33 Cdo 2019/2018 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2019/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 5. 2020 Spisová značka:33 Cdo 2019/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.2019.2018.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Veřejný příslib Dotčené předpisy:§ 850 obč. zák. § 37 odst. 1 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:24. 8. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2019/2018-338 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce H. P., bytem XY, zastoupeného Mgr. Markem Plajnerem, advokátem se sídlem v Praze, Lazaroka 11/6, proti žalované FRAPE FOODS, s.r.o. se sídlem v Praze 4, Kloboukova 1231/75, identifikační číslo 25227351, o vydání osobního automobilu nebo zaplacení částky 549.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 60 C 389/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2017, č. j. 39 Co 111/2017-215, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2017, č. j. 39 Co 111/2017-215, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 11. 2016, č. j. 60 C 389/2015-219, se ruší a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í:Žalobou ze dne 17. 10. 2012 se žalobce po žalované domáhal vydání osobního automobilu nebo zaplacení částky 549.000,- Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tvrzením, podle něhož se koncem roku 2010 zúčastnil „sběratelské a marketingové vědomostní soutěže“ Knuspi plán organizované žalovanou, na jejíž výrobcích byla inzerována. Podmínky soutěže byly stanoveny v „pravidlech marketingové vědomostní soutěže Knuspi plán,“ a byly zveřejněny na webových stránkách soutěže www.kuspiplan.cz. Hlavní cenou měl být automobil XY v hodnotě 549.000,- Kč, který byl k vidění v AUTO HASE Stodůlky, partnera soutěže. Žalobce náležitě vyplnil celkem 8 hracích karet a dne 1. 1. 2011 je odeslal na stanovenou adresu. Dne 12. 1. 2011 byly žalobci doručeny elektronickou poštou unikátní kódy pro přihlášení do soutěže a ten na webových stánkách www.knuspiplan.cz tipoval odpovědi na soutěžní otázku. Počátkem dubna 2012 žalobce zjistil, že výsledková listina byla již zveřejněna. Ačkoliv jeden z žalobcem zaslaných tipů (množství balení výrobku Knuspi rychlá kaše s dózou 500 g v počtu 77) byl správnou odpovědí, žalobcovo jméno na výherní listině nebylo. Podle výsledkové listiny jediný správný tip zaslal P. S., jemuž byl automobil XY předán 2. 5. 2012. To, že byl žalobce ze soutěže vyřazen proto, že v listopadu 2011 došlo ve výrobním závodě k odcizení desetibodových kupónů určených pro soutěžní výrobky Knuspi rychlá kaše 500 g, a rozhodnutí žalované, že veškeré hrací karty doručené v období leden až únor 2012, opatřené pouze desetibodovými kupóny, budou ze soutěže vyloučeny, nebylo žalobci žalovanou oznámeno. Podle pravidel platných v době hlasování žalobce nebylo možné jej ze soutěže vyřadit; podle změněných pravidel se tak nemohlo stát bez předchozí výzvy k doložení nákupu propagovaných výrobků. Pokud by v důsledku pochybení žalované nedošlo k vyřazení žalobce z okruhu soutěžících, stal by se jistě tím, jenž splnil podmínky, na které byla vázána výhra v podobě automobilu XY v hodnotě 549.000,- Kč, jako první. Okamžikem splnění podmínek příslibu vznikl mezi účastníky řízení závazkový právní vztah opravňující žalobce požadovat vydání sporného osobního automobilu. Žalovaná je pak odpovědná za škodu vzniklou žalobci tím, že mu nebyla vydána výhra v hodnotě 549.000,- Kč; o tuto hodnotu se totiž majetek žalobce nerozmnožil. Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 28. 11. 2016, č. j. 60 C 389/2015-219, uložil žalované povinnost vydat žalobci osobní automobil tovární značky XY, a to ve stejné výbavě, v jaké byl takový osobní automobil hlavní výhrou v marketingové vědomostní soutěži „Knuspi plán,“ pořádané a organizované žalovanou, nebo uhradit žalobci částku ve výši 549.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z uvedené částky ode dne 6. 8. 2012 do zaplacení (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Vyšel ze zjištění, že žalobce se účastnil marketingové vědomostní soutěže „Knuspi plán“ (dále jen „soutěž“) pořádané žalovanou v období mezi 1. 11. 2010 a 15. 3. 