31 Cdo 1434/2025 – Nejvyšší soud

31 Cdo 1434/2025-317 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Pavlíny Brzobohaté, JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. Václava Dudy, JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., JUDr. Romana Fialy, JUDr. Petra Gemmela, JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., Mgr. Michala Králíka, Ph.D., JUDr. Zdeňka Krčmáře, Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., JUDr. Pavla Simona, JUDr. Petra Šuka a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce M. Š., zastoupeného Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 160 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 43 C 9/2023, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2023, č. j. 70 Co 292/2023-234, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 160 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v důsledku nepřiměřené délky trestního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 7 T 107/2019, dále jen „posuzované řízení“, v němž žalobce vystupoval jako osoba poškozená. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 28. 7. 2023, č. j. 43 C 9/2023-198, rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 500 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), dále žalobu v části, jíž se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 152 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 200 000 Kč od 26. 9. 2022 do 18. 1. 2023 a z částky 160 000 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, zamítl (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). 3. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II o věci samé co do částky 4 447 Kč změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 447 Kč, jinak rozsudek soudu prvního stupně v tomto výroku potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II rozsudku odvolacího soudu). 4. Soud prvního stupně vyšel z následujících zjištění: a. Usnesením ze dne 6. 5. 2019 bylo zahájeno trestní stíhání L. T., a to na základě trestního oznámení žalobce (poškozeného v trestní věci) podaného dne 17. 1. 2019. Dne 14. 5. 2019 byl Policii České republiky doručen přípis právního zástupce žalobce obsahující uplatnění nároku na náhradu škody vůči obviněné. Dne 4. 7. 2019 byl Obvodnímu státnímu zastupitelství předložen návrh na podání obžaloby proti obviněné, obžaloba byla u Obvodního soudu pro Prahu 1 podána dne 23. 8. 2019. b. Dne 29. 8. 2019 vydal Obvodní soud pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp. zn. 7 T 107/2019 trestní příkaz, tento byl obžalované doručen dne 11. 9. 2019. Dne 21. 10. 2019 se konalo hlavní líčení, ke kterému se obžalovaná nedostavila. Hlavní líčení tak bylo odročeno na neurčito za účelem zajištění účasti obžalované. Dne 24. 10. 2019 byl vydán příkaz k zatčení obžalované. Dne 7. 11. 2019 byl sepsán protokol o výslechu obžalované. Dne 20. 11. 2019 se konalo hlavní líčení, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byla obžalovaná uznána vinnou, byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let a současně jí byla uložena povinnost nahradit poškozenému (v této věci žalobci) M. Š. částku 327 000 Kč. c. Obžalovaná se dne 10. 1. 2020 prostřednictvím svého právního zástupce proti rozsudku odvolala. Dne 18. 2. 2020 se konalo před odvolacím trestním soudem neveřejné zasedání, na kterém bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. d. Dne 24. 3. 2020 Obvodní soud pro Prahu 1 přibral MUDr. Vlastimila Tichého, soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví o určení výše nemajetkové újmy na zdraví, k podání znaleckého posudku. Po e-mailové komunikaci Obvodního soudu pro Prahu 1 se znalcem byl dne 11. 8. 2020 soudu MUDr. Tichým znalecký posudek předložen. Dne 14. 9. 2020 se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno za účelem předvolání zpracovatele posudku na 12. 10. 2020. Z hlavního líčení v tomto termínu i následných dalších dvou termínů odročeného hlavního líčení se znalec omluvil pro kolizi s jinými jednáními. Hlavní líčení bylo odročeno na 11. 11. 2020, z důvodu pracovní neschopnosti obžalované poté odročeno na 9. 12. 2020, následná omluva obhájce obžalované pro kolizi nebyla soudem akceptována. Dne 9. 12. 2020 proběhlo hlavní líčení, na kterém byl vyslechnut znalec MUDr. Tichý, byl vyhlášen rozsudek, kterým byla obžalovaná uznána vinnou, a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let. Rovněž jí byla uložena povinnost nahradit žalobci částku 327 000 Kč. e. Dne 28. 12. 2020 obžalovaná podala proti rozsudku odvolání, které následně odůvodnila. Dne 17. 2. 2021 se konalo veřejné zasedání u Městského soudu v Praze, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek zrušen ve výroku o trestu a výroku o přiznání nemajetkové újmy a bylo znovu rozhodnuto tak, že se obžalovaná při nezměněném výroku o vině přečinu křivého obvinění, přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku odsuzuje k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Zároveň byla obžalované uložena povinnost zaplatit žalobci nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč, se zbytkem nároku byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 17. 2. 2021. f. Dne 12. 5. 2021 podala odsouzená proti rozsudku Městského soudu v Praze dovolání. g. Dne 18. 5. 2021 Obvodní soud pro Prahu 1 vydal usnesení, kterým uložil odsouzené nahradit žalobci náklady potřebné k účelnému uplatnění jeho nároku na náhradu škody v trestním řízení. Žalobce i odsouzená podali proti usnesení stížnost. Dne 29. 6. 2021 Městský soud rozhodl unesením tak, že napadené usnesení zrušil a soudu prvního stupně uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. h. Dne 15. 7. 2021 byl spis předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání. Dne 25. 8. 2021 se konalo neveřejné zasedání, na kterém bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 12. 2020, byla rovněž zrušena další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Nejvyšší soud přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 27. 9. 2021. i. Z hlavního líčení nařízeného na den 20. 10. 2021 se omluvil předvolaný znalec MUDr. Tichý. Z hlavního líčení nařízeného na den 15. 11. 2021 se téhož dne omluvila obžalovaná s tím, že současně zaslala lékařskou zprávu, hlavní líčení se konalo a bylo odročeno na 8. 12. 2021 za účelem zajištění účasti obžalované, dokončení jednání podle obecných zásad, předně čtení znaleckého posudku a výslechu znalce. Dne 15. 11. 2021 byl vyslechnut znalec mimo hlavní líčení. Dne 15. 11. 2021 požádal právní zástupce obžalované o odročení hlavního líčení. Opatřením ze dne 26. 11. 2021 byl přibrán doc. MUDr. Evžen Hrnčíř, CSc., MBA, k podání znaleckého posudku, který byl soudu doručen dne 12. 1. 2022. Dne 24. 1. 2022 byl na hlavním líčení vyhlášen rozsudek, kterým byla obžalovaná uznána vinnou, byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Žalobce byl odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. j. Proti rozsudku podal odvolání žalobce, obžalovaná i Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. Dne 13. 4. 2022 byl na veřejném zasedání, odročeném ze dne 6. 4. 2022, vyhlášen Městským soudem v Praze rozsudek, kterým byl napadený rozsudek zrušen v celém rozsahu a bylo znovu rozhodnuto tak, že obžalovaná byla uznána vinnou, byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Obžalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 200 000 Kč. Se zbytkem svého nároku byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Dne 27. 4. 2022 požádala soudkyně odvolacího soudu o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí, spis byl následně vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 17. 5. 2022. Rozsudek nabyl právní moci a vykonatelnosti dnem 13. 4. 2022. k. Usnesením ze dne 21. 6. 2022 byla odsouzené uložena povinnost nahradit žalobci náklady potřebné k účelnému uplatnění jeho nároku na náhradu škody v trestním řízení ve výši 132 374 Kč. Dne 20. 6. 2022 podala odsouzená proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2022 dov