33 Cdo 35/2026 — Nejvyšší soud

33 Cdo 35/2026 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 1. 2026 Spisová značka:33 Cdo 35/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:33.CDO.35.2026.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Výklad projevu vůle Dotčené předpisy:§ 556 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:3. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 35/2026-215 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Mgr. Vladimíra Berana ve věci žalobce V. N., zastoupeného JUDr. Petrem Plavcem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Zábradlí 205/1, proti žalované Komerční pojišťovně, a. s., sídlem v Praze 5, nám. Junkových 2772/1, identifikační číslo osoby 63998017, zastoupené Mgr. Kateřinou Maysenhölder, advokátkou se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 573/12, o zaplacení 195 563,42 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 178/2024, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2025, č. j. 54 Co 219/2025-192, t a k t o: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2025, č. j. 54 Co 219/2025-192, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. 4. 2025, č. j. 31 C 178/2024-157, se ruší a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: 1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 195 563,42 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 25. 1. 2024 do zaplacení jako pojistného plnění podle pojistné smlouvy uzavřené dne 7. 7. 2022 mezi žalobcem jako pojistníkem a pojištěným a žalovanou jako pojistitelem. Dne 10. 6. 2023 nastala pojistná událost, při níž byl mimo jiné poškozen servoměnič CNC stroje v hodnotě 195 563,42 Kč. Žalobce pojistnou události žalované ohlásil, žalovaná ukončila šetření pojistné události dne 25. 1. 2024 a odmítla s odkazem na pojistné podmínky vyplatit pojistné plnění ve vztahu k servoměniči CNC stroje z důvodu, že jeho vlastníkem nebyl žalobce a sloužil k výdělečným účelům. 2. Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. 4. 2025, č. j. 31 C 178/2024-157, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 195 563,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 25. 1. 2024 do zaplacení a povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 94 358 Kč. 3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva na produkt „MojePojištění“ Komfort, a to potvrzením návrhu pojistné smlouvy a zaplacením první splátky pojistného. Pojistná smlouva obsahovala pojištění nemovitosti, pojištění domácnosti a pojištění odpovědnosti za škodu. Součástí smlouvy byly i pojistné podmínky, Informační dokument o pojistném produktu a Informace pro zájemce o pojištění majetku. Předsmluvní jednání se žalobcem za žalovanou vedl M. M., Insurance specialist. Společnost VK Kovo s. r. o. zakoupila CNC stroj, který přenechala do užívání žalobci nejprve pro drobné zakázky společnosti a hobby účely, od roku 2024 žalobce stroj užívá výhradně pro hobby účely. Dne 10. 6. 2023 došlo k pojistné události následkem bouřky, žalobci byla způsobena škoda v domácnosti na elektronice, včetně elektroniky CNC stroje, u něhož se poškodila karta rozhraní a servoměnič. Náklady na výměnu poškozeného komponentu činí 195 563,42 Kč. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou k zaplacení této částky z titulu pojistného plnění. 4. Na podkladě těchto zjištění se soud prvního stupně zabýval výkladem pojistné smlouvy včetně pojistných podmínek. Dospěl k závěru, že pojmy „domácnost“, „výluky z pojištění“ a „běžné a obvyklé vybavení domácnosti“ nejsou ve smlouvě ani pojistných podmínkách definovány jednoznačně. Vzal v úvahu postavení žalobce coby spotřebitele, zohlednil, že CNC stroj je věcí movitou užívanou žalobcem ve volném čase pro potěšení a pocit seberealizace, od roku 2021 je umístěn v obytné části domu žalobce a že v současné době není nic výjimečného a neobvyklého, že i profesionální obráběcí stroj slouží pro zájmovou činnost jeho držitele a je umístěn v jeho domácnosti. Jelikož lze velmi obtížně a jednoznačně stanovit, co je a co není v současné době „běžné a obvyklé vybavení domácnosti“, soud prvního stupně s odkazem na § 1811 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), uzavřel, že nepovažovala-li žalovaná