2012, která spočívala v nákupu výrobků opatřených hracími body, v nalepení bodů na hrací karty, v zaslání hracích karet a v zadání odpovědi (tipu) na vědomostní otázku po obdržení unikátních kódů. První cenou v soutěži byl osobní automobil XY v hodnotě 549.000,- Kč. Podmínkou získání hlavní ceny byla registrace pomocí unikátního kódu a co nejpřesnější odpověď na soutěžní otázku: „Kolik balení výrobku Knuspi rychlá kaše (dóza 500 g) se vešlo při kontrolním měření dne 31. 8. 2010 do zavazadlového prostoru vozu XY bez poškození či porušení obalu výrobku?“ Žalobce dne 1. 1. 2011 (první možný den odeslání) zaslal v souladu s pravidly soutěže osm hracích karet s nalepenými body a dne 12. 1. 2011 obdržel unikátní kódy, pomocí kterých zadal své tipy do soutěže, mezi kterými byl i výherní tip (77). Mezitím v listopadu 2010 došlo ve výrobním závodě Extrudo Bečice k odcizení 10bodových kupónů, což později (poté co již žalobce splnil podmínky soutěže) vedlo ke změně pravidel soutěže, která umožňovala vyřadit některé soutěžící. Žalobce byl ze soutěže vyloučen, aniž by o tom byl informován nebo byl vyzván k doložení nákupu daných výrobků, a tak se dne 6. 4. 2012 žalované dotázal, na důvod toho, že nefiguruje na výherní listině, jestliže jeho tip byl výherní. Žalovaná ho dne 13. 4. 2012 informovala o změně pravidel, konkrétně čl. IX. soutěžních podmínek, který stanovil, že „v případě, že pořadatel bude mít důvodné podezření, že soutěžící nabyl zaslané kupony jinou cestou než nákupem a spotřebou soutěžních kuponů, má právo si od soutěžícího toto nechat doložit (…) a má v případě pochybností výhradní právo takovéhoto soutěžícího ze soutěže okamžitě vyřadit,“ a o tom, že byl ze soutěže vyloučen. První cenu získal P. S. ze XY, jemuž byla dne 2. 5. 2012 předána. Dne 18. 7. 2012 žalobce vyzval žalovanou k předání hlavní výhry nebo zaplacení 549.000,- Kč, neboť doložil, že výrobky skutečně zakoupil, a podmínky soutěže splnil dříve než faktický výherce hlavní ceny. Soud prvního stupně posoudil jednání žalované jako veřejný příslib podle § 850 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Podle soudu prvního stupně mezi žalobcem (oprávněným) a žalovanou (slibovatelkou) vznikl závazkový právní vztah splněním požadovaného cíle žalobcem v souladu s podmínkami příslibu žalované. Řídil se přitom soutěžními pravidly ve verzi A2, vytištěnými žalobcem v listopadu 2010, která neobsahovala žádné ustanovení ohledně pořadí v evidenci odpovědí žalované ani ustanovení ohledně postupu při možném podezření, že soutěžící nabyl zaslané kupony jinou cestou než nákupem a spotřebou soutěžních kuponů. Až dne 12. 1. 2011 žalovaná zjistila, že žalobce zaslal celkem 8 hracích karet jednu s vítězným tipem 77. Na tuto skutečnost reagovala změnou pravidel, jelikož ve stejný den byly zjištěny další dva případy vyššího počtu hracích karet, což si žalovaná dala do souvislosti se ztrátou kuponů v závodu Bečice. Podle soudu prvního stupně nemůže jít k tíži žalobce, že ke změně pravidel soutěže došlo až poté, co splnil podmínky veřejného příslibu; tato změna pravidel je přípustná, avšak může k ní dojít jen do okamžiku, než byly některým z „adresátů“ příslibu splněny jeho podmínky. Žalobci tak vzniklo právo na odměnu vynutitelné soudní cestou. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 9. 2017, č. j. 39 Co 111/2017-215, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud souhlasil se skutkovými závěry soudu prvního stupně, nicméně jeho právní posouzení nepovažoval za správné. Ztotožnil se s ním, že po právní stránce jde o veřejný příslib ve smyslu § 850 obč. zák., a nikoliv o institut hry a sázky podle § 845 obč. zák. Podstatnou náležitostí takového příslibu je - pod sankcí absolutní neplatnosti podle § 37 odst. 1 obč. zák. - určitost stanovené odměny. Zdůraznil, že veřejný příslib je neadresovaný jednostranný právní úkon, který musí splňovat požadavek určitosti jak co do předmětu plnění, tak i stanovených podmínek v době svého vzniku. Ve všech verzích podmínek „soutěže“ byl hlavní cenou (odměnou) „automobil XY“ charakterizovaný pouze cenou. Takováto charakteristika je podle odvolacího soudu nedostatečná a neurčitá, chybí-li uvedení roku výroby či provedení, objemu a typu moto