30 Cdo 4504/2007 — Nejvyšší soud

30 Cdo 4504/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 7. 2009 Spisová značka:30 Cdo 4504/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.4504.2007.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 4504/2007 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobkyně M. s. V., s.r.o., zastoupené advokátem, proti žalované A. K., zastoupené advokátkou, o zaplacení částky 207.360,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 13 C 45/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. května 2007, č.j. 42 Co 451/2006-121,  takto:        I. Dovolání žalobkyně se zamítá.       II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku  21.025,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se podanou žalobou, kterou v průběhu nalézacího řízení rozšířila z původní částky 196.480,- Kč se specifikovaným úrokem z prodlení na částku 207.360,- Kč s předmětným příslušenstvím, domáhala po žalované zaplacení posledně uvedené částky, a to při skutkovém tvrzení (ve stručnosti z podané žaloby shrnuto), že dne 28. 4. 2004 uzavřela s žalovanou, v návaznosti na předchozí uzavřenou smlouvou o budoucí kupní smlouvě ze dne 11. 1. 2002 ve znění jejího dodatku z téhož dne (ve kterém „se strany dohodly, že pokud vyjde najevo, že skutečná výměra prodávané parcely bude odlišná od výměry 6.136 m2, stanoví se kupní cena prodávané parcely jako součin skutečné výměry prodávané parcely v metrech čtverečních a ceny 320,- Kč za 1 metr čtvereční“),  kupní smlouvu, na základě které prodala žalovaná žalobkyni „pozemek – parcela vedená ve zjednodušené evidenci pozemkového katastru č. 1878/1 v k.ú. K. P.“ za kupní cenu, která „byla stanovena ve výši 320,- Kč za 1 metr čtvereční, což s ohledem na výměru parcely uvedenou v katastru nemovitostí (6.136 m2), činilo celkem 1,963.520,- Kč.“ Po uzavření kupní smlouvy, v souvislosti s „přeměřením pozemku ...bylo zjištěno, že skutečná výměra předmětného prodaného pozemku je o 614 m2 menší (rozdíl mezi výměrou 6.136 m2 a skutečnou výměrou 5.522 m2), než výměra uvedená v kupní smlouvě.“ Podle žalobkyně „v důsledku změny výměry pozemku došlo tedy rovněž i ke změně kupní ceny, která při dohodnuté kupní ceně 320,- Kč za 1 metr čtvereční činí celkem nově pouze 5.522 m2 krát 320,- Kč, tj. 1,767.040,- Kč.“ Žalobkyně měla za to, že „na straně žalované vzniklo (správně došlo) ke vzniku bezdůvodného obohacení ve výši 196.480,- Kč.“ Žalobkyně dopisem ze dne 27. 5. 2005 vyzvala žalovanou „k úhradě rozdílu kupní ceny do 15. 6. 2005“, a protože žalovaná jí požadovanou částku nezaplatila, žalobkyně požadovala po žalované také zaplacení příslušného úroku z prodlení „ode dne 16. 6. 2005, tj. ode dne následujícího po dnu uvedeném v přípise ze dne 27. 5. 2005.“ Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě odmítla uplatněnou žalobní argumentaci. Zdůraznila, že do doby uzavření předmětné kupní smlouvy „nevyšlo najevo, že by bylo nutné upravit kupní cenu uvedenou ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě ze dne  11. 1. 2002, neboť ke dni uzavření kupní smlouvy 28. 4. 2004 se předmětná výměra 6.136 m2 u pozemku 1878/1 nezměnila a tato výměra byla evidována i ve výpisu z katastru nemovitostí, došlo k uzavření kupní smlouvy s fixně stanovenou kupní cenou, přičemž na rozdíl od smlouvy o smlouvě budoucí v případě smlouvy kupní jež jíž nebyl (správně zřejmě: „již nebyl“) uzavřen žádný dodatek, který by umožňoval »aktualizovat« kupní cenu.“ Kromě toho předmětem prodeje byl pozemek ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr. Tato skutečnost byla žalobkyni známa, stejně jako fakt, že u pozemků vedených ve zjednodušené evidenci „je schematický zákres parcel pouze přibližný a nikdy nemůže poskytnout exaktní výsledek.“ Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že výměra pozemku není a nikdy nebyla závazným údajem katastru nemovitostí, nýbrž údajem odvozeným, a to právě z geometrického určení hranic pozemku. Žalobkyně od žalované kupovala pozemek jako celek, tedy část zemského povrchu nacházejícího se v terénu. Za tento pozemek byla řádně sjednaná kupní cena ve výši 1.963.520,- Kč. Žalovaná obdržela tuto kupní cenu a vlastnické právo k předmětnému pozemku bylo převedeno na žalobkyni. K žádnému bezdůvodnému obohacení na straně žalované nedošlo. Konečně žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobkyně své tvrzení, že skutečná výměra předmětného pozemku je 5.522 m2, neprokázala, když údaj uvedený v katastru týkající se výměry 6.136 m2 nebyl ničím vyvrácen. Žádost žalobkyně ze dne 1. 