33 Cdo 1323/2013 — Nejvyšší soud

33 Cdo 1323/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 3. 2015 Spisová značka:33 Cdo 1323/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.1323.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost za vady Odstoupení od smlouvy Dotčené předpisy:čl. 622 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:1. 6. 2015 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 23.6.2015II.ÚS 1870/15JUDr. Jiří Zemánekodmítnuto11.8.2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 1323/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně D. P., zastoupené JUDr. Milanem Štětinou, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 614, proti žalované RENAULT RETAIL GROUP CZ, s. r. o. se sídlem v Praze 5, Helsinská 166/2, identifikační číslo 27182975, zastoupené Mgr. Jiřím Černým, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 15/583, o 636.092,- Kč s příslušenstvím proti vydání automobilu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 20 C 579/2007, o dovoláních obou účastnic řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2012, č. j. 21 Co 162/2012-331, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2012, č. j. 21 Co 162/2012-331, se v části, jíž byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. září 2011, č. j. 20 C 579/2007-250, ve spojení s usnesením ze dne 7. března 2012, č. j. 20 C 579/2007-289, tak, že se zamítá žaloba o zaplacení částky 251.492,- Kč s úrokem z prodlení p. a. od 27. 9. 2007 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované, zvýšené o 7 procentních bodů, ruší a věc se vrací Městskému soud v Praze k dalšímu řízení. II. Dovolání žalované se zamítá. O d ů v o d n ě n í :Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 30. 10. 2007, ve spojení s jejím doplněním ze dne 30. 4. 2010, se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 636.092,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení proti vydání osobního automobilu RENAULT Mégane Scénic, RZ 2L4 0686, VIN VF1JMRF0534416341. O této žalobě rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16. září 2011, č. j. 20 C 579/2007-250, ve spojení s usnesením ze dne 7. března 2012, č. j. 20 C 579/2007-289, tak, že žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni 636.092,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení proti vydání osobního automobilu RENAULT Mégane Scénic, RZ 2L4 0686, VIN VF1JMRF0534416341, a rozhodl o nákladech řízení. Zjistil, že žalobkyně v době uzavírání kupní smlouvy (4. 3. 2006) sice podnikala, ale kupní smlouvu neuzavírala v postavení podnikatele. V technickém průkazu je identifikována jménem, příjmením, bydlištěm a rodným číslem, v servisní knížce je poznamenáno, že na vozidlo se „kromě zákonné záruky za vady dle občanského zákoníku vztahuje záruka žalované na všechny materiálové vady, vady montáže nebo výrobní vady po dobu 24 měsíců od data předání vozidla prvnímu majiteli“. Proto soud prvního stupně právní vztah z kupní smlouvy podřadil režimu zákona č. 40/1964 Sb., občanskému zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srovnej § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. - dále jen „obč. zák.“). Zdůraznil odbornou literaturu k výkladu § 622 odst. 2 obč. zák., podle níž za „opětovné vyskytnutí vady po opravě“ se považuje situace, kdy stejná vada, která byla v záruční době již nejméně dvakrát odstraňována, se opětovně vyskytne, přičemž o stejné vadě lze hovořit tehdy, kdy vada má stejné projevy ve vlastnostech věci; není podstatné, jakým způsobem byla vada odstraňována. V souzené věci se po převzetí vozu žalobkyní, tzn. v záruční době, projevila vada spočívající v nefunkčnosti automatické klimatizace. Vybavení vozu klimatizací představuje vlastnost, kterou žalobkyně - s přihlédnutím ke svému zdravotnímu stavu - výslovně požadovala. Neztotožnil se s námitkou žalované, že i přes tuto vadu lze vozidlo „řádně užívat.“ Z posudku znaleckého ústavu DEKTRA Automobil a. s. ze dne 14. 1. 2010 zjistil, že příčina závady spočívala v netěsnosti propojovací hadice od kompresoru k chladiči, ze které v místě mechanického spoje unikalo chladivo. Dokazováním byla vyloučena souvislost mezi poškozením vozu dne 15. 1. 