30 Cdo 1191/2023 — Nejvyšší soud

30 Cdo 1191/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 7. 2023 Spisová značka:30 Cdo 1191/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.1191.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Ušlý zisk Dotčené předpisy:§ 5 předpisu č. 82/1998 Sb. § 2952 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:30. 10. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 2940/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 1191/2023-332 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobkyně EL NIŇO BEVERAGES, a.s., identifikační číslo osoby 27950395, se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 572/11, zastoupené Mgr. Vladimírem Trnavským, Ph.D., advokátem, se sídlem v Karviné, Masarykovo nám. 6/5, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o zaplacení 41 512 172 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 14 C 217/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2022, č. j. 35 Co 145/2022-301, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 41 512 172 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody vzniklé z nezákonných rozhodnutí Celního úřadu Kolín, na jejichž základě bylo zadrženo zboží – 185 941 ks plechovek energetického nápoje označeného DURACELL ENERGY DRINK – ve vlastnictví žalobkyně, žalobkyni byla uložena pokuta ve výši 1 000 000 Kč a správní trest propadnutí zabavené věci, přičemž inkriminovaná věc (plechovky) byla následně zlikvidována a žalobkyni byla uložena povinnost k náhradě nákladů za zničení veškerého zabaveného zboží ve výši 59 148 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá náhrady škody v podobě ušlého zisku za zmaření podnikatelského záměru spočívajícího v prodeji zboží pod označením Life iS Drive, ENZO energy drink, ENERGY DRINK v PET a FABRIC vitamine drink. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 8. 12. 2022, č. j. 14 C 217/2017-252, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 5. 2022, č. j. 14 C 217/2017-275, zamítl žalobu o zaplacení částky ve výši 41 512 172 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 9. 2016 do zaplacení (výrok I), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 100 Kč (výrok II). 3. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 4. 10. 2022, č. j. 14 C 217/2017-275, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 600 Kč (výrok II). 4. Soud prvního stupně vyšel mimo jiné ze zjištění, že Městský soud v Praze dne 11. 12. 2008 usnesením, č. j. 19 Cm 153/2008-23, nařídil předběžné opatření, kterým žalobkyni uložil povinnost zdržet se (krom užívání slova Duracell pro energetické nápoje nebo v souvislosti s energetickými nápoji) výroby, distribuce a prodeje energetických nápojů pod označením Duracell a zdržet se jejich uvádění na trh energetických nápojů v definovaných plechovkách v rámci České republiky. Dalším usnesením, č. j. 19 Cm 153/2008-476, Městský soud v Praze rozšířil územní působnost předběžného opatření i na členské státy Evropského společenství. Poté tutéž povinnost uloženou žalobkyni rozsudkem Městského soudu v Praze potvrdil Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 1. 2012, č. j. 3 Cmo 203/2011-549. 5. V mezidobí Celní úřad Kolín dne 23. 1. 2009 na základě rozhodnutí (č. j. 1728/2009-177500-032/2 a č. j. 1729/2009-177500-032/3, dále též jen „rozhodnutí o zadržení nápojů“) zadržel žalobkynino zboží představované 185 941 ks plechovek energetického nápoje označených nápisem DURACELL ENERGY DRINK (dále jen „výrobky“), načež rozhodnutím ze dne 6. 8. 2010, č. j. 22542/2010 177500-021 (dále též jen „nezákonné rozhodnutí“), uložil žalobkyni pokutu ve výši 1 000 000 Kč a rozhodl o propadnutí výrobků z důvodu spáchání správního deliktu podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), a dne 5. 12. 2011 tyto výrobky byly kompletně zlikvidovány. Posledně zmíněné rozhodnutí ze dne 6. 8. 