33 Cdo 3186/2011 — Nejvyšší soud

33 Cdo 3186/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 3. 2013 Spisová značka:33 Cdo 3186/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.3186.2011.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Doručování Neplatnost právního úkonu Odstoupení od smlouvy Postoupení pohledávky Smluvní pokuta Dotčené předpisy:§ 527 odst. 1 písm. a) obč. zák. § 544 odst. 1 obč. zák. § 45 odst. 1 obč. zák. § 349 odst. 1 obch. zák. § 300 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:22. 3. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 3186/2011 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce B. O., zastoupeného JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1615/1, proti žalovanému R. G., zastoupenému Mgr. Josefem Bartončíkem, advokátem se sídlem v Brně, Koliště 259/55, o 265.300,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 5 C 163/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 17. 3. 2011, č.j. 12 Co 365/2009-212, takto : I. Dovolání se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 26.142,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Marie Cilínkové, advokátky. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Jeseníku rozsudkem ze dne 12. 3. 2009, č.j. 5 C 163/2006-163, uložil žalovanému zaplatit žalobci 117.250,- Kč s úroky z prodlení ve výši 8% z částky 100.326,- Kč od 1. 5. 2001 do zaplacení a 5,5% z částky 16.924,- Kč od 1. 5. 2002 do zaplacení; v rozsahu 265.300,- Kč s úroky z prodlení ve výši 5,5% z částky 83.402,- Kč od 1. 5. 2002 do zaplacení, 3% z částky 100.326,- Kč od 1. 5. 2003 do zaplacení a 2% z částky 81.572,- Kč od 1. 5. 2004 do zaplacení žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků. Soud prvního stupně uzavřel, že smlouva o postoupení pohledávky z 8. 12. 2000 je platným právním úkonem, neboť splňuje náležitosti § 524 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Pohledávka (jistina a „příslušenství“, tj. smluvní pokuta), která je řádně a určitě identifikována, vznikla právnímu předchůdci žalobce poté, co platně odstoupil od úvěrové smlouvy uzavřené s FLOREN s.r.o., jejíž povinnost vrátit mu 382.550,- Kč byla zajištěna smluvní pokutou. Její výši – 10% denně z částky 382.550,- Kč, tj. 3.650 % ročně – shledal soud prvního stupně nepřiměřeně vysokou, a proto ji podle § 301 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obch. zák.“), snížil na 25% ročně. S odkazem na ustanovení § 527 odst. 1 písm. a/ obč. zák. a s přihlédnutím k reálné hodnotě pohledávky jistiny a pohledávky moderované smluvní pokuty uzavřel, že odpovědnosti postupitele (žalobce) odpovídá poměrný nárok na sjednanou úplatu ve výši 117.250,- Kč [hodnota pohledávky (jistiny a smluvní pokuty) k 8. 12. 2000 ve výši 1.530.200,- Kč k hodnotě pohledávky po moderaci smluvní pokuty (430.000,- Kč) představuje poměr 0,28, takže odpovědnost žalobce je vyjádřena tím, že má nárok na 28 % původně sjednané úplaty, tj. 117.250,- Kč]. Okolnost, že žalovaný získal za 117.250,- Kč pohledávku, kterou použil k úhradě svého dluhu ve výši 418.753,- Kč, je podle soudu prvního stupně důsledkem „právní neopatrnosti žalobce, jenž za úplatu zcela výslovně postupoval pohledávku včetně smluvní pokuty v absurdní výši.“ Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 17. 3. 2011, č.j. 12 Co 365/2009-212, k odvolání žalobce směřujícímu proti zamítavému meritornímu výroku rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci 265.300,- Kč s úroky z prodlení ve výši 5,5% z částky 83.402,- Kč od 1. 5. 2002 do zaplacení, 3% z částky 100.326,- Kč od 1. 5. 2003 do zaplacení a 2% z částky 81.572,- Kč od 1. 5. 