33 Cdo 2731/2024 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2731/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 9. 2025 Spisová značka:33 Cdo 2731/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.2731.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody Smlouva o přepravě osob Dotčené předpisy:čl. 4 odst. 3 Nařízení () č. 261/2004 čl. 7 odst. 1 bod a Nařízení () č. 261/2004 čl. 2 bod j Nařízení () č. 261/2004 čl. 3 odst. 1,2 Nařízení () č. 261/2004 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 11. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 09.01.2026III.ÚS 79/26 Daniela Zemanová Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2731/2024-117 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) D. R. a b) P. R., zastoupených Mgr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze, Jáchymova 26/2, proti žalované Koninklijke Luchtvaart Maatschappij N.V. se sídlem Amsterdamseweg 55, 1182 GP Amstelveen, reg. č. 33014286, Nizozemské království, jednající v České republice prostřednictvím KLM Royal Dutch Airlines, organizační složky, se sídlem v Praze 6, Vokovice, Evropská 846/176a (identifikační číslo 186 26 637), zastoupené Mgr. Aloisem Šatavou, advokátem se sídlem v Praze 1, Truhlářská 1104/13, o 1 687,87 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 27 C 241/2023, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2024, č. j. 18 Co 113/2024-80, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2024, č. j. 18 Co 113/2024-80, se ve výroku pod bodem I v rozsahu, ve kterém byl potvrzen rozsudek ze dne 9. 1. 2024, č. j. 27 C 241/2023-54, v části, jíž Obvodní soud pro Prahu 6 zamítl žalobu co do částky 1 187,87 EUR s 15 % úroky z prodlení od 18. 7. 2022, a rozhodl o náhradě nákladů řízení, a ve výroku pod bodem II, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. 1. 2024, č. j. 27 C 241/2023-54, ve výroku pod bodem I v části, ve které byla zamítnuta žaloba v rozsahu 1 187,87 EUR s 15 % úroky z prodlení od 18. 7. 2022, a ve výroku pod bodem II, ruší a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 6 k dalšímu řízení. II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání zamítá. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 9. 1. 2024, č. j. 27 C 241/2023-54, zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali, aby jim žalovaná zaplatila 1 687,87 EUR s 15 % úroky z prodlení od 18. 7. 2022 do zaplacení (výrok pod bodem I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II). Žalobou žalobci požadovali zaplacení částky 250 EUR každému z nich a dále částky 1 187,87 EUR s odůvodněním, že se stali držiteli rezervace na žalovanou operovaný let č. KL 1355 z Amsterodamu do Prahy, jenž se měl uskutečnit dne 17. 7. 2022 v 12:05 hodin. Tvrdili, že jim v uvedený den a čas byl žalovanou odepřen nástup na palubu letadla, ačkoli splnili všechny její požadavky včetně čekací doby před letem. V souladu s nařízením Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen „Nařízení“), tak každému z nich vznikl nárok na zaplacení 250 EUR; zbývající nárok ve výši 1 187,87 EUR představuje částku 1 117,51 EUR vynaloženou žalobci za ubytování v hotelu a částku 70,36 EUR za využití taxislužby. Před odletem 16. 7. 2022 žalobci provedli check-in na stránkách žalované a v den odletu 17. 7. 2022 na webových stránkách žalované nalezli sdělení, že personální problémy na letišti mohou způsobit komplikace a doba čekání na kontrolu se tak může prodloužit až na čtyřicet pět minut. Z uvedeného důvodu dorazili na letiště před desátou hodinou, tj. více než dvě hodiny před plánovaným odletem. Z důvodu značného množství lidí na letišti se žalobcům nepodařilo dostat ani do vnitřního prostoru letiště (fronta sahala až několik desítek metrů před budovu letiště, kde následně byly postaveny i stany, pod kterými mohli lidé čekat na provedení kontroly). Na odletovou kontrolu žalobci čekali dvě a půl hodiny. Po poučení soudem doplnili tvrzení tak, že ke vstupu na palubu letadla operujícího let č. KL 1355 z Amsterodamu do Prahy, na tzv. „gate“, se nedostali vůbec, a to pro množství lidí v odletové hale. Podle žalobců pojem „odepření nástupu na palubu“ ve smyslu Nařízení musí být vykládán tak, že nejde pouze o odepření nástupu na palubu letadla způsobenou překročením kapacity letu, nýbrž i z jiných důvodů, jakými jsou například provozní důvody letiště. Soud prvního stupně zjistil, že žalobci na předmětný let obdrželi v elektronické podobě palubní vstupenky s tím, že čas na tzv. „boarding“ plyne od 11:37 hodin a „gate“ se uzavírá v 11:50 hodin. Přeplněná odletová hala způsobila to, že se žalobci do času odletu nedostavili ke „gatu“ tak, aby se mohli domáhat vstupu na palubu letadla. Soudní dvůr Evropské unie v rozhodnutí ze dne 26. 