32 Cdo 694/2015 — Nejvyšší soud

32 Cdo 694/2015 citace  Právní věta:Vadou zboží podle ustanovení § 422 obch. zák. je též nepředání dokladů stanovených v kupní smlouvě. Přijme-li kupující vadné plnění, prodlení prodávajícího se splněním povinnosti dodat zboží nenastává, respespektive nepokračuje. Primární smluvní závazek prodávajícího dodat zboží ve sjednané době se v případě vadného plnění mění ve smyslu ustanovení § 324 odst. 3 obch. zák. na závazek z vadného plnění odpovídající nárokům kupujícího z vad zboží. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 10. 2015 Spisová značka:32 Cdo 694/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:32.CDO.694.2015.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost za vady Dotčené předpisy:§ 422 obch. zák. § 324 odst. 3 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:9. 12. 2015 Publikováno ve sbírce pod číslem:69 / 2016 Anotace:Soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 745 339,30 Kč s příslušenstvím a částku 11 101,23 EUR s příslušenstvím. Žalobkyně se domáhala zaplacení částek, které představovaly část dohodnuté kupní ceny za zboží, které žalobkyně dodala na základě kupní smlouvy. Žalovaná uplatnila proti nároku žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty, jenž měl vzniknout prodlením žalobkyně s dodáním zboží, neboť žalobkyně spolu s fotovoltaickými panely nedodala tzv. flashtesty, jakožto další doklad stanovený v kupní smlouvě. Soud prvního stupně uvedl, že tzv. flashtesty měly být podle kupní smlouvy přílohou zálohové faktury ke každé účtované dodávce zboží a žalobkyně ve smlouvě výslovně prohlásila, že tyto doklady jsou nedílnou součástí dodávky. Podle soudu prvního stupně vznikl nárok na zaplacení kupní ceny, i přes nesplnění povinnosti dodání tzv. flashtestů, neboť dodání zboží bylo nesporné, a to včetně převedení vlastnického práva na žalovanou. Na nedodání tzv. flashtestů je nutno nahlížet jako na vadu zboží, nikoli jako na prodlení s dodáním zboží ze strany žalobkyně (prodávající). Soud prvního stupně uzavřel, že smluvní pokuta byla sjednána pro případ prodlení žalobkyně, nikoli pro případ vadného plnění. Odvolací soud k odvolání žalované potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a ztotožnil se s jeho skutkovými zjištěními i právním hodnocením. Odvolací soud uvedl, že tzv. flashtesty sice představovaly další doklad stanovený ve smlouvě ve smyslu § 417 obch. zák., avšak nebyl-li takový doklad k části dodávky přiložen, je nutné na jeho absenci nahlížet jako na vadu zboží. Žalovaná však vadu zboží nevytkla, proto se neuplatní postup dle § 439 odst. 4 obch. zák. Dle odvolacího soudu se žalobkyně nedostala do prodlení s dodáním zboží, neboť zboží dodala a vlastnické právo bylo nabyto, proto žalobkyni vzniklo právo požadovat úhradu kupní ceny. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním u Nejvyššího soudu, který se zabýval řešením otázky, zda nedodání dokladů stanovených v § 417 obch. zák. představuje vadu zboží a zakládá prodlení s jeho dodáním. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 694/2015 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně APOLO SOLAR s.r.o., se sídlem v Klatovech II, Maxima Gorkého 198, PSČ 339 01, identifikační číslo osoby 29081777, zastoupené JUDr. Vladislavem Bílkem, proti žalované STRABAG, a.s., se sídlem v Praze 5, Na Bělidle 198/21, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 60838744, o zaplacení 1 745 339,30 Kč s příslušenstvím a 11 101,23 EUR s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 Cm 21/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. září 2014, č. j. 4 Cmo 88/2014-106, takto: I. Dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. září 2014, č. j. 4 Cmo 88/2014-106 v části směřující proti výroku, jímž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2013, č. j. 6 Cm 21/2012-80, ve věci samé se zamítá; ve zbytku se dovolání odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 1 745 339,30 Kč s příslušenstvím a částky 27 615,95 EUR s příslušenstvím. Usnesením ze dne 20. března 2012, č. j. 6 CmRo 21/2012-9, soud prvního stupně rozhodl o zastavení řízení co do částky 17 015,95 EUR, neboť žalobkyně vzala před prvním jednáním žalobu co do této částky zpět, protože jí byla žalovanou uhrazena. Žalované částky představovaly část dohodnuté kupní ceny za zboží (fotovoltaické panely), které žalobkyně dodala žalované na základě kupní smlouvy ze dne 3. 