30 Cdo 1587/2024 — Nejvyšší soud

30 Cdo 1587/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:6. 8. 2024 Spisová značka:30 Cdo 1587/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.1587.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Exekuce Prodej movitých věcí a nemovitostí Dotčené předpisy:§ 13 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. § 15 odst. 1 předpisu č. 119/2001 Sb. § 337c odst. 5 o. s. ř. § 35 předpisu č. 120/2001 Sb. § 47 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:4. 9. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 1587/2024-169 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobkyně CASPER UNION s. r. o., IČO 24830801, se sídlem v Praze 6, náměstí Borise Němcova 510/3, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované JUDr. Ivo Dědka, zastoupeného Mgr. Jiřím Ostravským, advokátem se sídlem ve Zlíně, Lešetín VI č. 671, o 89 286,45 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 50/2023, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2023, č. j. 70 Co 311/2023-137, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2023, č. j. 70 Co 311/2023-137, se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení 89 286,45 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora JUDr. Ivo Dědka, Exekutorský úřad Zlín, v řízení vedeném pod sp. zn. 12 EX 2166/2005 (nyní vedeném pod sp. zn. 177 EX 7397/2013, dále též jen „posuzované řízení“). Soudní exekutor JUDr. Ivo Dědek v posuzovaném exekučním řízení postupoval nesprávně, neboť včas nevydal exekuční příkaz prodejem nemovitostí povinné zapsaných na LV č. XY pro k. ú. XY (dále též jen „předmětné nemovitosti“), které povinná nabyla na základě dědictví dne 7. 9. 2009. Nemovitosti byly postiženy dalšími exekučními příkazy soudních exekutorů Mgr. Koncze a JUDr. Volfové a následně vydraženy v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem Mgr. Davidem Konczem. Soudní exekutor svým postupem, kdy vydal exekuční příkazy, kterými zřídil exekutorské zástavní právo k nemovitostem povinné až v roce 2012, aniž by včas vydal exekuční příkazy prodejem nemovitostí povinné, znevýhodnil postavení žalobkyně (oprávněné v exekučním řízení) při uspokojení její pohledávky v rámci rozvrhu výtěžku ze zpeněžení předmětných nemovitostí. Pohledávka žalobkyně byla v důsledku nesprávného postupu soudního exekutora zařazena do 4. skupiny s pátým pořadím, neboť dnem rozhodným pro pořadí pohledávky žalobkyně byl den vzniku exekutorského zástavního práva, a na takto zařazenou pohledávku žalobkyně se již z výtěžku dražby nedostalo ničeho. V případě, kdy by soudní exekutor JUDr. Ivo Dědek konal a včas vydal exekuční příkaz prodejem nemovitostí, mohlo se pořadí pohledávky žalobkyně řídit datem podání jejího návrhu na nařízení exekuce, tj. 5. 12. 2005, čímž by se dostala při rozvrhu do prvního pořadí a byla by uspokojena. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 26. 7. 2023, č. j. 28 C 50/2023-101, řízení co do 15% úroku z prodlení od 23. 7. 2021 do 22. 1. 2023 z částky 89 286,45 Kč zastavil (výrok I), zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 89 286,45 Kč s příslušenstvím (výrok II), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč (výrok III) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení ve výši 20 575,30 Kč (výrok IV). 3. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že usnesením Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 9. 12. 2005, č. j. 61 Nc 3503/2005-3, byla nařízena exekuce na majetek povinné ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně a provedením této exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. Ivo Dědek, Exekutorský úřad Zlín. Exekuce byla prováděna pod sp. zn. 012 Ex 2166/2005 a následně od roku 2013 předmětnou exekuci provádí Mgr. Marek Jenerál pod sp. zn. 177 Ex 7397/2013. Na základě usnesení Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 7. 9. 2009, č. j. 34 D 69/2009-20, nabyla povinná jako dědic nemovitosti, které byly zapsány na LV č. XY, katastrální území XY. K těmto nemovitostem vydali exekuční příkazy prodejem nemovitostí soudní exekutor Mgr. David Koncz (exekuční příkazy ze dne 2. 6. 2010, č. j. 074 Ex 14246/2009-7, a ze dne 25. 10. 2010, č. j. 074 Ex 17824/2009-15) a soudní exekutorka JUDr. Volfová (exekuční příkaz ze dne 18. 6. 2010, č. j. 103 Ex 8597/2009-14). Na základě žádosti žalobkyně ze dne 15. 5. 2012 jakožto oprávněné vydal JUDr. Ivo Dědek exekuční příkaz zřízením exekutorského zástavního práva k předmětným nemovitostem. Žalobkyně přihlásila dne 17. 10. 2017 svou pohledávku do exekuce prodejem předmětných nemovitostí povinné, vedené soudním exekutorem Mgr. Davidem Konczem pod sp. zn. 074 Ex 14246/2009. Usnesením soudního exekutora Mgr. Davida Koncze ze dne 29. 6. 2021, č. j. 074 Ex 14246/2009-273, bylo rozhodnuto o rozdělení výtěžku dražby nemovitostí, přičemž pohledávka žalobkyně byla zařazena do 4. skupiny podle § 337c písm. d) občanského soudního řádu s pátým pořadím a nebyla ani z části uspokojena. 4. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba v projednávané věci není důvodná. Exekutor postupoval v souladu se zákonem, když zvolil způsob provedení exekuce s ohledem na výši vymáhané pohledávky. Exekutor nejprve prováděl exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinné, přičemž se dosud podařilo vymoci 22 532 Kč. Navíc exekučním příkazem postihl nemovitosti povinné, které však byly již dříve zpeněženy jiným exekutorem. Soud konstatoval, že soudní exekutor jednal rychle a efektivně, přičemž respektoval zásady hospodárnosti a proporcionality. Žalobkyně napadala postup exekutora, že nevydal exekuční příkaz prodejem předmětných nemovitostí, což však soud neshledal jako nesprávný úřední postup. Zdůraznil, že vzhledem k tomu, že výše vymáhané pohledávky byla minimální ve vztahu k hodnotě nemovitostí, nebylo by vhodné volit exekuci prodejem těchto nemovitostí. Postup soudního exekutora, který zřídil exekutorské zástavní právo k předmětným nemovitostem namísto vydání exekučního příkazu prodejem nemovitostí, tak byl v souladu s § 58 exekučního řádu a nelze soudnímu exekutorovi vytýkat a vyhodnotit jej jako nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). 5. Soud prvního stupně dále dovodil, že důvodem pro zamítnutí žaloby byla rovněž její předčasnost. Předmětná exekuce stále probíhá a není vyloučena možnost, že žalobkyně bude v rámci exekučního řízení se svým nárokem plně uspokojena, například opětovně na základě nabytí dědictví, dalšího majetku apod. Stát odpovídá za škodu až v případě, že poškozený nemůže dosáhnout uspokojení svého nároku vůči třetím osobám, které za škodu odpovídají. Žaloba je s ohledem na stále probíhající exekuční řízení proti povinné předčasná, když žalobkyně má stále možnost domoci se svého nároku proti skutečnému dlužníkovi v rámci exekučního řízení. Teprve pokud bude tato možnost vyčerpána, nastoupí (za splnění dalších podmínek) odpovědnost státu jako posledního dlužníka. 6. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 11. 2023, č. j 70 Co 311/2023-137, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém výroku II o věci samé a ve výroku IV o nákladech řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalované; ve výroku III o nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovanou rozsudek soudu prvního stupně změnil pouze tak, že jejich výše činí 1 200 Kč, jinak v tomto výroku rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 6 050 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu). 7. Odvolac