3 Tdo 575/2021 — Nejvyšší soud

3 Tdo 575/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 6. 2021 Spisová značka:3 Tdo 575/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:3.TDO.575.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Svědek Vydírání Dotčené předpisy:§ 175 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:13. 10. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 575/2021-1049 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 6. 2021 o dovolání, které podal obviněný J. E. G. M., nar. XY, státní příslušník Panamské republiky, trvale bytem XY, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2021, sp. zn. 9 To 467/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 1 T 52/2020, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného J. E. G. M. odmítá. Odůvodnění: I. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 1 T 52/2020, byl obviněný J. E. G. M. uznán vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. e) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že dne 26. 7. 2020 v Praze 1, ul. XY, v bytové jednotce č. 8 ve 3. patře domu, ze svého mobilního telefonu značky Honor 8A dual sim, IMEI: XY a XY, telefonní číslo XY, prostřednictvím aplikace WhatsApp zasílal své přítelkyni, s níž na uvedené adrese žil ve společné domácnosti, poškozené Z. T., nar. XY, která v té době byla na služební cestě v Portugalsku, zprávy, v nichž jí oslovoval mimo jiné „svině“, „kurvo“, „špíno“, „čubko“, „mrcho“, „lhářko“ a vyhrožoval jí smrtí a poškozením jejích věcí, protože byl přesvědčený, že ho podvádí a na služební cestě se schází s milencem, a když mu poškozená v reakci na výhrůžky smrtí napsala, že to bude zajímat kriminální policii v její čtvrti, odpověděl: „Umřeš, kurvo, to víš, kurvo. Zavolej policajty, pokud chceš, kurvo, ani nevíš, že se zabiju, kdyby přišli, svině, protože jsi byla kurva.“, a dále poškozené poslal video, jak hází na zem s fénem, k čemuž jí napsal: „Doufal jsem, že uvidíš, že tvůj dům chcípne, stejně jako ty, pokud sem přijdeš, svině …“, a poté, co mu poškozená v reakci na fotografii rozbitého fénu napsala: „Rozbíjíš mé osobní věci a půjdeš do kriminálu rovnou“, a posléze uvedla, že to, že má obviněného podvádět, policii zajímat nebude, reagoval mimo jiné slovy: „Tvůj byt bude úplně zničený. Protože jsi čubka a kurva ... Radši sem nechoď, zabiju tě, prokletá kurvo. Pokud mi budeš vyhrožovat, že půjdeš na policajty, roztrhám to tady všechno. Zapnu plyn a škrtnu, svině, podívej se, kurvo. Jsem schopný to všechno udělat. Tam, kde projde plyn, bude i oheň, kurvo, tak drž hubu, svině.“, a zaslal poškozené fotografii potrubí s poznámkou: „Tady projede plyn a pokud nechceš, abych ho zapálil, přestaň mi vyhrožovat, že jdu do kriminálu, kurvo. Protože nevíš, čeho jsem schopný …“, a následně poškozené zaslal fotografii boileru a napsal: „Tady je plyn, svině, chceš, abych ho pustil, kurvo? Tohle chceš, svině, abych udělal? … Pokud zavoláš policajtům nebo tvojí prokleté sousedce, tak platí (dohodnuto). Ale já to tady zapálím, ty kurvo. Nevíš, čeho jsem schopný, svině. Pokud mi tady někdo zazvoní, já to tady nechám shořet.“, a svým jednáním vzbudil v poškozené důvodné obavy, že své výhrůžky uskuteční, a učinil tak mimo jiné v úmyslu odradit poškozenou, aby jeho jednání oznámila na policii. Za to byl obviněný odsouzen podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let, jehož výkon mu byl v souladu s § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 (tří) let. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu Honor 8A dual SIM, IMEI: XY, telefonní číslo XY, včetně krytu, SIM karet a paměťové karty, které jsou součástí spisového materiálu. Podle § 99 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo ochranné léčení protialkoholní ambulantní formou. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 1 T 52/2020, podal obviněný odvolání, a to do všech jeho výroků. Odvolání do výroku o trestu podal i státní zástupce, a to v neprospěch obviněného. O podaných odvoláních rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 1. 