30 Cdo 1042/2025 – Nejvyšší soud

30 Cdo 1042/2025-509 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Viktora Sedláka a soudců JUDr. Hany Poláškové Wincorové a JUDr. Pavla Simona, v právní věci žalobkyně A. S., zastoupené Mgr. Barborou Kubinovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Milešovská 1312/6, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení částky 2 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 43 C 9/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2024, č. j. 39 Co 261/2024-470, takto: Zrušuje se rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2024, č. j. 39 Co 261/2024-470, v rozsahu zamítnutí žaloby co do částky 1 985 405,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 15. 12. 2017 do zaplacení a v navazujících nákladových výrocích a věc se v tomto rozsahu vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 2 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 6. 12. 2017 do zaplacení jako náhrady za škodu na zdraví způsobenou jí nesprávným úředním postupem soudní exekutorky Mgr. Veroniky Jakubovské spočívajícím v jejím neoprávněném vykázání z domu XY při provádění exekuce vyklizením nemovitosti, vedené pod sp. zn. 192 EX 1/15, ačkoliv žalobkyně neodvozovala své právo k tomuto domu od osoby povinného, který měl být dle uměle vytvořeného exekučního titulu vyklizen. Žalovaná částka pak sestává z částky 50 000 Kč připadající na bolestné a z částky 2 450 000 Kč za ztížení společenského uplatnění. 2. Obvodní soud pro Prahu 4 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 23. 2. 2024, č. j. 43 C 9/2018-405, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 4. 2024, č. j. 43 C 9/2018-415, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 514 594,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 15. 12. 2017 do zaplacení (výrok I), co do částky 1 985 405,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 6. 12. 2017 do zaplacení a z částky 514 594,60 Kč od 6. 12. 2017 do 14. 12. 2017 žalobu zamítl (výrok II) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 69 281 Kč (výrok III) a státu částku 16 666,28 Kč (výrok IV). 3. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Otec žalobkyně podal proti povinnému M. P. exekuční návrh na vyklizení domu č. p. XY v ulici XY (dále jen „předmětný dům“), a to podle vykonatelného notářského zápisu notáře JUDr. Jaroslava Hájka ze dne 30. 12. 2014, č. NZ 801/2014, N 854/2014. Provedením exekuce byla pověřena Mgr. Veronika Jakubovská, soudní exekutorka Exekutorského úřadu v Kutné Hoře, která exekuci vedla pod sp. zn. 192 EX 1/15. Dne 22. 4. 2015 od 9 do 16 hod. proběhlo vyklizení předmětného domu, kde pobývala žalobkyně, její bratr a její matka. Tito předložili vykonavateli exekutorského úřadu své občanské průkazy, sdělili mu, v jakém vztahu jsou k oprávněnému, a nechtěli dům opustit. Vykonavatel tedy věděl, že žalobkyně je dcerou oprávněného a že je zde přítomen i syn oprávněného a matka žalobkyně. Povinný se v domě nenacházel a přítomní vykonavateli sdělili, že s povinným, který v domě nikdy nebydlel, nemají nic společného. Vykonavatel v průběhu exekuce telefonicky kontaktoval oprávněného, otce žalobkyně, který mu sdělil, že přítomné osoby nemají v domě co pohledávat, s čímž se vykonavatel spokojil a vyklizení domu provedl. Exekutorka se tohoto nesprávného úředního postupu dopustila úmyslně po dohodě s otcem žalobkyně a následně se své pochybení snažila zakrýt vytvářením falešných důkazů a manipulacemi se spisem. Zároveň byl v domě proveden i soupis movitých věcí, které však nebyly z domu odvezeny, a následně byly exekutorkou vyloučeny ze soupisu, neboť bylo nepochybné, že nepatří povinnému. Žalobkyně si mohla zabalit pouze osobní věci a oblečení a byla vyklizena z domu o velikosti 18+1+kk s několika příslušenstvími, vnitřním bazénem atd., ve kterém žila od roku 2003 a měla tam vlastní pokoj, do jejího bytu o velikosti 1+1 s příslušenstvím, kde bydlí dodnes. Dle závěrů revizního znaleckého posudku MUDr. Jana Tučka činí náhrada za bolest žalobkyně částku 15 411,60 Kč (tj. 60 bodů za položku S 0601 - otřes mozku těžký) a náhrada za ztížení jejího společenského uplatnění pak částku 499 183 Kč, neboť žalobkyně