31 Cdo 1737/2025 — Nejvyšší soud

31 Cdo 1737/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:10. 2. 2026 Spisová značka:31 Cdo 1737/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:31.CDO.1737.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Spotřebitel Smlouva spotřebitelská Podnikatel Dotčené předpisy:§ 1810 o. z. ve znění do 05.01.2023 § 419 o. z. ve znění do 05.01.2023 § 420 o. z. ve znění do 05.01.2023 § 421 o. z. ve znění do 05.01.2023 Kategorie rozhodnutí:A EU Zveřejněno na webu:16. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 31 Cdo 1737/2025-299 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Pavlíny Brzobohaté, JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., JUDr. Romana Fialy, JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Davida Havlíka, JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., JUDr. Pavla Horňáka, JUDr. Zdeňka Krčmáře, Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Zbyňka Poledny, JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., JUDr. Pavla Simona, JUDr. Petra Šuka a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobkyně AMBIS vysoké školy, a. s., se sídlem v Praze 8 – Libni, Lindnerova 575/1, identifikační číslo osoby 61858307, zastoupené Mgr. Danou Burdovou, advokátkou se sídlem v Praze, V Parku 2308/8, proti žalované E. Ř., zastoupené JUDr. Janem Březinou, MLaw, advokátem se sídlem v Praze, V Jámě 699/1, o 84 107,57 Kč s  příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 19 C 220/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2024, č. j. 25 Co 73/2024-193, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2024, č. j. 25 Co 73/2024-193, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobou z 31. 5. 2023 se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila 45 464 Kč (školné za akademický rok 2022/2023), 2 000 Kč (poplatek za studium v zaměření ZS 2022), 2 000 Kč (poplatek za odeslání druhé upomínky úhrady školného) a 34 643,57 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,3 % denně z 45 464 Kč od 20. 9. 2022 do 31. 5. 2023), celkem 84 107,57 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení). 2. Rozsudkem ze dne 15. 12. 2023, č. j. 19 C 220/2023-120, Okresní soud v Kolíně (dále jen „soud prvního stupně“) žalobu o 84 107,57 Kč s 15 % úroky z prodlení z částky 2 000 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení, z částky 45 464 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení a z částky 2 000 Kč od 29. 10. 2022 do zaplacení zamítl a žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1 200 Kč. 3. Vyšel ze zjištění, že smlouvou o studiu, kterou účastnice uzavřely 1. 3. 2021, se žalobkyně zavázala poskytnout žalované výuku v bakalářském studijním programu „bezpečnostní management“ kombinovanou formou studia na tři roky se zahájením v akademickém roce 2021/2022. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni poplatky spojené se studiem, tj. školné (částku 43 800 Kč za akademický rok, kterou mohla žalobkyně zvýšit o meziroční inflaci měřenou růstem úhrnného indexu spotřebitelských cen zboží a služeb uveřejněným Českým statistickým úřadem) a další administrativní poplatky ve stanovených termínech, v předepsané výši a ujednaným způsobem, a to ode dne účinnosti smlouvy o studiu po celou dobu jejího trvání (článek 3 odst. 4 smlouvy). Za podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem mohlo být studium i opakovaně přerušeno. V případě přerušení zapíše žalobkyně žalovanou do studia následující den po uplynutí doby, na kterou bylo její studium přerušeno (článek 2 odst. 2 a 3 smlouvy). Žalovaná o přerušení studia mohla požádat, splnila li všechny peněžité dluhy s tím, že dluhy dosud nesplatné dospějí dnem podání žádosti o přerušení studia. Dojde-li k přerušení studia v průběhu semestru a žalovaná zaplatila školné na celý akademický rok zahrnující tento semestr, náleží žalobkyni školné ve výši platby za semestr připadající na celý semestr, v němž bylo studium přerušeno; zbývající část školného žalobkyně vrátí bez zbytečného odkladu žalované po právní moci rozhodnutí o přerušení studia. Pokud strany ujednaly splátky, náleží žalobkyni školné ve výši splátek připadajících na semestr, v němž bylo studium přerušeno. Dojde-li však v době přerušení k ukončení studia, má žalobkyně právo na školné za celý akademický