2021, sp. zn. 9 To 467/2020, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém výroku o trestu a ve výroku o ochranném léčení a při nezměněném výroku o vině znovu rozhodl podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. tak, že podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku uložil obviněnému trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let, jehož výkon podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku odložil na zkušební dobu v trvání 3 (tří) let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena přiměřená povinnost podrobit se léčení závislosti na alkoholu, které není ochranným léčením podle trestního zákoníku. II. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2021, sp. zn. 9 To 467/2020, podal obviněný J. E. G. M. dovolání (č. l. 1024–1027) v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., maje za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Obviněný v podaném dovolání brojil proti použití překladu M. T. S. ve skutkové větě rozsudku nalézacího soudu. Tento překlad označil za nezákonný a pořízený v rozporu s ustanovením § 28 tr. ř. a § 24 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (účinného do 1. 1. 2021). M.T. S. není zapsána v seznamu tlumočníků a zároveň nebyla naplněna ani jedina podmínka pro přibrání tlumočníka ad hoc. Dovolatel tak považuje za absurdní, že byl odsouzen na základě něčeho, co neřekl, resp. nezákonného překladu. Soudy sice nezákonnost překladu uznaly, ale neopravily skutkovou větu podle zákonného překladu pořízeného obhajobou a zpracovaného J. I. F. S.Tvrdily, že rozdíly mezi překlady jsou toliko stylistické, s čímž se však obviněný neztotožnil a uvedl, že mezi nimi jsou patrné jasné obsahové rozdíly k čemuž odkázal na srovnávací tabulku jež je součástí jeho odvolání. Skutek jakožto vylíčení skutkového děje, v němž je spatřováno trestní jednání, pro které je pachatel souzen je klíčovým pro právní posouzení věci v trestním řízení. Nelze tak přivírat oči nad jeho nepřesným vymezením. Dále dovolatel namítl, že jeho jednání nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu kladeného mu za vinu. Poškozenou Z. T. nelze považovat za svědka ve smyslu kvalifikované skutkové podstaty podle § 175 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, přičemž nelze přijmout závěr soudů, že byla svědkem ničení věcí v bytě. Obviněný byl v předmětné době ve společném bytě, a poškozená na služební cestě v Portugalsku. Z jednání obviněného nevznikla poškozené žádná újma a poškozená obviněného po celou dobu trestního řízení obhajovala. V dané věci neexistuje žádné řízení u orgánu veřejné moci, v němž by bylo možno řešit poškození vlastní věci a neexistuje tak řízení, kde by mohla být poškozená svědkem. Výklad soudů, nemá oporu v zákoně ani judikatuře Nejvyššího soudu. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek Městského soudu v Praze, jakož i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 jemu předcházející, a aby podle ustanovení § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. K dovolání obviněného se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 5. 5. 2021, sp. zn. 1 NZO 341/2021. Poté, co zopakoval dosavadní průběh řízení a námitky obviněného, uvedl, že námitka týkající se ve skutkové větě užitého překladu komunikace dovolatele s poškozenou zpracovaného ad hoc překladatelkou M. T. S. je nepodřaditelná pod uplatněný dovolací důvod, ale ani žádný jiný. Námitka je nadto nedůvodná i v obecné rovině, neboť pro užití tohoto překladu byly podle státního zástupce splněny veškeré materiální i formální podmínky, kdy soudy jasně vysvětlily, proč bylo nutné ustanovit tlumočnicí paní S. Zároveň státní zástupce přisvědčil jejich závěrům, že následný překlad S., koresponduje s překladem paní S., k čemuž odkázal na bod 48. odůvodnění rozsudku nalézacího soudu a bod 7. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu. K námitce nenaplnění skutkové podstaty deliktu podle § 175 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku uvedl, že tuto námitku lze podřadit pod uplatněný dovolací důvod, ale jedná se o námitku zjevně nedůvodnou. Ze sk