§ 19 zákon o soudech a soudcích – Nejvyšší soud rozhoduje v senátech nebo ve velkých senátech…
Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) · 6/2002 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 19 zákona o soudech a soudcích upravuje, jakým způsobem Nejvyšší soud rozhoduje, a to buď v senátech, nebo ve velkých senátech kolegií, a specifikuje složení těchto senátů. Nejvyšší soud rozhoduje v menších skupinách soudců (senátech) nebo ve větších skupinách (velkých senátech kolegií). (§ 19 zákona č. 6/2002 Sb., zákon o soudech a soudcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Odkazuje na: § 20
- Judikatura: na § 19 odkazuje 156 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 6/2002 Sb.
(1) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech nebo ve velkých senátech kolegií. Ve velkých senátech kolegií (dále jen „velký senát“) rozhoduje jen tehdy, jestliže jim byla věc postoupena podle § 20.
(2) Senáty se skládají z předsedy senátu a 2 soudců, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
(3) Velké senáty se skládají z 9 soudců příslušného kolegia. Tvoří-li však kolegium více než 27 soudců, skládá se velký senát tohoto kolegia z jedné třetiny všech soudců kolegia; nepředstavuje-li jedna třetina všech soudců kolegia celé liché číslo, skládá se velký senát z takového počtu soudců, který odpovídá celému lichému číslu vyššímu než 9, které bezprostředně následuje po tomto podílu.
(4) V každém kolegiu se vytváří jen jeden velký senát. Jeden z členů velkého senátu je ustanoven jeho předsedou. Předseda velkého senátu je určen na kalendářní rok v rozvrhu práce předsedou Nejvyššího soudu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nejvyšší soud rozhoduje v menších skupinách soudců (senátech) nebo ve větších skupinách (velkých senátech kolegií).
- Standardní senát se skládá z předsedy a dvou soudců, pokud zákon nestanoví jinak.
- Velké senáty kolegií se skládají z devíti soudců příslušného kolegia, nebo z jedné třetiny všech soudců kolegia, pokud je kolegium velké (více než 27 soudců), přičemž počet soudců velkého senátu musí být vždy liché číslo.
- V každém kolegiu Nejvyššího soudu je vytvořen pouze jeden velký senát, jehož předseda je určen v rozvrhu práce na kalendářní rok.
Na co si dát pozor
- Velký senát rozhoduje pouze tehdy, pokud mu byla věc postoupena podle § 20, což naznačuje, že se jedná o výjimečný mechanismus pro řešení právních otázek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 19
Jak soudy aplikují § 19
Domnívá se, že Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 25. 10. 2022, č. j. 33 Cdo 2301/2022-424, posoudil totožnou otázku chybně a nezohlednil skutečnost, že vzájemné pohledávky vycházejí z téhož právního vztahu a ač měl, tak nepostoupil věc k rozhodnutí velkému senátu dle § 19 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích o soudech, což je nyní již irelevantní, neboť uvedené usnesení Nejvyššího soudu bylo zrušeno.
Součástí práva na zákonného soudce jsou nezpochybnitelně požadavky na dodržení zákonného vymezení věcné, funkční a místní příslušnosti soudu (§ 16 až § 18 tr. ř.), na dodržení hledisek rozdělení soudní agendy mezi senáty a samosoudce, včetně stanovení počtu soudců a přísedících v senátech (§ 19, 27, 31 a 35 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o soudech a soudcích“), vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci z důvodu jejich podjatosti (§ 30 tr. ř.). Kromě procesních pravidel určování …
Součástí práva na zákonného soudce jsou nezpochybnitelně požadavky na dodržení zákonného vymezení věcné, funkční a místní příslušnosti soudu (§ 16 až § 18 tr. ř.), na dodržení hledisek rozdělení soudní agendy mezi senáty a samosoudce, včetně stanovení počtu soudců a přísedících v senátech (§ 19, 27, 31 a 35 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o soudech a soudcích“), vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci z důvodu jejich podjatosti (§ 30 tr. ř.). Kromě procesních pravidel určování …