30 Cdo 3550/2023 — Nejvyšší soud

30 Cdo 3550/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 1. 2024 Spisová značka:30 Cdo 3550/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.3550.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nesprávný úřední postup (nepřiměřená délka řízení) Zadostiučinění (satisfakce) Správní řízení Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 31a předpisu č. 82/1998 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:29. 3. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 434/24 I.ÚS 535/24 III.ÚS 1216/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 3550/2023-137 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně M. V., zastoupené Mgr. Janem Boučkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti žalované České republice – Ministerstvu dopravy, se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, o omluvu a zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 40 C 181/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2023, č. j. 30 Co 179, 180/2023-112, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2023, č. j. 30 Co 179, 180/2023-112, se ve výroku I mění tak, že se rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 4. 2023, č. j. 40 C 181/2022-60, ve znění opravného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 5. 2023, č. j. 40 C 181/2022-64, ve výroku I potvrzuje; jinak se dovolání odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy všech tří stupňů částku 46 026 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. Jana Boučka. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně (dále též „dovolatelka“) se domáhala omluvy a zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného Úřadem městské části Praha 10 pod sp. zn. R 247/2018/OŽD, a následně Městským soudem v Praze pod sp. zn. 4 A 1/2020. Řízení bylo zahájeno dne 19. 4. 2018 a skončilo dne 4. 4. 2022, trvalo tak 3 roky, 11 měsíců a 16 dnů. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. 4. 2023, č. j. 40 C 181/2022-60, uložil žalované, „aby se ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni písemně omluvila doporučeným dopisem podepsaným oprávněnou úřední osobou a otiskem úředního razítka tohoto znění: Omluva M. V., nar. XY. Česká republika – Ministerstvo dopravy se Vám omlouvá za porušení Vašeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, zaručeného v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod a v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ke kterému došlo ve správním řízení vedeném u Úřadu městské části pro Prahu 10 pod sp. zn. R 247/2018/ODŽ, Magistrátu hlavního města Prahy pod sp. zn. S-MHMP 2098769/2018 a Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 A 1/2020“ (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 22 570 Kč (výrok III). 3. Usnesením ze dne 3. 5. 2023, č. j. 40 C 181/2022-64, opravil soud prvního stupně svůj rozsudek ze dne 21. 4. 2023, č. j. 40 C 181/2022-60, ve výroku II tak, že mezi slovní spojení „z prodlení“ a „ve výši“ doplnil slovní spojení „z částky“. 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně byla účastníkem správního řízení vedeného u Úřadu městské části Praha 10 (dále jen „Úřad“) a Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „Magistrát“), na něž navazovalo soudní řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu vedené u Městského soudu v Praze. Správní řízení bylo zahájeno vydáním oznámení o zahájení řízení ze dne 18. 4. 2018. Dne 19. 4. 2018 bylo právnímu zástupci žalobkyně zasláno předvolání k ústnímu jednání, kterým současně došlo k zahájení řízení o přestupku pro podezření ze spáchání přestupku dle § 34e odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silniční dopravě“). Dne 25. 4. 2018 proběhlo ústní jednání a dne 15. 11. 