CNC stroj při uzavírání pojistné smlouvy za vybavení domácnosti a pojištění se něj nevztahovalo, měla být tato informace žalovanou žalobci před uzavřením pojistné smlouvy v rámci jeho právní jistoty sdělena. V této souvislosti uvedl, že právě CNC stroj byl důvodem uzavření pojistné smlouvy ze strany žalobce, a poukázal na ujištění žalobce pojišťovacím agentem vystupujícím jménem žalované, který sjednal se žalobcem právě tento typ pojistné smlouvy, že pojištění se na CNC stroj vztahuje. Nepřiměřený výklad pojistných podmínek žalovanou by naopak vedl ke svévolnému poskytování pojistného plnění oprávněným osobám z pojištění. Podle § 1812 o. z. volil výklad pro žalovaného coby spotřebitele nejpříznivější. Uzavřel, že podmínky pro výplatu pojistného plnění za poškození CNC stroje byly splněny. 5. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 12. 8. 2025, č. j. 54 Co 219/2025-192, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 75 209 Kč. 6. Oproti soudu prvního stupně dospěl při výkladu pojistných podmínek k závěru, že znění čl. C3.1, C3.2 a C5.1 písm. f) [správně písm. k) – pozn. dovolacího soudu] pojistných podmínek dává jednoznačnou odpověď na spornou otázku, zda v případě poškození CNC stroje je jeho poškození kryto pojištěním. Z dokazování vyplynulo, že CNC stroj byl zakoupen pro potřeby společnosti VK Kovo s. r. o, byl umístěn v místě pojištění a zároveň i sídle společnosti, a to ještě před uzavřením předmětné pojistné smlouvy. Tato společnost se dle živnostenského oprávnění č. 1 zabývala obráběčstvím. Společnost VK Kovo s. r. o. udělila žalobci, který byl jejím zaměstnancem a odpovědným zástupcem, souhlas s užíváním. Bylo zřejmé, že kromě užití pro hobby účely, CNC stroj sloužil k podnikatelským účelům společnosti VK Kovo s. r. o., což potvrdila jak svědkyně K. M., která sama na stroji pracovala, tak nepřímo žalobce, pokud v dopise žalované upozorňoval, že prodlením s vyřízením pojistné události dochází k finančním ztrátám. Odvolací soud nepřijal závěr soudu prvního stupně, že CNC stroj sloužil výlučně k hobby účelům žalobce, ale měl za to, že se na něj vztahovala výluka z pojištění, když se jednalo o věc sloužící k výdělečné činnosti, nikoliv věc, která měla tvořit obvyklou součást domácnosti a zároveň sloužit k výkonu povolání, případně jiné výdělečné činnosti. Takové charakteristice dle článku C3.2 by odpovídal mobilní telefon či notebook, který by byl ve vlastnictví zaměstnavatele, nebo např. šicí stroj švadleny, která by na něm prováděla opravy oděvů. 7. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Přípustnost dovolání spatřoval v tom, že odvolací soud se odchýlil ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího a Ústavního soudu tím, že odůvodnění jeho rozsudku je rozporným s požadavky vymezenými § 157 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.), nevypořádal se se zásadními argumenty předestřenými v řízení žalobcem, věc nesprávně právně zhodnotil a „nerespektoval pokyny, které mu byly předloženy soudem dovolacím“. Dle žalobce se odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně nezabýval úmyslem smluvních stran v době uzavření pojistné smlouvy a v rozporu s § 556 o. z. konstatoval, že výklad pojistných podmínek je zcela jednoznačný a žádný alternativní výklad nepřipadá v úvahu, resp. není třeba se jím zabývat. Tím se odchýlil od závěrů vyjádřených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněném pod č. 4/2019 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 4/2019“). Žalobce uvedl, že podobná rozhodnutí krajských soudů jako v posuzované věci byla zrušena dovolacím soudem, a poukázal na rozsudky Nejvyššího soudu dne 17. 12. 2024, sp. zn. 25 Cdo 2804/2024, ze dne 18. 5. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1313/2021, a ze dne 26. 11. 2024, sp. zn. 33 Cdo 306/2024. Namítl, že odvolací soud, aniž by vyslovil odlišný závěr o spotřebitelské povaze pojistné smlouvy, kromě obecné úpravy § 556 o. z. neaplikoval úpravu obsaženou v § 1810 a násl. o. z. Předestřel vlastní výklad pojistných podmínek, poukázal na údaje, které žalovaná jako podnikatel sdělila žalobci jako spotřebiteli a byly součástí smlouvy dle § 1822 o. z., a vytkl odvolacímu soudu, že se nezabýval otázkou srozumite