2. 2005 příslušnému katastrálnímu pracovišti stran prošetření výměr parcel podle žalované není  důkazem toho, že skutečná výměra parcely je 5.522 m2. Okresní soud v Novém Jičíně (dále již „okresní soud“ nebo „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. června 2006, č.j. 13 C 45/2006-58, podané žalobě – vyjma žalobkyní požadovaného úroku z prodlení z částky 207.360,- Kč za období před 1. 6. 2006, kdy v tomto rozsahu žalobu zamítl – vyhověl, tedy uložil žalované povinnost, aby zaplatila žalobkyni částku 207.360,- Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, a přiznal žalobkyni také náhradu nákladů řízení. Z provedeného řízení a dokazování vzal za prokázané, že účastnice uzavřely dne 28. 4. 2004 kupní smlouvu, na základě které žalovaná prodala žalobkyni  „pozemek ve zjednodušené evidenci č. 1878/1, v katastrálním území K. P.“, kdy „kupní cena byla stanovena jako 320 Kč za 1 m2, což činí celkem 1.963.520,- Kč.“ Dále vzal za prokázané, že kupní cena byla žalobkyní zaplacena a že „při přeměřování předmětného pozemku bylo zjištěno, že tento pozemek nemá výměru 6.136 m2 jaká je uvedená v katastru nemovitostí, ale podstatně menší (žádost P. U. Katastrálnímu úřadu pro M. k., katastrální pracoviště O. o prošetření výměr parcel ze dne 31.1. 2005).“ Okresní soud dále konstatoval, že „předmětný pozemek 1878/1 v katastrálním území K. P. byl lán, kde v terénu nebyly již žádné hraniční znaky...prvotní výpočet při novém zaměření pozemků, když se zjistily odchylky ve výměře, jež je zanesena v katastru nemovitostí, byl předběžný a následně byl dotázán katastrální úřad jako nezávislá instituce, aby na základě historie pozemku zjistil, zda při převodech pozemku nedošlo k chybnému zápisu ohledně výměry. Katastrální úřad jednu takovou chybu zjistil a na základě tohoto zjištění pak bylo provedeno upřesnění výpočtů, na základě kterých má nyní tato parcela výměru 5.488 m2 (výslech svědka P. U. a písemné vyjádření P. U. ze dne 30. 5. 2006).“ Předmětný pozemek byl posléze rozdělen na několik dalších pozemků, které okresní soud specifikuje jednotlivými parcelními čísly; „všechny tyto pozemky jsou zapsány jako vlastnictví žalobce na LV č. 1844 katastrální území K. P....“ Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci dospěl okresní soud k závěru, že „jestliže žalovaná získala za nemovitost částku 1,963.520,- Kč, což mělo být 320,- Kč za m2 prodávaného pozemku, ve skutečnosti získala necelých 357,80 Kč za m2, což je více, než předpokládá uzavřená smlouva. Soud proto dospěl k závěru, že ohledně plnění žalobce žalované za 648 m2, tudíž ohledně částky 207.360,- Kč, došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení dle ustanovení § 451 a následujících občanského zákoníku, neboť v této části bylo plněno bez právního důvodu.“ K odvolání žalované krajský soud rozsudkem v záhlaví již citovaným rozsudek okresního soudu v jeho napadené meritorní části změnil tak, že žalobu o zaplacení částky 207.360,- Kč s příslušenstvím zamítl a navazujícím výrokem přiznal procesně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Krajský soud považoval skutková zjištění okresního soudu za správná, převzal je, avšak neztotožnil se s výše uvedeným právním názorem soudu prvního stupně. Uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej pozemků v tzv. zjednodušené evidenci. Na základě kupní smlouvy byl proveden (povolen) vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně do katastru nemovitostí. Důvodem plnění žalobkyně byla platně uzavřená kupní smlouva, od které žádná ze smluvních stran neodstoupila, a proto se žalované „nemohlo dostat bezdůvodné obohacení – plnění bez právního důvodu. S ohledem na údaje o výměře pozemku, vyplývající z katastru nemovitostí po předchozím vyhotovení geometrického plánu, v návaznosti na dohodnutý způsob výpo