10. 2012, č. 841/ZCAM/005. Žalovaná uplatnila proti nároku žalobkyně jako procesní obranu nárok na zaplacení smluvní pokuty, jenž měl žalované vzniknout prodlením žalobkyně s dodáním zboží, neboť žalobkyně spolu s fotovoltaickými panely nedodala tzv. flashtesty, jakožto další doklad stanovený v kupní smlouvě. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. října 2013, č. j. 6 Cm 21/2012-80, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 745 339,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p. a. z této částky od 31. 1. 2011 do zaplacení (výrok I.) a částku 11 101,23 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p. a. z částky 10 600 EUR od 30. 4. 2011 do zaplacení (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). Soud prvního stupně nepřisvědčil názoru žalované, že žalobkyně byla jako prodávající v prodlení s dodáním zboží, pokud žalované spolu s fotovoltaickými panely nedodala tzv. flashtesty. Na základě výsledků provedeného dokazování dospěl k závěru, že dne 3. 10. 2012 žalobkyně jako prodávající uzavřela s žalovanou jako kupující kupní smlouvu, podle níž měla žalované dodat fotovoltaické panely. Dle čl. 2 předmětné kupní smlouvy měly být kompletní flashtesty přílohou zálohové faktury ke každé účtované dodávce zboží. V článku 5.2 všeobecných smluvních podmínek žalobkyně výslovně prohlásila, že disponuje všemi doklady o kvalitě a charakteru zboží a že tyto doklady jsou nedílnou součástí dodávky. Podle soudu prvního stupně žalobkyně sice byla povinna předat žalované rovněž tzv. flashtesty jako další doklad stanovený ve smlouvě, avšak přestože tuto povinnost nesplnila, vznikl jí nárok na zaplacení kupní ceny, neboť dodání zboží bylo nesporné, a to včetně převedení vlastnického práva k němu na žalovanou. Tzv. flashtesty představovaly dokumenty nutné k užívání zboží a na jejich nedodání je třeba nahlížet jako na vadu zboží, nikoli jako na prodlení s dodáním zboží ze strany žalobkyně (prodávající). Soud prvního stupně rovněž konstatoval, že smluvní pokuta byla sjednána pro případ prodlení žalobkyně s dodáním zboží, nikoli pro případ vadného plnění, proto byla procesní obrana žalované bezdůvodná. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. září 2014, č. j. 4 Cmo 88/2014-106, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně i jeho hodnotící závěry. K námitkám žalované, že soud prvního stupně chybně aplikoval § 422 obch. zák., neboť se ve vztahu k nedodání flashtestů nejednalo o porušení povinnosti stanovené v § 420 obch. zák., ale o porušení povinnosti dle § 409 odst. 1 ve spojení s § 411 obch. zák., odvolací soud konstatoval, že tzv. flashtesty sice představovaly další doklad stanovený ve smlouvě ve smyslu § 417 obch. zák., avšak nebyl-li takový doklad k části dodávky přiložen, je nutné na jeho absenci nahlížet jako na vadu zboží. Žalovaná však žalobkyni vady zboží nevytkla a neuplatnila práva z odpovědnosti za vady, nenastaly proto ani podmínky pro postup podle § 439 odst. 4 obch. zák. Žalovaná se podle odvolacího soudu rovněž mýlí, tvrdí-li, že jí svědčí právo na úhradu smluvní pokuty, ať už je absence tzv. flashtestů posuzována jako prodlení s dodáním zboží nebo jako vada zboží. Žalobkyně se nedostala do prodlení s dodáním zboží, neboť splnila povinnost dodat žalované zboží a umožnila žalované nabýt ke zboží vlastnické právo. Žalovaná dodané zboží převzala a žalobkyni vzniklo právo požadovat úhradu kupní ceny. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Uvádí, že dovolání podává z důvodů uvedených v § 241a odst. 1, majíc za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právního pochybení se podle dovolatelky odvolací soud dopustil svým závěrem, že nedodání tzv. flashtestů představuje vadu zboží podle § 422 odst. 1 obch. zák. Dovolatelka namítla, že tzv. flashtesty nebyly žalobkyní žalované vůbec