2018 vypracoval Úřad rozhodnutí, kterým byla žalobkyni pro porušení § 34e odst. 1 zákona o silniční dopravě uložena pokuta ve výši 50 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu přepravy osob vozidly určenými k přepravě nejvýše 9 osob včetně řidiče pro cizí potřeby podle § 2 odst. 9 a 10 písm. a) zákona o silniční dopravě na dobu dvou let od právní moci rozhodnutí. Rozhodnutím ze dne 6. 11. 2019, č. j. MHMP 2195048/2019, k odvolání žalobkyně, změnil Magistrát výrok I rozhodnutí Úřadu tak, že snížil pokutu uloženou žalobkyni na částku 20 000 Kč a trest zákazu činnosti zkrátil na dobu jednoho roku, ve zbytku rozhodnutí Úřadu potvrdil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 11. 2019. Rozhodnutí Magistrátu napadla žalobkyně dne 2. 1. 2020 žalobou u Městského soudu v Praze. Na jednání konaném dne 18. 3. 2022 Městský soud v Praze rozsudkem č. j. 4 A 1/2020-141 žalobu zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne 4. 4. 2022. 5. Soud prvního stupně vzal dále za prokázané, že od 1. 1. 2010 do 31. 8. 2014, kdy na český trh vstoupila společnost Uber, bylo provedeno celkem 1 967 kontrol, z nichž v 504 případech došlo k porušení právních předpisů. Od 1. 9. 2014 do 31. 12. 2020 bylo provedeno celkem 2 440 kontrol, ze kterých v 1 829 případech došlo k porušení právních předpisů. Řidičů společnosti Uber se z tohoto počtu týkalo celkem 542 kontrol, při kterých bylo shledáno v 536 případech porušení zákona o silniční dopravě, a ve 101 případech porušení zákona č. 526/1990 Sb, o cenách. Za období od 1. 1. 2010 do 31. 8. 2014 bylo zahájeno správní řízení v 1 154 případech, z toho došlo k vydání rozhodnutí v 930 případech. V období od 1. 9. 2014 do 31. 12. 2020 došlo k zahájení 1 752 řízení, z nichž bylo vydáno rozhodnutí v 1 646 případech. Magistrát rozhodoval jako odvolací orgán proti rozhodnutí jednotlivých městských částí v roce 2017 v 17 případech, z nichž 2 se týkaly řidičů Uberu, v roce 2018 ve 26 případech, z nichž 24 se týkalo řidičů Uberu, v roce 2019 v 44 případech, z nichž 39 se týkalo řidičů Uberu, v roce 2020 ve 102 případech, z nichž 84 se týkalo řidičů Uberu. 6. Žádostí ze dne 29. 3. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k uspokojení žalobou uplatněného nároku. Žalovaná vyjádřením k žádosti o odškodnění ze dne 5. 9. 2022 konstatovala, že správní řízení vedené u Úřadu pod sp. zn. R 247/2018/ODŽ, Magistrátu pod sp. zn. S-MHMP 2098769/2018 a Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 A 1/2020 bylo nepřiměřeně dlouhé, v důsledku čehož došlo k porušení práva žadatelky na spravedlivý proces. Dále uvedla, že s ohledem na marginální význam řízení pro žadatelku se konstatování porušení práva jeví jako dostatečná kompenzace, neboť délka řízení nemohla v osobní sféře žadatelky vyvolat natolik citelnou újmu, aby bylo důvodné přistoupit k poskytnutí zadostiučinění v penězích. 7. Důkazy, jež měly prokázat, z jakého účtu, resp. jakých prostředků byla uhrazena pokuta uložená žalobkyni, se soud nezabýval, neboť měl za to, že z informace o adresátovi účtu, z něhož byla uhrazena pokuta, nelze bez dalšího dovozovat, že by byla uhrazena z finančních prostředků majitele účtu (advokáta žalobkyně), nikoli z prostředků samotné žalobkyně. Nadto uvedl, že informace o majiteli účtu a peněžních prostředcích na účtu podléhají bankovnímu tajemství i advokátní mlčenlivosti, a proto tyto informace nelze v řízení použít jako důkaz. 8. Soud prvního stupně posoudil nárok žalobkyně podle § 1 odst. 3, § 5, § 13 odst. 1, § 14 odst. 1, 3, § 31a, § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též „OdpŠk“), § 71 odst. 1, 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. 9. Soud se nejprve zabýval otázkou aplikace čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), přičemž uvedl, že ačkoli se tento článek týká trestního obvinění, judikatura dovodila, že se tím myslí i obvinění z přestupku, což znamená, že i na řízení o přestupku je třeba vztáhnout Úmluvu. 10. Podle soudu prvního stupně bylo správní řízení skončeno ve lhůtě přiměřené, trvalo od 19. 4. 2018 (doručení oznámení o zahájení řízení žalobkyni, resp. jejímu zástupci) do 8. 11. 2019 (právní moc rozhodnutí M