rok, v němž došlo k ukončení studia (článek 4 odst. 4 smlouvy). Právo na administrativní poplatky trvá i v případech, kdy bylo studium přerušeno nebo ukončeno. Žalovaná se zavázala platit školné na akademický rok předem, a to i v případě distanční výuky prováděné v souladu s právními předpisy nebo mimořádnými opatřeními příslušných orgánů. Žalobkyně má právo na zaplacení školného i za akademický rok, v jehož průběhu došlo k ukončení studia, a již zaplacené školné se nevrací (článek 9 smlouvy). Povinnost zaplatit školné strany utvrdily smluvní pokutou ve výši 0,3 % z dlužné částky denně, čímž není dotčeno právo žalobkyně na náhradu škody (článek 9 odst. 8 smlouvy). Smluvní pokutou ve výši školného za akademický rok strany utvrdily i nedoložení splnění podmínek pro přijetí žalované ke studiu (článek 11 smlouvy). Ukončení smlouvy o studiu nemá vliv na platnost ujednání, která mají trvat i po jejím zániku, a to zejména ujednání o poplatcích spojených se studiem, smluvních pokutách, úrocích z prodlení, náhradě škody či jiné újmy, ledaže se strany dohodnou jinak. Žalobkyně má právo odepřít plnění po dobu prodlení žalované se zaplacením školného nebo jiných administrativních poplatků (článek 12 smlouvy). 4. Podle sazebníku poplatků účinného od 1. 9. 2022 činil poplatek za studium v zaměření podle studijní skupiny 2 000 Kč a poplatek za odeslání druhé upomínky o zaplacení školného 2 000 Kč. 5. Součástí smlouvy byl studijní a zkušební řád žalobkyně z 2. 8. 2017, podle jehož článku 10 odst. 6 se má za to, že osoba, jíž bylo přerušeno studium a na základě žádosti jí nebylo před koncem přerušení povoleno další přerušení, využila svého práva a prvním dnem následujícím po konci přerušení studia se opětovně zapsala do studia; dnem opětovného zápisu je první den následující po konci doby přerušení studia. K tomu soud prvního stupně jen pro úplnost poznamenal, že nečinnost žalované, která se nedostavila k zápisu a nepřijímala plnění žalobkyně, právní domněnku vyvrací. 6. Žalobkyně vyzvala žalovanou, aby zaplatila 43 800 Kč (školné za akademický rok 2021/2022), a to do 31. 8. 2021. Žalovaná částku 23. 8. 2021 zaplatila. Žalobkyně vyhověla žádosti žalované a rozhodla o přerušení studia na dobu od 1. 2. 2022 do 31. 8. 2022; žalované vrátila 19 400 Kč (část poplatku za akademický rok 2021/2022). 7. Žalobkyně vyzvala žalovanou, aby zaplatila do 19. 9. 2022 částku 45 464 Kč (školné za akademický rok 2022/2023), do 31. 8. 2022 částku 2 000 Kč (poplatek za studium v zaměření ZS 2022) a do 28. 10. 2022 částku 2 000 Kč (poplatek za odeslání druhé upomínky úhrady školného). 8. Dne 24. 11. 2022 žalobkyně rozhodla o ukončení studia žalované a dne 27. 2. 2023 ji vyzvala ke splnění pohledávek, které jsou předmětem sporu. 9. Po právní stránce soud prvního stupně dovodil, že žalobkyně – soukromá vysoká škola podle § 39 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů – je akciovou společností, tj. bez zřetele k předmětu své činnosti a zdrojům jejího financování podnikatelkou ve smyslu § 421 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 5. 1. 2023 (dále jen „o. z.“). Smlouva o studiu, kterou uzavřela s žalovanou (spotřebitelkou) je proto smlouvou spotřebitelskou (§ 1810 a násl. o. z.). Ze smluvních ujednání vyplývá, že žalovaná byla povinna platit poplatky za studium i v době přerušení studia nebo po jeho ukončení. Již jako uchazečka o studium se zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši školného za celý akademický rok, pokud by nesplnila podmínky pro přijetí ke studiu a opomněla předložit o tom žalobkyni doklady. Ujednáním o opětovném zápisu ke studiu po uplynutí doby jeho přerušení se strany odchýlily od právní úpravy, která pro pokračování ve studiu v takovém případě předpokládá projev vůle studenta k opětovnému zápisu. Namísto toho jeho volní projev nahradily automatickým zápisem ke studiu bez zřetele k důvodu, který k přerušení vedl, ve zjevné snaze žalobkyně zavázat žalovanou k placení poplatků za pokračující studium. Přerušení studia mělo záviset na okolnosti, zda žalovaná není v prodlení s úhradou poplatků, a nedospělé dluhy se měly stát splatnými podáním žádosti žalované o přerušení studia. Za období do konce semestru přitom poměrnou část poplatků žalobkyně nevracela. V případě ukončení studia (zániku závazkového právního vztahu) měla žalobkyně právo na z