33 Cdo 2726/2025 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2726/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 10. 2025 Spisová značka:33 Cdo 2726/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.2726.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vedlejší účastník Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 243c odst. 3 o. s. ř. § 218 písm. b) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:21. 11. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2726/2025-440 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobců a) I. V. a b) V. H., obou zastoupených JUDr. Ing. Pavlem Cinkem, LL.M., MBA, advokátem se sídlem v Plzni, Veleslavínova 33, a c) M. H., proti žalované INTERWILD s. r. o., se sídlem ve Studánce 166 (identifikační číslo osoby 263 53 164), zastoupené Mgr. Adamem Zítkou, advokátem se sídlem v Tachově, náměstí Republiky 57, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované Money Servis a. s., se sídlem v Praze 10, U Golfu 565 (identifikační číslo osoby 289 70 691), zastoupené JUDr. Michalem Račokem, advokátem se sídlem v Kladně, T. G. Masaryka 108, o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 79 C 5/2023, o dovolání vedlejší účastnice proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 2025, č. j. 4 Cmo 282/2024-385, takto: I. Dovolání vedlejší účastnice na straně žalované se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 8. 2024, č. j. 79 C 5/2023-311, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 30. 9. 2024, č. j. 79 C 5/2023-323, výrokem I. rozhodl, že rozhodčí nález vydaný rozhodcem Mgr. Jiřím Topkou dne 15. 5. 2020, č. j. 001/2020-7, se zrušuje, výrokem II. řízení o určení neplatnosti rozhodčí doložky ve smlouvě o zajišťovacím převodu spoluvlastnických podílů k nemovitým věcem ze dne 18. 11. 2024 zastavil, výrokem III. uložil žalovanému povinnost nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 78 772,40 Kč k rukám jejich právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrokem IV. uložil vedlejší účastnici povinnost nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 78 772,40 Kč k rukám jejich právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrokem V. rozhodl, že po právní moci tohoto rozsudku bude soud pokračovat v řízení o určení nepodmíněnosti zajišťovacího převodu vlastnického práva k nemovitostem, a výrokem VI. rozhodl, že žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně České republice - Krajskému soudu v Praze na náhradě nákladů řízení 685 Kč do tří dnů od právní moci doplňujícího usnesení. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 27. 5. 2025, č. j. 4 Cmo 282/2024-385, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a IV. potvrdil a ve výroku II. jej změnil tak, že se žaloba o určení neplatnosti rozhodčí doložky zamítá; ve výrocích III. a IV. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny společně a nerozdílně nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 58 081,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Odvolání proti výroku V. odmítl a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala vedlejší účastnice na straně žalované dovolání, o němž Nejvyšší soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tak, že dovolání podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první a § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl, neboť vedlejší účastník není k podání dovolání oprávněn (subjektivně legitimován). Podle ustanovení § 93 odst. 3 o. s. ř. v řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu uvedené pravidlo nedopadá na oprávnění vedlejšího účastníka podávat opravné prostředky. Oprávnění vedlejšího účastníka podat odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně proto upravuje ustanovení § 203 odst. 1 o. s. ř. a oprávnění vedlejšího účastníka podat žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost upravuje ustanovení § 231 odst. 1. o. s. ř. Protože zákon nestanoví, že vedlejší účastník je oprávněn podat i dovolání, vedlejší účastník není podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2001 oprávněn k podání dovolání ve věci samé (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2003, sp. zn. 25 Cdo 162/2003, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 3/2004). V posuzované věci vedlejší účastnice dle obsahu dovolání napadla rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, a zbývá proto doplnit, že byť dřívější judikatura dovodila, že vedlejší účastník je oprávněn podat dovolání pouze proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o jeho právu či povinnosti k náhradě nákladů řízení (srov. výše citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2003, sp. zn. 25 Cdo 162/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 3/2004, usnesení ze dne 25. 7. 2007, sp. zn. 32 Odo 1664/2005, ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 426/2017, nebo rozsudek ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1896/2010), není podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve znění účinném od 30. 9. 2017, dovolání přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. V této části bylo dovolání vedlejší účastnice na straně žalované odmítnuto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 10. 2025 JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu