33 Cdo 2795/2024 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2795/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 7. 2025 Spisová značka:33 Cdo 2795/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.2795.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 241a o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:20. 8. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 24.09.2025IV.ÚS 2807/25 Zdeněk Kühn Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2795/2024-388 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Heleny Novákové ve věci žalobkyně DREDGER s. r. o., se sídlem v Šemnici, Dubina 30, identifikační číslo 26353571, zastoupené JUDr. Michaelou Kubsovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Spálená 511/8, proti žalovanému Povodí Vltavy, státní podnik se sídlem v Praze 5, Holečkova 3178/8, identifikační číslo 70889953, zastoupenému JUDr. Jiřím Brožem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 3, Vinohradská 2828/151, o 486 601,81 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 362/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2024, č. j. 23 Co 120/2024-352, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 12 778 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Brože, LL.M., advokáta. O d ů v o d n ě n í: Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 486 601,81 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, která sestává z částky 236 601,81 Kč, jež nebyla žalovaným uhrazena na konečnou fakturu č. 2022142 vystavenou žalobkyní po dokončení a předání díla dne 11. 7. 2022, a z částky 250 000 Kč, představující žalobkyní uplatněný požadavek na zvýšení ceny díla z důvodu podstatné změny poměrů, která měla podle ní za následek zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech smluvních stran s odkazem na § 2620 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. 2. 2024, č. j. 28 C 362/2022-314, žalobu zamítl. Vyšel ze zjištění, že žalovaný (objednatel) a žalobkyně (zhotovitelka) uzavřeli dne 1. 6. 2020 na základě výsledku zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, smlouvu o dílo č. 850/2020 na veřejnou zakázku s názvem „Jenečský potok, ř. km 0,980 -1,130 – úprava koryta“ (dále jen „smlouva o dílo“, nebo „předmětná smlouva“ či „smlouva“). Žalobkyně převzala staveniště dne 27. 10. 2021 a začala fakticky se stavebními pracemi dne 15. 11. 2021. Pokračovala až do 10. 12. 2021, kdy práce na zimní období přerušila. K předání dokončeného díla došlo 11. 7. 2022, s tím, že fakticky došlo k úplnému dokončení díla dne 4. 7. 2022. Žalobkyně toto datum akceptovala, a sama ho uvedla i do krycího listu pro konečnou fakturu. Její tvrzení, že zahájení prací bylo ovlivněno jednáním žalovaného, nebylo prokázáno, z listinných důkazů naopak vyplynulo, že žalobkyně na společném jednání před převzetím stanoviště již v květnu 2021 uvedla, že stavební práce zahájí na podzim a dokončí na jaře následujícího roku; se stavebními pracemi začala až po 18 dnech od předání staveniště, čímž nejen porušila smluvní povinnost započít se stavebními pracemi bez zbytečného odkladu, ale navíc práce zahájila až v polovině listopadu 2021, a připravila se tak o možnost provádět stavební činnost za výhodnějších klimatických podmínek. Podle soudu prvního stupně smluvní pokuta za prodlení s dokončením a předáním díla byla žalovaným účtována oprávněně, a jelikož došlo k započtení smluvní pokuty na požadavek žalobkyně na doplatek ceny díla, není žaloba v této části důvodná. Ve vztahu k žalobě o zaplacení částky 250 000 Kč (požadavek vycházející z toho, že v průběhu realizace stavby došlo v souvislosti s konfliktem na Ukrajině k dramatickému nárůstu cen), soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že se žalobkyně dne 12. 4. 2022 obrátila na žalovaného s žádostí o obnovení jednání o smlouvě, a tento požadavek zopakovala dne 22. 6. 2022. Z blíže rozvedených důvodů soud prvního stupně uzavřel, že nejsou dány důvody pro zvýšení ceny díla v důsledku vzniku mimořádných nepředvídatelných okolností. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 15. 5. 