2004 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že moderovat smluvní pokutu lze i v jiném řízení, než o její zaplacení, a bez ohledu na to, zda je její nepřiměřenost namítána. Předmětem sporu je však úplata za postoupení „pouze ve výši odpovídající jistině postupované pohledávky, tedy částky 382.550,- Kč“; nejméně v tomto rozsahu je proto nárok důvodný, a to bez nutnosti zvažovat přiměřenost smluvní pokuty. Nárokem z titulu odpovědnosti postupitele za existenci (pravost) pohledávky postupované za úplatu může být – argumentuje odvolací soud – škoda nebo jiná újma vzniklá postupníkovi tím, že se nestal namísto postupitele věřitelem pohledávky s dohodnutým obsahem. Nebyla-li úplata za postoupení dosud uhrazena (jako v projednávaném případě), může se postupník žalobě na její zaplacení ubránit (zcela nebo zčásti) námitkou podle § 527 odst. 1 písm. a/ obč. zák. Žalovaný však žádné adekvátní skutečnosti z pohledu citovaného ustanovení netvrdil, naopak postoupenou pohledávku již použil na úhradu svého dluhu vůči FLOREN s.r.o. (listinou z 13. 12. 2000 pohledávku započetl proti pohledávce ve výši 418.753,- Kč). Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, jímž uplatnil dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. Právní předchůdce žalobce dopisem z 24. 10. 2000 neodstoupil od smlouvy o úvěru platně (účinně), takže mu právo na vrácení 382.550,- Kč vůči FLOREN s.r.o. nevzniklo; dopis totiž nebyl věřiteli doručen a pouhá fikce doručení k založení účinků odstoupení nestačí (§ 349 odst. 1 obch. zák.). Smluvní pokuta byla navíc sjednána neplatně, protože strany ji v článku IX C/ sjednaly pro případ, že některá z nich odstoupí od smlouvy o úvěru (vznik nároku na smluvní pokutu předpokládal využití práva na odstoupení od smlouvy) a že se věřitel dostane do prodlení s vrácením částky 382.550,- Kč. Odstoupením od smlouvy je smlouva zrušena a strany jsou povinny vydat si poskytnutá plnění; nevydání plnění pak již není porušením smluvní povinnosti. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalobce se ztotožnil s právním posouzením, k němuž v napadeném rozhodnutí dospěl odvolací soud. Dovolání je přípustné, protože směřuje proti rozsudku, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé (§ 237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012, srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o.s.ř.“); důvodné však není. Je-li dovolání přípustné, přihlédne dovolací soud z úřední povinnosti též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/, b/ a § 229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.); uvedené vady nebyly dovoláním vytýkány a z obsahu spisu se nepodávají. Dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (srov. § 242 odst. 3, větu první, o.s.ř.). Z toho pro danou věc vyplývá, že dovolacímu přezkumu podléhá kontrola správnosti závěru odvolacího soudu, podle něhož není dána odpovědnost žalobce ve smyslu § 527 odst. 1 písm. a/ obč. zák., protože se žalovaný stal věřitelem postoupené pohledávky, jinak řečeno, protože předmětem postoupení byla existující (pravá) pohledávka. Úvahy soudů obou stupňů týkající se moderace nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty podle § 301 obch. zák. ve sporu mezi postupitelem a postupníkem o zaplacení úplaty za postoupení pohledávky dovolatel nenapadl. Právní posouzení je ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Podle ustanovení § 527 odst. 1 obč. zák. bylo-li sjednáno postoupení pohledávky za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi, jestliže a) postupník se nestal místo postupitele věřitelem pohledávky s dohodnutým obsahem, b) dlužník splnil postupiteli závazek dříve, než byl povinen jej splnit postupníkovi, c) postoupená pohledávka nebo její část zanikla započtením nároku, který měl dlužník vůči postupiteli. Odvolací soud – ve shodě se soudem prvního stupně – vyšel z následujícího skutkového stavu, který nebyl dovoláním zpochybněn. Smlouvou z 14. 9. 2000 se FLOREN s.r.o. (věřitelka) zavázala při splnění sjednaných podmínek na základě písemné žádosti poskytnout právnímu předchůdci žalobce E. O. (dlužníkovi) úvěr ve výši 3.500.000,- Kč. Článkem VII A/ smlouvy se dlužník zavázal poskytnout věřitelce v den podpisu s