trpí poruchou přizpůsobení, nikoliv posttraumatickou stresovou poruchou. Znalec při výpočtu neuplatnil žádný modifikační koeficient, ale uvedl, že je možné zohlednit věk, kdy k poškození zdraví došlo, a to zejména v odškodnění za ztížení společenského uplatnění, neboť mladší člověk je závažným poškozením zdraví připraven o většinu radostí ze života a bude se muset se svým handicapem vyrovnávat déle, zároveň však je adaptabilnější a dokáže se s následky újmy vyrovnat lépe. Pokud tedy došlo k poškození zdraví ve věku 0 až 24 let, je možno navýšit základní částku o 30–35 %. Taková plná výše náhrady za ztížení společenského uplatnění by však dle znalce byla platná pouze, pokud by nucené vystěhování bylo jediným spouštěcím faktorem psychických potíží. Exekuce a s tím spojené vystěhování ale byly zcela jistě jedním z významných spouštěcích momentů, nelze však opomenout, že k chronifikaci příznaků přispěl i rozpad nukleární rodiny žalobkyně a s tím spojená změna jejího životního stylu. Stanovit poměrnou částku výše náhrady z psychiatrického hlediska pak není dle znalce možné, protože není možné z odborného psychiatrického pohledu rozlišit podíl dalších faktorů ovlivňujících psychický stav posuzované. Dále znalec MUDr. Tuček uzavřel, že prognóza žalobkyně je příznivá (za příznivých okolností může dojít i k odeznění tohoto stavu či k mírnému zlepšení za použití medikace, nevyloučil však ani výkyvy jejího stavu v důsledku stresové situace). K ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo až v roce 2020, kdy nastoupila do zaměstnání. Tento nárok uplatnila žalobkyně u žalované dne 14. 6. 2017, již dříve se však domáhala rozšíření žaloby o tento nárok v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 99/2016, což však soud u jednání dne 5. 6. 2017 nepřipustil. Za nemajetkovou újmu spočívající ve stresu z nucené a náhlé změny a opuštění domova byla žalobkyně již odškodněna v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 99/2016, a to částkou 480 000 Kč, v níž bylo zohledněno chování exekutorky a preventivně-sankční funkce peněžité náhrady. 4. Po právní stránce vyšel soud prvního stupně ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon č. 82/1998 Sb.“), a uzavřel, že se exekutorka nesprávného úředního postupu dopustila, pokud vyklidila žalobkyni z předmětného domu, ačkoli tato neodvozovala své právo k němu od osoby povinného, který měl být dle exekučního titulu vyklizen, čímž žalobkyni způsobila jak (již odškodněnou) nemajetkovou újmu, tak i škodu na zdraví, kterou ohodnotil dle soudem zadaného revizního znaleckého posudku, který byl vypracován s delším časovým odstupem a znalec MUDr. Tuček jeho závěry před soudem obhájil na rozdíl od znalce MUDr. Tichého, který vypracoval znalecký posudek předložený žalobkyní. Na bolestném tedy soud prvního stupně žalobkyni přiznal částku 15 411,60 Kč a za ztížení společenského uplatnění pak částku 499 183 Kč. Soud prvního stupně zopakoval závěry znalce MUDr. Tučka ohledně možnosti navýšit odškodnění s ohledem na kritérium věku poškozené a uzavřel, že musel zhodnotit i to, jakou měrou se na bolesti a ztížení společenského uplatnění podílelo nezákonné vystěhování žalobkyně z předmětného domu a jakou měrou celková situace v rodině žalobkyně (narušení rodinných vztahů, známost jejího otce s novou partnerkou, spor žalobkyně s otcem o výživné, ukončení jeho podpory, chování otce žalobkyně k její matce a bratrovi). Soud prvního stupně tudíž žalobkyni přiznal náhrady za bolestné a ztížení společenského uplatnění ve výši stanovené znaleckým posudkem MUDr. Tučka, které nezvyšoval ani nesnižoval, čímž zohlednil, že nesprávný úřední postup exekutorky nebyl jedinou příčinou poškození zdraví žalobkyně a že způsobení škody na zdraví jednotlivými příčinami nemohl stanovit nějak exaktně, ale pouze volnou úvahou. Dále uzavřel, že u této složky náhrady škody není prostor pro navyšování částky z důvodu preventivně-sankční funkce náhrady jako u nemajetkové újmy, kde tato již byla soudy zohledněna. Soud prvního stupně rovněž nepovažoval nárok žalobkyně za promlčený, neboť k jejímu vystěhování došlo dne 22. 4. 2015 a žalované byla žádost o odškodnění doručena již prostřednictvím Obvodního soudu p