2024, č. j. 23 Co 120/2024-352, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ve shodě se soudem prvního stupně má požadavek žalovaného na zaplacení smluvní pokuty za oprávněný, který není zneužitím práva. Na základě bližšího odůvodnění uzavřel, že sjednaná smluvní pokuta není nepřiměřeně vysoká. Skutečnost, že se žalobkyně dostala do prodlení jak s dokončením stavebních prací, tak s předáním dokončeného díla, nebyla zaviněna žalovaným. Soud prvního stupně správně posoudil jako nedůvodný i požadavek žalobkyně na přiměřené zvýšení ceny díla z důvodu podstatné změny okolností. Zjištěné skutkové okolnosti vylučují aplikaci § 2620 odst. 2 o. z., neboť nevyšlo najevo, že by dokončení díla bylo podstatně ztíženo, a že tu nejsou takové okolnosti, které nebylo možné předvídat v rámci obecné zkušenosti a pečlivosti nebo při výkonu potřebné péče stran do doby uzavření smlouvy. Aby žalobkyně uspěla ve výběrovém řízení, když se jednalo o první zakázku pro žalovaného, při úvaze o ceně zakázky plánovala menší zisk. Smlouva o dílo byla uzavřena 1. 6. 2020, účinnosti nabyla dne 10. 5. 2021, a poté bylo staveniště připraveno k předání žalobkyni. Žalobkyně však nebyla připravena staveniště převzít a zahájit práce na díle, protože neměla dostatečnou pracovní kapacitu. Staveniště tak převzala až v říjnu 2021, ovšem stavební činnost zahájila až po 18 dnech z důvodu poruchy na mechanizaci. Žalobkyně rovněž nevyhověla požadavku žalovaného, aby práce na díle probíhaly kontinuálně, nýbrž v období zimních měsíců (od 10. 12. 2021 do 1. 3. 2022) práce přerušila. Jistě nemohla předvídat válku na Ukrajině a její vliv na růst cen materiálu a PHM, avšak skutečnosti, že nepřevzala staveniště v květnu 2021 a následně po dobu zimních měsíců práce na díle přerušila, byly jejím podnikatelským rozhodnutím, kterým sama sebe dostala do situace, kdy dílo realizovala v podstatě až na jaře 2022, tedy dva roky poté, co učinila nabídku výrazně pod předpokládanou hodnotou zakázky. Důsledkům války na Ukrajině spočívajícím v nárůstu cen materiálu a PHM se mohla žalobkyně vyhnout, pokud by dílo realizovala od května 2021, nadto požadované navýšení nepředstavuje ani 5 % z ceny díla, nejde tedy o okolnost podstatnou, jak již uvedl soud prvního stupně. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání, které má za přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí podle jejího přesvědčení závisí na vyřešení otázek hmotného i procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu nebyly řešeny anebo se odvolací soud při jejich řešení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Za v praxi dovolacího soudu dosud nevyřešené považuje otázky, zda: 1) byl žalovaný (objednatel) v prodlení s plněním svých povinností podle smlouvy o dílo ode dne vzniku potřeby víceprací do doby uzavření dodatku ke smlouvě o dílo v situaci, kdy prokazatelně došlo ke změně rozsahu díla – vzniku potřeby víceprací na straně objednatele nepředpokládaného projektovou dokumentací – a kdy zároveň byl žalovaný v prodlení s uzavření příslušného dodatku ke smlouvě o dílo a její změny se dožadoval pouze za pomocí změnových listů; 2) se ocitá zhotovitelka – žalobkyně - (bez ohledu na to, zda vícepráce bez dalšího provedla či neprovedla) v prodlení s provedením díla v původně sjednaném rozsahu, dojde-li ke změně předmětu díla z důvodu na straně objednatele a tento nepřistoupí k uzavření dodatku. Za rozporné s judikatorními závěry Nejvyššího soudu představovanými jeho rozsudky ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1491/2020, ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1354/2023, ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1050/2022, ze dne 13. 6. 2024, sp. zn. 26 Cdo 1206/2023, považuje dovolatelka řešení následujících otázek hmotného práva: 3) zda žalovanému vznikl nárok na smluvní pokutu podle smlouvy o dílo, za předpokladu, že údajné prodlení žalobkyně bylo způsobeno žalovaným, kdy výše smluvní pokuty neodpovídá významnosti porušení smluvních povinností žalobkyní vyplývajících pro ni ze smlouvy a míře, v jaké došlo k zásahu do práv žalovaného, coby objednatele; 4) zda smluvní pokuta ve výši 236 601,81 Kč odpovídající 4,98 % ceny díla svou výší odpovídá významnosti porušení sml