3 Tdo 312/2021 — Nejvyšší soud

3 Tdo 312/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 4. 2021 Spisová značka:3 Tdo 312/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:3.TDO.312.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Násilí proti úřední osobě Úmysl přímý Úřední osoba Dotčené předpisy:§ 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 325 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:3. 8. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 2286/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 312/2021-180 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 4. 2021 o dovolání, které podal obviněný P. M., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 11. 2020, sp. zn. 5 To 362/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 10 T 18/2020, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného P. M. odmítá. Odůvodnění: I. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 7. 8. 2020, sp. zn. 10 T 18/2020, byl obviněný P. M. uznán vinným zločinem násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že dne 3. 11. 2019 v době kolem 12.00 hodin v XY, okres Karviná, na ulici XY na pozemní komunikaci, řídil osobní motorové vozidlo tovární značky AUDI S4, registrační značky XY, barvy modré metalízy, přičemž záměrně neuposlechl výzvy uniformovaného strážníka Městské policie XY ve služebním vozidle v barvách Městské policie XY, a to dávané zvláštním výstražným světlem modré barvy, doplněné světelným signálem „STOP“, kdy jakožto řidič zareagoval tak, že s vozidlem zvýšenou rychlostí začal couvat ve směru směrem k ulici XY, přičemž hlídka strážníků městské policie jej se služebním vozem pronásledovala, kdy následně na konci asfaltové části vozovky s vozidlem sjel na travnatou plochu v blízkosti pěchotního srubu XY, a ke dveřím vozidla na místě řidiče v tuto chvíli souběžně přibíhal uniformovaný strážník Městské policie XY R. O., číslo XY, který vůči řidiči užil hlasité výzvy „jménem zákona městská policie stůj“, a zároveň při tomto užil donucovací prostředek, a to hrozbu namířenou střelnou zbraní, přičemž řidič vozidla měl v danou chvíli stáhnuté okno dveří řidiče, a v momentě, kdy se strážník přiblížil do těsné blízkosti dveří řidiče, tomuto řekl „no tak střílej“ a následně se s vozidlem opět rozjel směrem vpřed, přičemž levou částí vozidla Audi najel do pravé nohy strážníka, o kterou se s vozidlem otřel, kdy strážník přejetí chodidla pravé nohy vozidlem zabránil tím, že se prudce vyhnul stranou, kdy ke zranění strážníka Městské policie XY R. O. ani ke škodě na majetku nedošlo. Za to byl obviněný odsouzen podle § 325 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 10 (deseti) měsíců, jehož výkon byl pode § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 20 (dvaceti) měsíců. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 (osmnáct) měsíců. Proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 7. 8. 2020, sp. zn. 10 T 18/2020, podal obviněný v zákonné lhůtě odvolání, které zaměřil jak do výroku o vině, tak i do výroku o trestu. O odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 5. 11. 2020, sp. zn. 5 To 362/2020, a to tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl. II. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 11. 2020, sp. zn. 5 To 362/2020, podal obviněný dovolání (č. l. 153–160), přičemž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotněprávním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Obviněný nejprve v části II. dovolání zopakoval svou argumentaci uplatněnou v rámci odvolacího řízení, kdy část textu je zcela totožná s odvoláním obviněného. Dovolatel zde zejména zpochybňuje důvod a způsob zastavování svého vozidla přítomnými strážníky, popírá svůj úmysl do strážníka najet a uložený trest, zejména trest zákazu činnosti, považuje za nepřiměřeně přísný. V části III.A pak namítl, že nedošlo k naplnění všech znaků skutkové podstaty jemu za vinu kladeného zločinu, a to konkrétně znaku „užití násilí“, tedy