10. 2023, sp. zn. C-238/22, dovodil, že článek 4 odst. 3 Nařízení musí být vykládán tak, že provozující letecký dopravce, který předem informoval cestujícího, že jej proti jeho vůli nenechá nastoupit na palubu letadla, na který má potvrzenou rezervaci, musí cestujícímu poskytnout náhradu škody, i když se nepřihlásil k nástupu na palubu za podmínek stanovených v článku 3 odst. 2 Nařízení. Dále uvedl, že článek 5 odst. 1 písm. c) bod i/ Nařízení musí být vykládán tak, že zavádí výjimku z práva cestujících na náhradu škody v případě zrušení letu, neupravuje situaci, kdy byl cestující informován alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, že jej jeho provozující letecký dopravce odmítne přepravit proti jeho vůli, že cestující musí mít nárok na náhradu škody za odepření nástupu na palubu podle článku 4 Nařízení. Soud prvního stupně zdůraznil, že v projednávaném případě nebyla naplněna podmínka daná článkem 3 bodem 2 písm. a) Nařízení, podle něhož se nároky vztahují na ty z cestujících, kteří mají potvrzenou rezervaci pro dotčený let, a vyjma zrušení podle článku 5 se přihlásí k přepravě. Žalobci se nepřihlásili k letu, tzn. nedostavili se k místu vstupu na palubu letadla, k tzv. „gatu“. Jakkoliv uvedená skutečnost byla zjevně zapříčiněna velkým počtem ostatních cestujících a z toho plynoucích velkých časových prodlev při provádění bezpečnostních kontrol (tzv. „security“), nelze ji přičítat k vině leteckého dopravce, neboť provádění bezpečnostních kontrol není věcí leteckého dopravce, ale subjektu, který provozuje letiště. Tím, že se žalobci nedostavili k místu umožňující nástup na let, je pojmově vyloučeno „odepření“ nástupu na palubu letadla žalovanou. K odvolání žalobců Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 5. 2024, č. j. 18 Co 113/2024-80, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II). Podle odvolacího soudu právní odpovědnost je povinnost, která vzniká sekundárně porušením primární právní povinnosti. V daném případě byla primární povinnost leteckého dopravce založena přepravní smlouvou uzavřenou s žalobci. Žalobci ani netvrdili skutečnosti, jejichž zhodnocení po právní stránce by vedlo k závěru, že žalovaná jako letecký dopravce své povinnosti ze smlouvy o přepravě porušila. Právní hodnocení prokázaného skutkového stavu (že letadlo bylo ve smluveném čase přistaveno k nástupní bráně, že žalovaná žalobcům předem nesdělila, že jim nebude umožněn nástup na palubu, a že žalobci se k nástupu do letadla do jeho faktického odletu ve smluveném čase nedostavili) vede k závěru, že závazek žalované vyplývající z potvrzené rezervace, tedy dopravit žalobce konkrétním leteckým spojem z Amsterdamu do Prahy, nebyl splněn pro absenci nezbytné součinnosti žalobců „spočívající v tom, že by za situace, kdy jim dopravce v nástupu nebránil, byli do přistaveného letadla nastoupili“. Žaloba tedy není důvodná, neboť mezi žalobci a žalovanou nevznikl odpovědnostní vztah vyplývající z porušení právní povinnosti ze smlouvy o přepravě. Pokud zde není odpovědnostní vztah, není důvodný ani požadavek na plnění z titulu této odpovědnosti. Žalobci tvrzené skutečnosti, které jim měly bránit v poskytnutí součinnosti dopravci formou dostavení se k odletu v konkrétním časovém okně vyplývajícím z oznámení na palubní vstupence, nejsou rozhodné pro řešení zásadní otázky, zda žalovaná porušila smlouvu o přepravě tím, že žalobcům odepřela nástup na palubu ve smyslu definice tohoto pojmu v článku 2 písm. j/ Nařízení. Proto nelze soudu prvního stupně vytknout neprovedení žalobci navržených důkazů o s