2010 však bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 10 As 157/2014, zrušeno a řízení o správním deliktu bylo v návaznosti na to zastaveno. 6. Po právní stránce soud prvního stupně dovodil, že rozhodnutí Celního úřadu Kolín ze dne 6. 8. 2010, č. j. 22542/2010 177500-021, spolu s rozsudkem Městského soudu v Praze byla následně zrušena rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 12. 2014, č. j. 10 As 157/2014-39, čímž byly naplněny definiční znaky nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Současně ve vztahu k existenci škody dovodil, že škoda uplatněná žalobkyní jako ušlý zisk plynoucí z nedodání zboží smluvním partnerům nevznikla v přímé příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím Celního úřadu Kolín, protože tímto a dotčenými rozhodnutími byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 1 000 000 Kč a propadnutí předmětných výrobků, ale nebylo rozhodnuto o likvidaci předmětných výrobků a ani o jejich zadržení. O zadržení výrobků bylo rozhodnuto Celním úřadem dne 23. 1. 2009 rozhodnutími č. j.: 1728/2009-177500-032/2 a č. j.: 1729/2009-177500-032/3, která nebyla pro nezákonnost zrušena. 7. Soud prvního stupně dále dovodil, že žalobkyně se v době rozhodnutí o zadržení předmětných výrobků zcela vědomě dopouštěla nekalosoutežního jednání spočívajícího v parazitování na známé ochranné známce Duracell Batteries BVBA a s ohledem na vydaná předběžná opatření vydaná Městským soudem v Praze nesměla vykonávat žádnou aktivitu na území České republiky a posléze i členských států Evropských společenství, jejímž cílem a výsledkem by byla výroba, prodej a distribuce předmětných výrobků kterékoliv osobě, a to i z nečlenských států. Vzhledem k tomu, že zákaz distribuce a výroby postihuje každou aktivitu na území členských států Evropských společenství, a to i jen v dílčí složce řetězce výroba, obchod, distribuce, stalo se zboží neobchodovatelným, a proto nemůže obstát argumentace žalobkyně o tom, že předmětné výrobky mohla prodat mimo Evropskou unii. Žalobkyni tak nemohla vzniknout žádná škoda, která by byla v tomto odškodnitelná, neboť předmětné výrobky byly zadrženy a pokud měly být žalobkyni vráceny, jednalo se o výrobky nulové hodnoty, se kterými nemohla jakkoliv nakládat a mít z nich zisk, nebo alespoň nahradit ztrátu způsobenou jejich výrobou. Požaduje-li žalobkyně přiznání náhrady škody za ušlý zisk a ztrátu dobrého jména a obchodních partnerů za dodávky předmětných výrobků, které jí byly soudním rozhodnutím zapovězeny, nelze jejímu jednání, které bylo úmyslně nepoctivé, přiznat právní ochranu. V případě exekuce nemůže rovněž existovat příčinná souvislost s ohledem na to, že exekuce se týkala sankce uložené v souvislosti s výrobky Duracell a nesouvisela s jinými nápoji. Správní orgán nikterak neomezil žalobkyni s výrobou a dodávkami jiných nápojů. Exekvovaná částka navíc dosud nebyla ani vymožena a nemohlo tak dojít k tomu, že by došlo k poškození cash flow žalobkyně. Otázka existence exekuce nadto není veřejnou informací a nemohlo proto dojít ani k poškození dobrého jména žalobkyně u obchodních partnerů. Výše sankce nemohla být likvidační, neboť se nejedná o částku, která by sama o sobě mohla zamezit výrobě a dodávkám nápojů, kdy při srovnání s hodnotou zadržených nápojů Duracell by nemohlo dojít k omezení výroby žalobkyně. Pouze omezení vzniklé předběžným opatřením bylo důvodem k tomu, že žalobkyně nemohla získat finanční prostředky z prodeje, nikoliv tedy rozhodnutí Celního úřadu Kolín. Soud prvního stupně uzavřel, že nebyla dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím celního úřadu a tvrzeným omezením podnikání žalobkyně. 8. Odvolací soud vycházel ze shodných skutkových zjištění jako soud prvního stupně. Dovodil, že odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím může vzniknout i v případě, že toto rozhodnutí nebylo formálně zrušeno nebo změněno, když namítané rozhodnutí je