33 Cdo 2281/2008 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2281/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 10. 2010 Spisová značka:33 Cdo 2281/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.2281.2008.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost za vady Prodej zboží v obchodě Dotčené předpisy:§ 616 odst. 1,4 obč. zák. ve znění od 01.01.2003 § 619 odst. 1,3 obč. zák. ve znění od 01.01.2003 § 620 odst. 1 obč. zák. ve znění od 01.01.2003 § 626 odst. 1,3 obč. zák. ve znění od 01.01.2003 směrnice 44/1999/ES § 213 odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:9. 11. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.        33 Cdo 2281/2008 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Ing. V. F., zastoupeného JUDr. Janem Fričem, advokátem se sídlem Praha 5, Štefánikova 65, proti žalované AUTO KOUT CENTRUM, spol. s r. o. se sídlem Praha 9, Klenovská 102, zastoupené JUDr. Alešem Pejchalem, advokátem se sídlem Praha 2, Vyšehradská 21, o zaplacení částky 580.000,- Kč s příslušenstvím oproti vydání věci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 221/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. února 2008, č. j. 13 Co 534//2007-97, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. února 2008, č. j. 13 Co 534//2007-97, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se svou žalobou domáhal zaplacení kupní ceny s příslušenstvím oproti vrácení věci s odůvodněním, že od žalované koupil ojetý osobní automobil, u něhož se po jeho převzetí v dvouleté záruční době opakovaně vyskytla vada, pro kterou od kupní smlouvy odstoupil. Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 29. června 2007, č. j. 9 C 221/2005-72, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 580.000,- Kč se specifikovaným příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku a ve stejné lhůtě uložil žalobci povinnost vydat žalované osobní automobil Renault, modelové řady Megane II Kombi, verze Privilege-Lu, motor 1.9 dCi, VIN: VF1KMOGO629261674, RZ 2A9 5348; současně rozhodl a nákladech řízení. Vyšel ze zjištění, že žalovaná je zapsána v obchodním rejstříku s předmětem podnikání mimo jiné koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, opravy silničních vozidel. Účastníci uzavřeli dne 23. 6. 2004 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k ojetému osobnímu automobilu Renault Megan Kombi ve výroku rozsudku blíže specifikovanému (dále jen „osobní automobil“, resp. „automobil“), který byl uveden do provozu v září 2003, za kupní cenu 580.000,- Kč. Účastníci si nesjednali záruční dobu. Téhož dne žalobce automobil převzal; o tom byl sepsán protokol s popisem technického stavu automobilu. Následně po převzetí automobilu se na něm vyskytly závady spočívající v nefungujícím zamykání některých dveří, které nebránily v jeho užívání, a vada pravého světlometu, u něhož během jízdy samovolně zhasínalo a blikalo klopené světlo, popřípadě nesvítilo vůbec. Žalovaná při každém výskytu závady automobil přijala k opravě a vystavila o tom záruční protokol. V souvislosti s posledně uvedenou vadou, která bránila řádnému užívání automobilu, vyměnila dne 21. 7. 2004 čidlo xenonového světlometu a dne 31. 3. 2005 startér xenonové výbojky. Tato vada, která se projevovala nepravidelně a zaměstnanci žalované ji sami nezjistili, se vyskytovala i po těchto opravách. Žalobce žalované vady vytkl a dopisem ze dne 8. 6. 2005 ve spojení s dopisem ze dne 15. 6. 2005 od kupní smlouvy odstoupil pro opakovaný výskyt vady pravého světlometu po opravách v záruční době. Žalovaná oprávněnost takového postupu neuznala. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu v souladu s § 588 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění v tu dobu platném (dále jen „obč. zák.“). Záruční lhůta 24 měsíců k uplatnění práva z odpovědnosti za vady začala běžet dne 23. 6. 2004, kdy žalobce automobil převzal (§ 626 obč. zák.). Za rozhodující z hlediska odpovědnosti za vady v posuzovaném případě považoval zjištění, že v průběhu záruční doby 24 měsíců se opakovaně před a po dvou opravách provedených dne 21. 7. 2004 a 31. 3. 