31 Cdo 1434/2025 — Nejvyšší soud

31 Cdo 1434/2025 citace  Právní věta:Při zvažování, zda je trestní řízení pro poškozeného, jenž po zahájení trestního stíhání vůči obviněnému uplatnil nárok na náhradu újmy, nepřiměřeně dlouhé, a zda je proto dán nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), soud zohledňuje až dobu od uplatnění nároku na náhradu újmy. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:8. 10. 2025 Spisová značka:31 Cdo 1434/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:31.CDO.1434.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ] Odpovědnost státu za újmu Zadostiučinění (satisfakce) Nesprávný úřední postup (nepřiměřená délka řízení) Průtahy v řízení Právo na soudní ochranu Dotčené předpisy:§ 13 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. § 31a odst. 3 předpisu č. 82/1998 Sb. čl. 6 odst. 1 předpisu č. 209/1992 Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:12. 11. 2025 Publikováno ve sbírce pod číslem:45 / 2026 Anotace:Soud prvního stupně rozsudkem rozhodl, že žalovaná, po níž se žalobce (poškozený) domáhal zaplacení částky 160 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v důsledku nepřiměřené délky trestního řízení, je povinna zaplatit žalobci částku 7 500 Kč. Soud uzavřel, že v trestním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v celkově nepřiměřené délce řízení, kdy nesprávný úřední postup dosahoval již takové intenzity, že je namístě přiznat finanční zadostiučinění. S ohledem na skutečnost, že řízení doposud neskončilo, posuzoval soud prvního stupně délku řízení na 4 roky a 2 měsíce a výpočtem dospěl k základní částce 47 500 Kč, a s ohledem na plnění žalobci již poskytnuté ve výši 40 000 Kč přiznal částku 7 500 Kč. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 447 Kč, jinak rozsudek potvrdil. Dle odvolacího soudu samotným podáním trestního oznámení žalobce nárok neuplatnil, bylo tomu tak teprve od okamžiku, kdy začal uplatňovat svá práva jako poškozený s tím, že od té doby lze uvažovat o nejistotě výsledku adhezního řízení. Ve vztahu k žalobci nebylo řízení dosud skončeno, rozhodovalo se o jeho ústavní stížnosti, tedy k datu rozhodnutí odvolacího soudu řízení trvalo 4 roky, 5 měsíců a 17 dní, kdy základní částka činila 51 947 Kč. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem, že není důvod k modifikaci základní částky dle kritérií v § 31a odst. 3 OdpŠk a snížil základní částku o 20 % z důvodu složitosti řízení, a zároveň zvýšil základní částku o 20 % z důvodu nekoncentrovaného postupu soudu. Jelikož částka 40 000 Kč byla již žalobci vyplacena žalovanou v rámci předběžného projednání nároku, částka 7 500 Kč mu byla přiznána soudem prvního stupně, přiznal celkově k doplacení 4 447 Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Tříčlenný senát soudního oddělení č. 30, který měl podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu dovolání projednat a rozhodnout o něm, dospěl k závěru, že je nutné korigovat dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu, z níž vyplývá, že při zvažování, zda je trestní řízení pro poškozeného nepřiměřeně dlouhé, a zda má být proto shledáno nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, soud zohledňuje i dobu od podání trestního oznámení ze strany poškozeného do doby, kdy poškozený po zahájení trestního stíhání uplatnil právo na náhradu škody, má-li řízení pro poškozeného již v okamžiku podání trestního oznámení „občanskoprávní složku“. Tuto právní otázku je na místě, podle senátu č. 30, zodpovědět jinak, a to výsledkem, že při úvaze, zda je trestní řízení pro poškozeného, jenž po zahájení trestního stíhání uplatnil požadavek na náhradu škody, nepřiměřeně dlouhé, a zda má být proto shledáno nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, soud zohledňuje až dobu poté, co poškozený uplatnil požadavek na náhradu škody. Proto byla věc postoupena k rozhodnutí velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia. Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 3785/25 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 31 Cdo 1434/2025-317 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Pavlíny Brzobohaté, JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. Václava Dudy, JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., JUDr. Romana Fialy, JUDr. Petra Gemmela, JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., Mgr. Michala Králíka, Ph.D., JUDr. Zdeňka Krčmáře, Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., JUDr. Pavla Simona, JUDr. Petra Šuka a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce M. Š., zastoupeného Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 160 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 43 C 9/2023, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2023, č. j. 70 Co 292/2023-234, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 160 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v důsledku nepřiměřené délky trestního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 7 T 107/2019, dále jen „posuzované řízení“, v němž žalobce vystupoval jako osoba poškozená. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 28. 7. 2023, č. j. 43 C 9/2023-198, rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 500 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), dále žalobu v části, jíž se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 152 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 200 000 Kč od 26. 9. 2022 do 18. 1. 2023 a z částky 160 000 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, zamítl (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). 3. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II o věci samé co do částky 4 447 Kč změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 447 Kč, jinak rozsudek soudu prvního stupně v tomto výroku potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II rozsudku odvolacího soudu). 4. Soud prvního stupně vyšel z následujících zjištění: a. Usnesením ze dne 6. 5. 2019 bylo zahájeno trestní stíhání L. T., a to na základě trestního oznámení žalobce (poškozeného v trestní věci) podaného dne 17. 1. 2019. Dne 14. 5. 2019 byl Policii České republiky doručen přípis právního zástupce žalobce obsahující uplatnění nároku na náhradu škody vůči obviněné. Dne 4. 7. 2019 byl Obvodnímu státnímu zastupitelství předložen návrh na podání obžaloby proti obviněné, obžaloba byla u Obvodního soudu pro Prahu 1 podána dne 23. 8. 2019. b. Dne 29. 8. 2019 vydal Obvodní soud pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp. zn. 7 T 107/2019 trestní příkaz, tento byl obžalované doručen dne 11. 9. 2019. Dne 21. 10. 2019 se konalo hlavní líčení, ke kterému se obžalovaná nedostavila. Hlavní líčení tak bylo odročeno na neurčito za účelem zajištění účasti obžalované. Dne 24. 10. 2019 byl vydán příkaz k zatčení obžalované. Dne 7. 11. 2019 byl sepsán protokol o výslechu obžalované. Dne 20. 11. 2019 se konalo hlavní líčení, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byla obžalovaná uznána vinnou, byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let a současně jí byla uložena povinnost nahradit poškozenému (v této věci žalobci) M. Š. částku 327 000 Kč. c. Obžalovaná se dne 10. 1. 2020 prostřednictvím svého právního zástupce proti rozsudku odvolala. Dne 18. 2. 2020 se konalo před odvolacím trestním soudem neveřejné zasedání, na kterém bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. d. Dne 24. 3. 2020 Obvodní soud pro Prahu 1 přibral MUDr. Vlastimila Tichého, soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví o určení výše nemajetkové újmy na zdraví, k podání znaleckého posudku. Po e-mailové komunikaci Obvodního soudu pro Prahu 1 se znalcem byl dne 11. 8. 2020 soudu MUDr. Tichým znalecký posudek předložen. Dne 14. 9. 2020 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno za úč