30 Cdo 913/2015 — Nejvyšší soud

30 Cdo 913/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 8. 2015 Spisová značka:30 Cdo 913/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.913.2015.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 243c odst. 3 o. s. ř. § 218 písm. b) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:18. 11. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 913/2015 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců a JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Vlacha, ve věci péče o J. C., zastoupenou opatrovnicí Mgr. J. C., o schválení právního jednání, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 0 P 137/2009, o dovolání V. C., zastoupeného Mgr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, náměstí starosty Pavla 40, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. listopadu 2014, č.j. 24 Co 411/2014-306, takto: I. Dovolání V. C. se odmítá. II. Dovolatel nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.): Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 7. května 2014, č.j. 0 P 137/2009-110, podle § 109 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) přerušil řízení ve věci schválení právního jednání až do právní moci rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku ve věci vedené pod sp. zn. 8 P a Nc 25/2014, z důvodu, že probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. K odvolání opatrovanky Krajský soud v Praze usnesením ze dne 27. listopadu 2014, č.j. 24 Co 411/2014-306, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení o schválení právního jednání, kterým byla za opatrovanku uzavřena kupní smlouva o prodeji bytové jednotky v katastrálním území R. zapsané na listě vlastnictví č. 8043 u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, nepřerušuje. Odvolací soud při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že opatrovnice opatrovanky doručila soudu prvního stupně návrh na schválení úkonu, a to uzavření kupní smlouvy o prodeji bytové jednotky opatrovanky, k němuž předložila vyjádření opatrovnické rady a kupní smlouvu a svěřeneckou smlouvu o advokátní úschově. Dále zjistil, že současně probíhají řízení o návrhu V. C. na jmenování souběžného opatrovníka vedle opatrovnice Mgr. J. C. a řízení na prohlášení neplatnosti volby členů opatrovnické rady, která nejsou dosud skončena. Odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí o platnosti či neplatnosti volby opatrovnické rady ani rozhodnutí o jmenování opatrovníka nemůže mít zásadní vliv na rozhodnutí soudu o schválení již učiněného právního jednání a proto zde nejsou důvody pro přerušení řízení. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal dne 26. ledna 2015 dovolání V. C. - syn omezené ve svéprávnosti. Dovolání považuje za přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř. a domnívá se, že v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla (vzhledem k novému občanskému zákoníku) řešena otázka, kdy má být v řízení o schválení právního jednání ustanoven opatrovanci kolizní opatrovník a jakými hledisky se má soud při schvalování právního jednání řídit – a to zejména s přihlédnutím ke znění § 467 o.z. Navrhuje proto, aby napadené usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení. K podanému dovolání nebylo podáno vyjádření. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014. Zabýval se pak otázkou přípustnosti tohoto dovolání. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. K dovolání je ve smyslu ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. legitimován účastník řízení. Tím ovšem dovolatel není (§ 6 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Dovolání v předmětné věci tak bylo podáno někým, kdo k dovolání nebyl oprávněn. Dovolací soud toto dovolání z uvedeného důvodu ve smyslu ustanovení § 243c odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. b) téhož zákona odmítl. I kdyby tomu tak nebylo, samotné dovolání neuvádí, resp. nezdůvodňuje žádnou z alternativ přípustnosti dovolání, uvedených v ustanovení § 237 o.s.ř., resp. takto nereaguje na důvody, na nichž je založeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. U výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení se odkazuje na ustanovení § 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. srpna 2015 JUDr. Pavel P a v l í k předseda senátu