30 Cdo 663/2018 — Nejvyšší soud

30 Cdo 663/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:11. 12. 2018 Spisová značka:30 Cdo 663/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.663.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Nemajetková újma (o. z.) Diskriminace Zadostiučinění (satisfakce) Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 241a o. s. ř. § 243c odst. 1 věta první o. s. ř. § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. § 28 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:11. 2. 2019 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 24.4.2019I.ÚS 1359/19JUDr. David Uhlíř-- Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 663/2018-459 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobkyně nezletilé AAAAA (PSEUDONYM), narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené zákonnými zástupci P. J. a R. J., oběma bytem tamtéž, právně zastoupené Mgr. Jarmilou Túryovou, advokátkou se sídlem Mořince č. 70, proti žalované Základní škole Praha 7, Trojská 110, se sídlem v Praze 7, Trojská 110/2011, IČO 709 97 365, zastoupené JUDr. Filipem Matoušem, advokátem se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, o zaplacení 262.100 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 5 C 228/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2017, č.j. 21 Co 401/2017-373, t a k t o : I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč k rukám jejího zástupce JUDr. Filipa Matouše, advokáta se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6. O d ů v o d n ě n í : Obvodní soud pro Prahu 7 (dále též „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 4. září 2015, č.j. 5 C 228/2013-188, zamítl žalobu podanou dne 6. září 2013, kterou se žalobkyně s odvoláním na ustanovení zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) domáhala, aby jí žalovaná byla povinna zaplatit celkově částku 262.100 Kč, z toho z titulu náhrady škody částku 12.100 Kč a současně nemajetkové újmy vzniklé tvrzeným diskriminačním jednáním žalované z důvodu jejího náboženského přesvědčení částku 250.000 Kč. Městský soud v Praze (dále též „odvolací soud“ nebo soud „druhého stupně“) usnesením ze dne 2. května 2016, č.j. 21 Co 148/2016-256, rozsudek soudu prvního stupně, podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) zrušil v důsledku zjištěného odstranitelného nedostatku podmínky řízení, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Věc posoudil podle ustanovení § 36 zákona o rodině, § 28 občanského zákoníku platného do 31. prosince 2013 (dále jen „obč. zák.“) a § 466 písm. k) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“) Odvolací soud uvedl, že podání žaloby z důvodu porušení antidiskriminačního zákona se týká majetku nezletilé a nelze ji považovat za běžnou záležitost, jež by svou povahou patřila do běžné správy jejího majetku, a proto je třeba k podání takové žaloby schválení opatrovnického soudu. Poukázal v této souvislosti zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2012, sp. zn. 33 Cdo 2289/2011, kde Nejvyšší soud judikoval, že podání jakékoliv žaloby je bezesporu neběžnou záležitostí, která může mít značné dosahy do sféry nezletilého (např. krom vzniklých práv a povinností, o kterých je rozhodováno v řízení, taktéž nutnost hradit náklady soudního řízení), a proto k podání žaloby v zastoupení nezletilého žalobce je třeba souhlas soudu v souladu s § 176 odst. 1 a § 179 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že se jedná o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, měl soud prvního stupně postupovat podle ustanovení § 104 odst. 2 o.s.ř., tedy učinit vhodná opatření k odstranění nedostatku podmínky řízení a pokud se tento nedostatek nepodaří odstranit, řízení zastavit. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud České republiky rozhodl usnesením ze dne 18. ledna 2017, č.j. 30 Cdo 3421/2016-302, kterým dovolání zamítl. Dovolací soud přisvědčil soudu odvolacímu, že rovněž podání žaloby podle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) z důvodu tvrzené majetkové a nemajetkové újmy způsobené diskriminačním jednáním se týká oblasti správy majetku nezletilého dítěte a nelze je považovat za běžnou záležitost, jež by svou povahou patřila do běžné správy jeho majetku. S ohledem na judikaturu dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.9.2012, sp. zn. 33 Cdo 2289/2011) určil, že pro podání takové žaloby je třeba v souladu s usnesením § 28 obč. zák. schválení opatrovnického soudu. Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 21. června 2017, č.j. 5 C 228/2013-237, ve výroku I. řízení podle § 104 odst. 2 o.s.ř. zastavil, neboť žalobkyně nezískala k podání žaloby souhlas opatrovnického soudu, a ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že vzala-li žalobkyně návrh na udělení souhlasu opatrovnického soudu s právním jednáním nezletilé zpět a řízení o udělení souhlasu bylo poté dne 7.3.2017 pravomocně zastaveno, došlo k překážce řízení, kterou není možné odstranit. Za této situace soudu nezbylo, než řízení ve věci samé podle § 104 odst. 2 o.s.ř. pro nedostatek podmínek řízení zastavit. Náhradu nákladů řízení procesně úspěšné žalované ve výroku II. nepřiznal, neboť žalobkyně je nezletilou osobou bez vlastních příjmů a její sociální a osobní poměry naplňují okolnosti zvláštního zřetele hodné. Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. listopadu 2017, č.j. 21 Co 401/2017-373, k odvolání žalobkyně a žalované výrokem I. potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. a usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám jejího právního zástupce ve výši 52.901,20 Kč. Výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, že došlo-li k překážce řízení, kterou se nepodařilo odstranit, je třeba řízení v souladu s ustanovením § 104 odst. 2 větou třetí o.s.ř. zastavit. Nedoložení souhlasu opatrovnického soudu s podáním žaloby označil shodně s judikaturou a dosavadními rozhodnutími ve věci samé za nezbytnou podmínku řízení. Jako důvodnou pak posoudil námitku žalované, že aplikace ustanovení § 150 o.s.ř. nebyla řádně odůvodněna a účastníkům řízení nebyl dán dostatečný prostor se k moderaci práva podle § 150 o.s.ř. vyjádřit. Oproti soudu prvního stupně odvolací soud neshledal v projednávané věci „důvody hodné zvláštního zřetele“, které by vedly k prolomení zásady úspěšnosti. Má za to, že přestože je soud povinen chránit zájmy dítěte, nelze opomenout okolnosti sporu. V posuzované věci byli zákonní zástupci nezletilé žalobkyně vyzváni soudem k doplnění souhlasu opatrovnického soudu, vzali však žalobu o schválení právního jednání za nezletilou zpět, a toto jednání vedlo k zastavení řízení ve věci samé. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně a její zákonní zástupci si museli být vědomi, že řízení bude v případě absence souhlasu opatrovnického soudu zastaveno a že žalovaná je příspěvkovou organizací, neshledal odvolací soud pro aplikaci § 150 o.s.ř. opodstatnění. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) včasné dovolání, ve kterém se domáhá zrušení usnesení odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Přípustnost dovolání dovolatelka odvozuje z ustanovení § 237 o.s.ř., když soudí, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního a hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo které v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny nebo jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně anebo mají-li být dovolacím soudem vyřešené právní otázky posouzeny jinak. Dovolatelka uvedla tyto, podle jejího mínění, dosud neřešené otázky: 1) Je skutečně dán zákonný důvod k zastavení řízení o žalobě žalobkyně na zdržení se diskriminačního jednání s požadavkem na náhradu nemajetkové újmy?, 2) Je dán důvod k přiznání náhrady nákladů řízení žalované?, 3) Byla náhrada nákladů řízení vypočtena ze strany odvolacího soudu správně? Dovolatelka má za to, že schválení úkonu podání žaloby opatrovnickým soudem se vztahuje na případy nefunkčních rodin, kde lze očekávat případný střet zájmů, event. na případy disfunkčního zákonného zástupce, nikoli na případ žalobkyně, která žije ve fungující a har