33 Cdo 3563/2021 — Nejvyšší soud

33 Cdo 3563/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 6. 2022 Spisová značka:33 Cdo 3563/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.3563.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odstoupení od smlouvy Smlouva o důchodu Zánik závazku Dotčené předpisy:§ 603 o. z. § 2001 o. z. § 2004 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:24. 9. 2022 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 2673/22 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 3563/2021-124 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně LIQUIDATORS v. o. s., se sídlem v Praze 2, Slezská 2033/11 (identifikační číslo 248 17 465), insolvenční správkyně dlužnice E. F., bytem XY, zastoupené Mgr. Pavlem Madronem, advokátem se sídlem v Praze 3, Chvalova 1696/10, proti žalovanému P. H., bytem XY, zastoupenému Mgr. Václavem Dařbujanem, advokátem se sídlem v Liberci, Jungmannova 351/2, o 81 540 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 15 C 68/2020, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 27. 8. 2021, č. j. 83 Co 143/2020-106, t a k t o: Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 27. 8. 2021, č. j. 83 Co 143/2020-106, se mění tak, že se potvrzuje rozsudek ze dne 16. 6. 2020, č. j. 15 C 68/2020-51, kterým Okresní soud v Liberci uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 81.540 Kč s 10% úroky z prodlení od 18. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů 39.469 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Pavla Madrona, advokáta. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Liberci soudní poplatek z dovolání ve výši 7.000 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku. O d ů v o d n ě n í Okresní soud v Liberci rozsudkem ze dne 16. 6. 2020, č. j. 15 C 68/2020-51, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 81.540 Kč s 10% úroky z prodlení od 18. 12. 2019 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení a o povinnosti žalovaného k úhradě soudního poplatku státu. Žalovaný (plátce) a E. F. (příjemkyně) uzavřeli smlouvu o důchodu jen na dobu vymezenou trváním soudem schváleného oddlužení příjemkyně - dlužnice (§ 2701 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Se zánikem účinků oddlužení plněním splátkového kalendáře k 11. 12. 2019 – argumentuje soud prvního stupně – zanikl závazek žalovaného k placení peněžních dávek důchodu (§ 603 o. z.). Odstoupení žalovaného od smlouvy o důchodu poté, co závazkový vztah zanikl, nevyvolalo účinky stanovené v § 2004 odst. 1 o. z. I při závěru o možnosti žalovaného – v právním vztahu plátce, tj. dlužníka – odstoupit od smlouvy o důchodu po jejím zániku by účinky odstoupení působily do budoucna (§ 2004 odst. 3 o. z.). Žalobkyně coby insolvenční správkyně majetkové podstaty dlužnice po prohlášení konkursu (§ 229 odst. 3 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) má právo na peněžní dávky důchodu do listopadu 2019. Rozsudkem ze dne 27. 8. 2021, č. j. 83 Co 143/2020-106, Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci změnil ve věci samé rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud právně uzavřel, že závazek žalovaného (plátce) platit peněžní dávky na základě smlouvy o důchodu trval i po uplynutí doby, na kterou byla povinnost omezena. Změnou okolností panujících v době uzavření smlouvy (skončením partnerského vztahu) vzniklo stranám právo od smlouvy odstoupit, a to příjemkyni s účinky ex nunc podle § 2004 odst. 3 o. z. a žalovanému s účinky ex tunc podle § 2004 odst. 1 o. z. Odstoupení žalovaného od smlouvy o důchodu tedy přivodilo zánik závazku od počátku. Závěr soudu prvního stupně, podle něhož je se zřetelem ke specifickým skutečnostem i žalovaný jako dlužník oprávněn odstoupit od smlouvy o důchodu jen s účinky ex nunc, nemá oporu v zákoně. Smluvní strany sjednaly „široce pojaté“ právo odstoupení, využily smluvní volnosti dané dispozitivním charakterem právní úpravy a smlouvu uzavřely „v legitimním očekávání, že otázky smlouvou neupravené se budou řídit textem zákona a nemohly předpokládat, že tento text bude interpretační činností soudu měněn.“ V dovolání, kterým žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu, namítla (mimo jiné), že při řešení otázky odstoupení od smlouvy po jejím zániku se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu z 10. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 65/96). Prosazuje, že smlouva o důchodu zanikla 17. 12. 2019, kdy byl na majetek příjemkyně prohlášen nepatrný konkurz, tedy uplynutím sjednané doby (§ 603 o. z.). Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí změnil, případně zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného práva – účinnosti odstoupení od smlouvy o důchodu, která zanikla uplynutím doby, na níž byl sjednán závazek platit příjemci pravidelné peněžní dávky –, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena [§ 237, § 239 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)]. Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Podle § 603 o. z. práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2004 o. z. se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku (odstavec 1/). Zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam (odstavec 3/). Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně. Žalovaný (plátce) uzavřel s E. F. 20. 10. 2014 smlouvu, jíž se zavázal vyplácet příjemkyni důchod ve výši 3.200 Kč splatný k pětadvacátému dni každého měsíce „počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž bude soudem pravomocně kladně rozhodnuto o schválení oddlužení příjemkyně formou plnění splátkového kalendáře, a to po celou dobu trvání schváleného oddlužení, nejdéle však do právní moci usnesení soudu dle § 413 a 414 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb.“ (článek II odst. 1, 2). „Bude-li o oddlužení v jeho průběhu rozhodnuto jinak než pro splnění oddlužení, končí závazek plátce k poskytování důchodu v měsíci, v němž nabylo právní moci příslušné rozhodnutí. Příjemkyni nenáleží důchod za měsíc, v němž nabylo právní moci rozhodnutí, kterým se ruší schválené oddlužení (§ 418 zák. č. 182/2006 Sb.), byla-li již částka důchodu vyplacena, je příjemkyně povinna tuto vrátit plátci do 7 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí“ (článek II odst. 3). Podle článku III odst. 3 jsou žalovaný a příjemkyně oprávněni – bez sankcí – odstoupit kdykoliv od smlouvy, „a to při jakékoliv změně okolností oproti těm, které trvaly při uzavření smlouvy.“ Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci: a) zjistil úpadek E. F. (dlužnice), povolil jeho řešení oddlužením a insolvenční správkyní ustanovil žalobkyni (usnesení ze dne 2. 12. 2014, č. j. KSLB 54 INS 28569/2014-A-9, zveřejněné v insolvenčním rejstříku 2. 12. 2014), b) schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře (usnesení ze dne 3. 2. 2015, č. j. KSLB 54 INS 28569/2014-B-5, zveřejněné v insolvenčním rejstříku 4. 2. 2015) a c) zrušil oddlužení a na majetek dlužnice prohlásil nepatrný konkurs (usnesení ze dne 11. 12. 2019, č. j. KSLB 54 INS 28569/2014-B-36, zveřejněné v insolvenčním rejstříku 17. 12. 2019). Za dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře žalovaný poskytl dlužnici důchod v celkové výši 104.060 Kč; nedoplatek do zrušení oddlužení a prohlášení konkursu na majetek dlužnice činí 81.540 Kč. Od smlouvy o důchodu žalovaný odstoupil 11. 2. 2020 z důvodu ukončení partnerského vztahu s E. F.. Odstoupení od smlouvy bylo doručeno příjemkyni i žalobkyni. Uplynutím doby smluvní závazek (práva a povinnosti) podle § 60