30 Cdo 868/2022 — Nejvyšší soud

30 Cdo 868/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 4. 2022 Spisová značka:30 Cdo 868/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.868.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Exekuce Dotčené předpisy:§ 5 písm. b) předpisu č. 82/1998 Sb. § 13 předpisu č. 82/1998 Sb. § 262a odst. 4 o. s. ř. § 304b odst. 4 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:27. 7. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 868/2022-172 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Tomáše Pirka v právní věci žalobkyně H. Š., narozené XY, bytem XY, zastoupené prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem, se sídlem v Praze 2, Botičská 4, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 47 C 111/2020, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2021, č. j. 53 Co 285/2021-149, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2021, č. j. 53 Co 285/2021-149, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 4. 2021, č. j. 47 C 111/2020-120, se zrušují, a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se domáhala náhrady škody ve výši 353 024,29 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem v exekučním řízení vedeném u Exekutorského úřadu pro Prahu 6, Mgr. Zuzany Sobíškové, pod sp. zn. 180 EX 4671/16, jehož byla účastna jako manželka povinného. Uplatněná škoda představuje polovinu částky, která se nacházela na bankovním účtu žalobkyně vedeném u Českomoravské stavební spořitelny, a. s., č. účtu XY (dále jen „předmětný účet“), v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu. V době, kdy požádala o její výplatu, již byly peněžní prostředky z účtu strženy, a proto jí nebyla předmětná polovina částky vyplacena. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 7. 4. 2021, č. j. 47 C 111/2020-120, zamítl žalobu o zaplacení částky 353 024,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 1. 9. 2019 do zaplacení (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč (výrok II) 3. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozsudkem ze dne 11. 11. 2021, č. j. 53 Co 285/2021-149, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč (výrok II). 4. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. V řízení vedeném u Exekutorského úřadu pro Prahu 6, Mgr. Zuzany Sobíškové, pod sp. zn. 180 EX 4671/16, žalobkyně vystupovala v postavení manželky povinného. Exekuce na majetek byla zahájena dne 12. 10. 2016. Dne 1. 11. 2016 byl vydán mj. exekuční příkaz přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu č. j. 180 EX 4671/16-13, 14 a dne 8. 11. 2016 exekuční příkaz č. j. 180 EX 4671/16-19. Návrhem z 11. 11. 2016 byl navržen odklad a zastavení exekuce s tím, že téhož dne žalobkyně podala vylučovací žalobu s odůvodněním, že je jednak výlučnou majitelkou účtů vedených u ČSOB a jednak jí je na jeden z těchto účtů zasílán starobní důchod, jenž nepřesahuje nezabavitelnou výši. Dne 15. 11. 2016 žalobkyně zaslala soudní exekutorce sdělení, že její návrh na odklad a zastavení exekuce z 11. 11. 2016 se vztahuje i na exekuční příkaz č. j. 180 EX 4671/16-19. Dne 8. 3. 2017 Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl usnesením č. j. 68 EXE 3272/2016-115 o návrhu na odklad a zastavení exekuce ve vztahu ke třem účtům žalobkyně u ČSOB. Ve vztahu k těmto účtům následně dne 10. 7. 2017 rozhodoval k odvolání oprávněných Městský soud v Praze, přičemž ani v jednom z rozhodnutí nebylo rozhodováno o zastavení exekuce přikázáním pohledávek z Účtu. Dne 22. 11. 2017 bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. 68 EXE 3272/2016-275 rozhodnuto mimo jiné o zamítnutí návrhu žalobkyně jako manželky povinného na zastavení exekuce přikázáním pohledávky z předmětného účtu. Dne 18. 12. 