2005 vyskytla na automobilu vada světlometu a že automobil pro tuto vadu, která nevznikla běžným opotřebením, nelze řádně užívat. Žalobci proto vzniklo právo od kupní smlouvy odstoupit (§ 622 odst. 2 obč. zák.). V důsledku odstoupení od smlouvy došlo k jejímu zrušení a účastníci jsou povinni si vzájemně vydat vše, co si podle ní plnili. Návrh žalované na vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění, zda se uvedená vada na automobilu vyskytovala v době jeho převzetí, považoval z hlediska hospodárnosti za nadbytečný vzhledem ke zjištěnému opakovanému výskytu této vady. K námitce žalované, že v případě použité věci odpovídá prodávající jen za vady vyskytující se v době jejího převzetí, vyslovil názor, že zákonná odpovědnost za vady se uplatní u všech věcí a že u věcí použitých neodpovídá prodávající jen za vady, které vznikly používáním nebo opotřebením poté, co byla věc převzata kupujícím; za výskyt jiných vad odpovídá.   Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. února 2008, č. j. 13 Co 534/2007-97, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že zamítl žalobu o zaplacení částky 580.000,- Kč s příslušenstvím oproti vydání osobního automobilu Renault Megane II Kombi RZ 2A95348, VIN VF1KMOGOG29261674, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud přečetl protokoly o výpovědích žalobce a svědkyně J. F. a listinné důkazy (písemné odstoupení od smlouvy ze dne 8. 6. 2005 a dopis žalobce ze dne 18. 7. 2005) a na základě těchto důkazů a dalších (soudem prvního stupně) provedených důkazů částečně převzal skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně. Ztotožnil se s jeho zjištěním, že předmětem uzavřené kupní smlouvy byla použitá věc - ojetý automobil a že vady, které žalobce žalované vytkl, se poprvé objevily až v průběhu užívání automobilu, byť po poměrně krátké (asi měsíční) době. Konstatoval, že žalobce i svědci potvrdili, že automobil byl v době předání bez vad a že žalobce během celého řízení nenabídl jediný důkaz, z něhož by bylo možno dovodit, že vytýkanou vadu měl automobil již v době předání, což vzhledem k jeho žalobnímu tvrzení ani nebylo možno očekávat, neboť žaloba byla postavena na tom, že vady se objevily v záruční době a že za ně žalovaná odpovídá. Výkladem § 619 odst. 1 obč. zák. a contrario dospěl k právnímu názoru, že prodávající v případě prodeje použité věci (tak jako v daném případě) odpovídá pouze za vady, které má věc v době jejího prodeje (převzetí), neboť pro prodej použité věci zákon záruční dobu nestanoví. Výjimku z tohoto pravidla může založit pouze smluvní ujednání, jímž prodejce nad rámec zákona poskytne kupujícímu na použitou věc záruku. Takové ujednání nejenže nebylo dokazováním prokázáno, ale ani tvrzeno. Proto žalovaná odpovídá žalobci jen za vady, které automobil vykazoval v době jeho převzetí, a nikoli za vady, které se vyskytly až v průběhu užívání automobilu, a to bez ohledu na to, zda uplynulo 24 měsíců od prvního uvedení předmětného automobilu do provozu. Okolnost, že žalobce byl prvním kupujícím, posoudil jako bezvýznamnou. Protože záruka 24 měsíců podle § 620 obč. zák. se vztahuje pouze na prodej nové věci, na tento případ nedopadá a žalobce tudíž nemohl úspěšně uplatnit proti žalované práva z odpovědnosti za vady ve smyslu § 622 obč. zák., tedy ani od smlouvy odstoupit. Učinil-li tak, jeho právní úkon nemohl vyvolat právní účinky s ním spojené. Kupní smlouva nebyla zrušena a účastníci nemají právní důvod vracet si vzájemně plnění poskytnutá na jejím základě. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž avizoval použití dovolacích důvodů podle § 241a odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o. s. ř. Odvolacímu soudu především vytkl nesprávnost právního závěru, že mu nevzniklo právo od kupní smlouvy odstoupit. Připustil, že při převzetí automobilu nebyly zjištěny žádné závady, a má za nesporné, že veškeré vady, které žalované vytkl, se vyskytly až po převzetí automobilu. Polemizuje s právním závěrem odvolacího soudu, že v případě prodeje použité věci prodávající odpovídá jen za ty vady, které měla věc při jejím převzetí kupujícím, a nabízí svůj názor, že při prodeji použitého zboží se záruka nevztahuje na vadu, kterou má věc při prodeji nebo při převzetí, ale na ostatní později vyskytnuté vady. Odvolacímu soudu v této souvislosti vytýká, že nevzal v potaz, že byl prvním kupují