedná o nejasný výklad § 52 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (dále jen „zákon o hlavním městě Praze“), od kterého se refundace odvíjejí. Odstavec 4 citovaného zákona, který dle něj upřednostňuje pracovní poměr před podnikatelskou činností, je nespravedlivý a potlačuje právo občana na svobodné rozhodování o míře a způsobu obživy, což pocítil ve své trestní věci. Soudy při výkladu tohoto ustanovení zcela nereflektovaly jeho situaci, kdy po řadu let pouze podnikal, výnos z podnikání byl jeho základní a zásadní zdroj příjmu, a to i do časové náročnosti. Citované ustanovení a ani další ustanovení zákona o hlavním městě Praze neupravuje tzv. souběh pracovního poměru a podnikání, kdy navíc podnikání je prioritní činnost zastupitele a pracovní poměr je sekundární činností. Pedagogickou činnost vykonával mimo činnost zastupitele, neboť vždy vše plánoval tak, aby ji mohl vykonávat. Naopak funkci zastupitele vykonával na úkor podnikání, což dokládal i snížením příjmu z podnikatelské činnosti, neboť se podnikání nemohl plně věnovat. Má tedy za to, že výklad citovaného ustanovení soudy je ryze formální a nereaguje na situaci, která není zákonem předvídána ani řešena. Soud by měl použít všech dostupných výkladů právní normy, aby tento výklad co nejblíže řešil vzniklou situaci a své skutkové a právní úvahy poté podrobně uvést ve svém rozhodnutí. Což ovšem v rozhodnutí soudů zcela absentuje, kdy tyto upřednostňují pracovní poměr před podnikatelskou činností, a z provedeného dokazování a právních analýz je zřejmé, že k dané problematice není dostupná žádná judikatura či podrobné výklady. V této souvislosti dále uvedl, že pokud se soudy podrobně nezabývaly touto otázkou, došlo také k porušení zásady in dubio pro reo, jelikož vyvstala zásadní pochybnost o tom, co je pro něj prioritním zdrojem příjmu, za který mu náležela náhrada, z čehož usuzuje na nenaplnění objektivní stránky trestného činu kladeného mu za vinu. Taktéž poukázal na svou obhajobu, jež je citována v rozsudku nalézacího soudu, že zastupitelstvo při koncipování prohlášení postupovalo podle § 52 odst. 5 zákona o hlavním městě Praze. Obviněný uvedl, že porušení zásady in dubio pro reo ze strany soudů spatřuje také ve výkladu obsahu a smyslu čestného prohlášení neuvolněného člena zastupitelst