3 Tdo 514/2023 — Nejvyšší soud

3 Tdo 514/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 6. 2023 Spisová značka:3 Tdo 514/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:3.TDO.514.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Hlavní líčení Obhajoba Předvolání a vyrozumění Přítomnost při soudních jednáních Dotčené předpisy:§ 325 odst. 1 písm. a) předpisu č. / Sb. čl. 38 odst. 2 předpisu č. 2/1993 Sb. § 202 odst. 2 písm. a) předpisu č. / Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:18. 9. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 514/2023-161 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 6. 2023 o dovolání, které podal obviněný J. K., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. 8 To 290/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 44 T 26/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného J. K. odmítá. Odůvodnění: I. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 5. 2022, sp. zn. 44 T 26/2022, byl obviněný J. K. uznán vinným přečinem násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že dne 1. 2. 2022 v době od 13:25 hodin do 13:26 hodin na rohu ulice XY a XY, Praha 1, v průběhu demonstrace dvakrát kopnul pravou nohou L. K., OEČ XY, příslušníka Policie České republiky služebně zařazeného v Oddělení hlídkové služby Obvodního ředitelství policie Praha IV, který byl oblečen do služebního stejnokroje příslušníka Policie České republiky a který byl na místo velen jako výpomoc na bezpečnostní opatření „Demonstrace proti pandemickému zákonu“, do levého bérce, přičemž kopy byly vedeny větší intenzitou, čímž poškozenému způsobil otok a bolestivost zasažených míst. Za to byl obviněný odsouzen podle § 325 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 14 (čtrnácti) měsíců. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 5. 2022, sp. zn. 44 T 26/2022, podal obviněný odvolání směřující do výroku o vině a trestu. O podaném odvolání rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. 8 To 290/2022, a to tak, že jej podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Proti citovanému usnesení městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. 8 To 290/2022, podal obviněný dovolání (č. l. 146-147), v rámci něhož uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř., neboť byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání, a dále ve vztahu ke znakům skutkové podstaty předmětného přečinu nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. obviněný namítl, že mu nebylo řádně doručeno předvolání k hlavnímu líčení, a on tak neměl možnost navrhovat u soudu první instance provedení důkazů svědčících v jeho prospěch. Podpis na doručence nebyl jeho, neboť se na uvedené adrese nezdržoval. Soud se spokojil s konstatováním, že „se patrně jedná o jeho podpis“, aniž by k tomuto provedl jakékoli dokazování. Stran dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný uvedl, že soud neprovedl důkazy tak, aby řádně a úplně zjistil skutkový děj, když vyslechl toliko dva svědky celého incidentu, i když bylo zcela zřejmé, že celé situaci byly přítomny desítky dalších svědků. Vyslechnutí svědci se rekrutovali z řad jedné strany předmětné interakce, přičemž z druhé strany nebyl vyslechnut nikdo. Navíc mnoho přítomných si celý incident nahrávalo na svůj mobilní telefon a byly by tedy k dispozici i audiovizuální záznam. Návrh dovolatele na výslech konkrétních osob (svědci P. H., L. T. a další osoby přítomny v bezprostřední blízkosti incidentu) byl však ze strany soudu ignorován a bez jakéhokoliv relevantního důvodu odmítnut. Dovolatel shledává porušení svého práva na spravedlivý proces, kdy státní zástupce shromáždil důkazy toliko v jeho neprospěch, a přestože soudu nic nebránilo navržené důkazy provést, rezignoval na svou povinnost zjistit skutkový stav, o němž nejsou žádné pochybnosti. S ohledem na výše uvedené námitky proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu ve všech výrocích a zprostil jej obžaloby, neboť skutek popsaný v obžalobě není trestným činem. K dovolání obviněného se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 11. 5. 2023, sp. zn. 1 NZO 289/2023. Poté, co zopakovala dosavadní průběh řízení a námitky obviněného, uvedla, že námitku obviněného, že mu nebylo řádně doručeno předvolání k hlavnímu líčení správně soudy vyhodnotily jako zjevně neopodstatněnou a účelovou. Hlavní líčení bylo nařízeno na den 9. 5. 2022 a obviněný dle doručenky toto předvolání osobně převzal dne 11. 3. 2022. Jeho lhůta k přípravě a k hlavnímu líčení byla tedy zachována a měl dostatek času na přípravu své obhajoby na volbu obhájce a na to, aby soudu včas doručil své případné důkazní návrhy. K hlavnímu líčení se bez omluvy nedostavil. Hlavní líčení pak bylo zcela v souladu se zákonem konáno v jeho nepřítomnosti, včetně provedení důkazů, jež byly obsahem spisu a jež byly provedeny zcela v souladu s trestním řádem. Ohledně dovolacího důvodu dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a tvrzení obviněného, že nebyly provedeny důkazy v jeho prospěch státní zástupkyně uvedla, že s poukazem na uvedený dovolací důvod nelze namítat a v důsledku toho ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř., ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř., jelikož jde o činnost soudu spočívající v aplikaci ustanovení procesních a nikoli hmotně právních (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018 sp. zn. 7 Tdo 703/2018). Soudy zjištěný skutkový stav věci je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Mimo meze dovolacího důvodu jsou takové námitky, jimiž se obviněný snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy obou stupňů, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou prosazuje, či která více odpovídá představám dovolatele. Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný nesouhlasí s rozhodnými skutkovými zjištěními, jak je ve věci učinily soudy obou stupňů, jakož i s provedenými důkazy, přičemž setrvává na svém dosavadním postoji a spáchání posuzovaného skutku zcela popírá. Touto argumentací však obviněný zcela míjí hranice uplatněného dovolacího důvodu, neboť své námitky zaměřuje do sféry procesu dokazování, postupu při hodnocení důkazů a tím soudům obou stupňů vytýká nesprávnost skutkových zjištění, na jejichž podkladě rozhodly o jeho vině. Obviněný měl možnost namítnout provedení dalších důkazů, když této nevyužil. Pokud nebyly v hlavním líčení provedeny důkazy, které chtěl obviněný navrhnout na svou obhajobu, a které měl případně k dispozici, nejedná se o procesní pochybení soudu, ale důsledek rezignace obviněného na využití jeho obhajovacích práv, které mohl popřípadě doplnit i v odvolacím řízení, což opět neučinil, když doplnění dokazování nenavrhoval a neoznačil ani žádné konkrétní osoby, které by dle jeho tvrzení mohly svým svědectvím, popřípadě předložením pořízených záznamů zpochybnit skutkovou verzi stíhaného jednání, k níž dospěl soud prvého stupně na základě provedeného dokazování. Jednání obviněného bylo prokázáno zcela totožnými výpověďmi svědků, a to poškozeného L. K. a svědka K. V. Výpověď těchto svědků zcela koresponduje s dalšími provedenými důkazy, zejména s lékařskou zprávou ohledně zranění poškozeného L. K. Vzhledem k výše uvedeným závěrům státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť se jedná o dovolání zjevně neopodstatněné. Současně navrhla, aby tak Nejvyšší soud učinil v neveřejném zasedání, a to i pro případ postupu podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. III. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda jsou výše uvedená dovolání přípustná, zda byla podána včas a oprávněnými osobami, zda mají všechny obsahové a formální náležitosti a zda posk