zodpovězení otázky, zda se v dané věci jednalo o užití násilí směřujícího proti tělu napadeného. Uvádí, že celý incident se odehrál v rozmezí sekund a nemohl si být tedy vědom toho, že svědek O. bude natolik blízko jeho vozidla, že by jej mohl vozidlem ohrozit. Z výpovědí svědků i dovolatele je zjevné, že u něho absentuje úmysl působit proti tělu poškozeného. S ohledem na terén v místě incidentu, jak se podává i z výpovědí svědků O. a W., se auto „zhouplo“, čímž se přiblížilo ke svědkovi O. Současně má za to, že se jeho úmysl nedá doložit ani kamerovými záznamy, neboť postup zasahujícího policisty byl pro něho zcela překvapivý a svědek O. navíc uvedl, že dovolatel začal s vozidlem couvat, nejel tedy policistům vstříc. V části III.B dovolatel namítl, že nebyl naplněn znak „výkon pravomoci úřední osoby“, kdy má za to, že strážníci jednali mimo jim zákonem svěřenou pravomoc, neboť jednak nesprávně užili světelné znamení STOP, jednak jej zastavovali bez toho, aby zde bylo podezření ze spáchání přestupku. Přitom tzv. namátkové silniční kontroly jsou zákonem strážníkům městské policie zapovězeny (ve smyslu zásady veřejného práva „co není zákonem dovoleno, je zakázáno“). Jelikož dovolatel žádný přestupek nespáchal, správně vyhodnotil situaci, že rozsvícený modrý maják nemůže směřovat vůči němu ve smyslu, že má vozidlo zastavit, resp. neměl povinnost vozidlo zastavit. Obviněný má rovněž za to, že nebyly splněny zákonné podmínky pro použití služební zbraně. Postup zasahujících policistů neměl žádnou oporu v zákoně, přičemž subjektivní představa strážníků, že měl zastavit, plynoucí z jejich neznalosti zákona, nemůže být považována za omluvu pro neoprávněné použití hrozby zbraní. Obviněný postup zasahujících policistů označil za šikanózní. V části IV. dovolání pak obviněný namítá nevěrohodnost svědeckých výpovědí, kdy poukazuje zejména na výpovědi svědků O. a W., které označuje za rozporné a obsahující zjevné nepravdy. Zejména se neztotožňuje s verzí uvedenou svědky stran událostí, které předcházely výzvě k zastavení jeho vozidla a z nich se podávajícího motivu zasahujících policistů k zásahu proti jeho osobě. Následný popis událostí od okamžiku, kdy svědek O. vystoupil z vozidla, je pak v rozporu s tím, co uváděl svědek W. Obviněný rovněž uvádí, že svědek O. neužil zákonné výzvy, ale při hrozbě zbraní zakřičel „zmrde, vystup nebo tě zastřelím“. Soudy rovněž přehlédly, že svědci Ž. a U. uvedli, že vědí, že Městská policie v XY používá vozidlo značky Dacia Duster, a toto nijak nezohlednily v hodnocení tvrzení dovolatele, že nerozpoznal, že se jedná o vozidlo městské policie. V případě, že by si byl vědom toho, že se jedná o vozidlo městské policie, zcela jistě by necouval až na konec slepé ulice, ale vyjel by některou z kolmých ulic a odjel by pryč. Na svou obhajobu uvedl, že se obával, že se jedná o přepadení, kdy měl u sebe hotovost ve výši 750.000 Kč. Tato subjektivní okolnost nebyla soudy jakkoli zohledněna. Dovolatel má rovněž za to, že jeho jednání z hlediska společenské škodlivosti dosahuje jen minimální úrovně, tedy, že soudy měly zohlednit zásadu ultima ratio (část V.) Na základě výše uvedených námitek obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 11. 2020, sp. zn. 5 To 362/2020, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 7. 8. 2020, sp. zn. 10 T 18/2020, podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil a dovolatele zprostil obžaloby. K dovolání obviněného se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 3. 3. 2021, sp. zn. 1 NZO 93/2021. Poté, co sumarizoval námitky obviněného, uvedl, že námitky obsažené v části III.A a IV. neodpovídají žádnému z důvodů dovolání podle § 265b tr. ř. Co se týče otázky viny, pak z hlediska § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. by bylo možno toliko namítat extrémní nesoulad mezi provedeným dokazováním a učiněným skutkovým zjištěním, kteroužto námitku však obviněný nevznáší. Celkový obsah jeho námitek směřuje spíše k tomu, že soudy porušily