2017 podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí odvolání, v němž namítala, že v rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce nebylo rozhodováno ve vztahu k předmětnému účtu žalobkyně, a že ke stržení finančních prostředků došlo ještě před vydáním rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce. Usnesením Městského soudu v Praze č. j. 55 Co 67/2019-407 bylo rozhodnutí z 22. 11. 2017 potvrzeno. 5. Soud prvního stupně měl za prokázané, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 z 8. 3. 2017, č. j. 68 EXE 3272/2016-115, byla exekuce ve vztahu k žalobkyni částečně odložena a částečně zastavena. Proti uvedenému rozhodnutí se žalobkyně nijak nebránila, neodvolala se ani si nepodala návrh na doplnění výroku o rozhodnutí na odklad a zastavení exekuce ve vztahu k předmětnému účtu. Toto rozhodnutí nebylo zrušeno pro nezákonnost. Z oznámení o provedení exekuce z 21. 11. 2017, a ze zamítnutí žádosti žalobkyně o výplatu poloviny finančních prostředků z předmětného účtu z 30. 11. 2017 učinil soud prvního stupně zjištění, že na základě vyrozumění o právní moci exekučního příkazu postihujícího předmětný účet žalobkyně, došlo dne 16. 11. 2017 k vyplacení finančních prostředků nacházejících se na předmětném účtu soudní exekutorce. 6. Soud prvního stupně věc posoudil dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále též „OdpŠk“) a shledal, že není dána odpovědnost státu za škodu, neboť v napadeném řízení nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Nicméně v napadeném řízení je nesprávným rozhodnutím usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 z 8. 3. 2017, č. j. 68 EXE 3272/2016-115. V případě, že by soud postupoval správně, měl rozhodovat též o návrhu žalobkyně na odklad a zastavení exekuce, resp. jeho doplnění, poněkud nepřesně označeného jako prosté sdělení, i co do exekučního příkazu č. j. 180 EX 4671/16-19, jímž byl postižen předmětný účet žalobkyně. Jelikož však toto rozhodnutí nebylo jako pravomocné pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, a žalobkyně měla jiný účinný prostředek nápravy, který nevyužila, bylo namístě žalobu zamítnout. Dle soudu prvního stupně na uvedeném ničeho nemění argument žalobkyně, že namítá nesprávný úřední postup soudní exekutorky. 7. Pokud jde o samotnou tvrzenou škodu ve výši 353 024,29 Kč, soud prvního stupně uvedl, že v exekučním příkazu, jímž bylo nařízeno provedení exekuce přikázáním pohledávky z předmětného účtu, a který byl žalobkyni doručen dne 15. 11. 2016, byla žalobkyně řádně poučena o možnosti vybrat si polovinu peněžních prostředků z předmětného účtu. Námitku žalobkyně, že v exekučním příkaze nebyla uvedena lhůta pro podání žádosti o výběr, soud prvního stupně označil za nedůvodnou s tím, že žádný nesprávný úřední postup v postupu soudní exekutorky neshledal, neboť povinnost poučit o délce lhůty zákon neupravuje. Došlo-li dne 20. 11. 2017 (zjevně jde o chybné datum, správně 16. 11. 2017; pozn. dovolacího soudu) ke strhnutí finančních prostředků z předmětného účtu, stalo se tak pouze a jen v důsledku nečinnosti žalobkyně, navíc možnost vybrat si polovinu finančních prostředků, je nutno chápat jako dobrodiní ze strany zákonodárce a bylo jen na vůli žalobkyně, zda této možnosti využila či nikoliv. 8. Odvolací soud ve svém rozsudku v plném rozsahu odkázal na skutková zjištění soudu prvního stupně, neztotožnil se však s jeho právním závěrem, že odpovědnostní titul žalobkyně (při skutkovém vymezení spočívajícím v tom, že nebylo rozhodnuto o návrhu na odklad a zastavení exekuce) nepředstavuje nesprávný úřední postup, ale případně nezákonné rozhodnutí (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 3. 2017, č. j. 68 EXE 3272/2016-115). Konstatoval, že nesprávný úřední postup je postupem, který s rozhodovací činností zpravidla nesouvisí, a pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Nesprávným úředním postupem souvisejícím s rozhodovací činností je pak např. nevydání či opožděné vydání rozhodnutí, mělo-li být správně vydáno v souladu s uvedenými pravidly či vydáno ve stanov