30 Cdo 121/2025 — Nejvyšší soud

30 Cdo 121/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 7. 2025 Spisová značka:30 Cdo 121/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:30.CDO.121.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nepřípustnost dovolání Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Ušlý zisk Nezákonné rozhodnutí Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 7 předpisu č. 82/1998 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:25. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 121/2025-211 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Hany Poláškové Wincorové a JUDr. Tomáše Lichovníka v právní věci žalobce L. A., zastoupeného Mgr. Martinem Rezkem, LL.B., advokátem se sídlem v Praze 2, Krkonošská 2001/16, proti žalované České republice – Ministerstvu dopravy, se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 15 C 111/2019, o dovolání žalobce i žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2024, č. j. 28 Co 53/2024-161, takto: I. Zrušují se rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2024, č. j. 28 Co 53/2024-161, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 11. 2023, č. j. 15 C 111/2019-133, v rozsahu vyhovění žalobě co do částky 294 740 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 14. 11. 2019 do zaplacení a v navazujících nákladových výrocích a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení. II. Dovolání žalobce se odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá (poté, co o nároku na náhradu účelně vynaložených nákladů na zrušení rozhodnutí o přestupku a o zadržení řidičského průkazu již bylo pravomocně rozhodnuto) po žalované zaplacení částky 589 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 13. 5. 2019 do zaplacení jako náhrady škody způsobené mu tím, že dne 31. 1. 2015 mu byl Policií České republiky (dále jen „Policie ČR“) zadržen řidičský průkaz a následně bylo o zadržení řidičského průkazu rozhodnuto rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 27. 2. 2015, č. j. MHMP 301783/2015/Voj., které bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2018, č. j. 5 A 135/2015-44. V této souvislosti bylo vůči žalobci rovněž zahájeno přestupkové řízení, které bylo dne 4. 5. 2016 zastaveno z důvodu zániku odpovědnosti žalobce za přestupek. Škoda představuje ušlý výdělek žalobce za 16 měsíců (od 12. 2. 2015 do 13. 6. 2016, kdy byl žalobce v evidenci úřadu práce) ponížený o vyplacenou podporu v nezaměstnanosti, neboť dne 2. 2. 2015 měl nastoupit do zaměstnání u společnosti COVENANT zahrady a parky s. r. o. (dále jen „společnost COVENANT“) jako řidič, ale s ohledem na (dle žalobce nezákonné) zadržení řidičského průkazu Policií ČR dne 31. 1. 2015 s ním pracovní smlouva uzavřena nebyla. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) svým prvním rozsudkem ze dne 13. 4. 2022, č. j. 15 C 111/2019-82, žalobě co do částky 597 345 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 13. 5. 2019 do zaplacení vyhověl, co do částky 35 915 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 13. 5. 2019 do zaplacení ji zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) však tento první rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem ze dne 1. 2. 2023, č. j. 28 Co 352/2022-108, ve vyhovujícím výroku ohledně přiznání částky 7 865 Kč úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 14. 11. 2019 do zaplacení potvrdil, ohledně úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 865 Kč od 13. 5. 2019 do 13. 11. 2019 jej změnil a žalobu v tomto rozsahu zamítl a co do částky 589 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 13. 5. 2019 do zaplacení a v nákladovém výroku jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Na to soud prvního stupně svým druhým rozsudkem ze dne 15. 11. 2023, č. j. 15 C 111/2019-133, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 589 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 14. 11. 2019 do zaplacení (výrok I), žalobu co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 589 480 Kč od 13. 5. 2019 do 13. 11. 2019 zamítl (výrok II) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 209 245,30 Kč (výrok III). 4. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Dne 31. 1. 2015 byl žalobci v souvislosti s dopravní nehodou Policií ČR zadržen řidičský průkaz, který byl následně doručen Magistrátu hlavního města Prahy, jenž vydal dne 9. 2. 2015 oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu a rozhodnutím ze dne 27. 2. 2015, č. j. MHMP 301783/2015/Voj, rozhodl o zadržení řidičského průkazu žalobce do pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo trestném činu. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí bylo rozhodnutím Ministerstva dopravy ze dne 2. 7. 2015, č. 244/2015-160-SPR/4, zamítnuto a rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu bylo potvrzeno. Obě tato rozhodnutí však byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2018, č. j. 5 A 135/2015-44, zrušena a věc byla vrácena Ministerstvu dopravy k dalšímu řízení. Dne 7. 8. 2019 pak Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutí č. j. MHMP 1578510/2019/Voj, rozhodl o zadržení řidičského průkazu žalobce na dobu od 31. 1. 2015 do 12. 5. 2016 z důvodu dle § 118a odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Dne 31. 1. 2015 byly současně Policií České republiky vůči žalobci zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky, dne 15. 4. 2015 však byla tato věc odevzdána k projednání přestupku Magistrátu hlavního města Prahy, který dne 25. 6. 2015 oznámil zahájení řízení o přestupku. Rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 9. 9. 2015, č. j. MHMP 1592000/2015/Voj, byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku spočívajícího v tom, že dne 31. 1. 2015 řídil motorové vozidlo ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje a zavinil dopravní nehodu. K odvolání žalobce však Ministerstvo dopravy rozhodnutím ze dne 4. 5. 2016, č. j. 282/2016-160-SPR/3, které nabylo právní moci dne 12. 5. 2016, rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy zrušilo a řízení o přestupku zastavilo. Dne 2. 2. 2015 měl žalobce nastoupit do pracovního poměru u společnosti COVENANT jako řidič s měsíční mzdou ve výši 38 640 Kč. Pracovní smlouva však nebyla uzavřena, neboť žalobce v den plánovaného nástupu do práce nedisponoval platným řidičským průkazem. V době od 12. 2. 2015 do 13. 6. 2016 byl žalobce veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a v době od 12. 2. 2015 do 11. 7. 2015 mu byla vyplacena podpora v nezaměstnanosti ve výši 28 760 Kč. V době evidence byl žalobce asi na 4 pohovorech, byla mu nabízena práce týkající se údržby objektů, ale do žádného zaměstnání nebyl přijat, žádnou práci nabízenou úřadem práce neodmítl. Rovněž se neúspěšně pokoušel sehnat si zaměstnání v přiměřené dojezdové vzdálenosti i sám. Po vrácení řidičského průkazu si pak našel práci jako řidič rozvozů. Nárok na náhradu škody představovaný náhradou účelně vynaložených nákladů na zrušení rozhodnutí o přestupku a o zadržení řidičského průkazu a ušlým ziskem uplatnil žalobce u žalované dopisem ze dne 10. 5. 2019, který byl žalované doručen dne 13. 5. 2019. 5. Po právní stránce vyšel soud prvního stupně ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon č. 82/1998 Sb.“), a uzavřel, že podmínka spočívající ve vydání nezákonného rozhodnutí byla splněna, neboť rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 27. 2. 2015, č. j. MHMP 301783/2015/Voj, kterým bylo rozhodnuto o zadržení řidičského průkazu žalobce, bylo pro nezákonnost zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2018, č. j. 5 A 135/2015-44. Dále uzavřel, že v důsledku zadržení řidičského průkazu nemohl žalobce vykonávat práci řidiče, a to ode dne 31. 1. 2015, kdy mu byl řidičský průkaz zadržen Policií ČR, až do dne 25. 5. 2016, kdy mu byl vrácen. V důsledku vydání výše uvedeného nezákonného rozhodnutí pak žalobci ušla mzda ve výši 589 480 Kč od společnosti COVENANT, s níž by nebýt vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu uzavřel pracovní smlouvu s mě