2007, včetně aktuálního poškození karoserie, a nefunkčností klimatizace. Právo z odpovědnosti za vady uplatnila žalobkyně ve dnech 24. 4. 2007 a 12. 7. 2007 u autorizovaného servisu a dne 6. 8. 2007 přímo u žalované. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že v těchto třech případech žalobkyně projev vady popsala tak, že není funkční klimatizace, a požadovala opravu. Jestliže důvodně uplatnila právo z odpovědnosti za vady a oprávněně od kupní smlouvy odstoupila, je povinností účastníků smlouvy navzájem si vrátit plnění, která podle ní dostali. Soud prvního stupně zdůraznil, že v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 1975, sp. zn. 3 Cz 84/75, byl přijat a odůvodněn závěr, že byla-li věc, která má být vrácena, zničena nebo poškozena tak, že na prodávajícím nelze požadovat, aby ji přijal zpět, může kupující uplatňovat jen nárok na vrácení toho, oč dohodnutá kupní cena přesahovala cenu stanovenou podle cenových předpisů nebo určenou odhadem. V souzené věci bylo zjištěno, že poškození vozu dne 15. 1. 2007 bylo opraveno v servisu žalované, a poškození popsané ve znaleckém posudku, spočívající v odřenině pravého předního blatníku, promáčknutí pravých zadních dveří, odřeninách pravých předních dveří, předního a zadního nárazníku nevyžadovalo výměnu poškozených dílů. Nešlo o takové znehodnocení vozidla, které by bylo důvodem odpočtu z vrácené kupní ceny. Jelikož výkon práva žalobkyně neodporuje dobrým mravům, soud prvního stupně zcela žalobě vyhověl. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. listopadu 2012, č. j. 21 Co 162/2012-331, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé v rozsahu částky 384.600,- Kč včetně blíže specifikovaného úroku z prodlení, změnil jej co do částky 251.492,- Kč s úrokem z prodlení tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů; současně rozhodl o nákladech řízení vzniklých státu. Odvolací soud zopakoval dokazování, které doplnil o znalecký posudek Ing. Stanislava Kadlece. S odkazem na znění § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném v okamžiku uzavírání kupní smlouvy (dále jen „obch. zák.“), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2010, sp. zn. 23 Cdo 1129/2008, a při zohlednění okolností případu, shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že závazkový právní vztah účastnic řízení je vztahem občanskoprávním, neboť při jeho vzniku sice obě byly podnikatelkami, avšak předmět koupě se netýkal jejich (oboustranné) podnikatelské činnosti. Upřesnil, že právo na odstoupení od smlouvy pro opakované vyskytnutí závady klimatizace vyplývá nikoliv z § 616 odst. 3 obč. zák., nýbrž z § 622 odst. 2 obč. zák. Právo volby mezi výměnou vadné věci a odstoupením od smlouvy náleželo žalobkyni pro existenci odstranitelné vady, která se vyskytla opětovně po opravě. Postup autorizovaného servisu při reklamaci vady přičetl k tíži žalované s tím, že z pohledu spotřebitele není rozhodující, co je příčinou vady, nýbrž to, aby došlo k jejímu odbornému odstranění. Jestliže předpokladem práva odstoupit od kupní smlouvy pro opakované vyskytnutí se téže odstranitelné vady je nemožnost věc řádně užívat jako věc bez vady, pak pro souzenou věc to znamená, že opakovaná závada klimatizace byla oprávněným důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy. Žalobkyně si u žalované objednala předmětný vůz s požadavkem, aby byl vybaven (mimo jiné) automatickou klimatizací; tato „nadstandardní“ výbava se stala součástí vozu. Závada klimatizace je vadou, která zhoršuje a ztěžuje užívání automobilu, a zároveň brání v jeho řádném užívání. Podle odvolacího soudu dřívější judikaturu Nejvyššího soudu reprezentovanou „R 8/1988“, podle níž „vada, která brání řádnému užívání motorového vozidla, je takovou závadou, jestliže ohrožuje některou jeho funkci významnou z hlediska provozu vozidla (zvláště představovalo-li porušení některého ustanovení vyhlášky o podmínkách provozu vozidla na pozemních komunikacích) nebo takového rozsahu, které již brání užívání vozidla k jeho danému účelu“, nelze již aplikovat. Se zřetelem na zvýšenou ochranu spotřebitelů je důvodný závěr, že znemožnění řádného užívání vozu představuje i vada, která nezakládá rozpor s veřejnoprávními předpisy o podm