33 Cdo 3812/2022 — Nejvyšší soud

33 Cdo 3812/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 4. 2024 Spisová značka:33 Cdo 3812/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.3812.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smluvní pokuta Dotčené předpisy:§ 433 o. z. § 2048 o. z. § 2051 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 6. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 3812/2022-332 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně innogy Energie, s. r. o. se sídlem v Praze 10, Limuzská 3135/12, identifikační číslo 49903209, zastoupené Mgr. Přemyslem Dubem, advokátem se sídlem v Praze 10, Limuzská 3135/12, proti žalované P. S., o 57.200,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 217 C 56/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2022, č. j. 27 Co 102/2022-292, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2022, č. j. 27 Co 102/2022-292, a rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 25. 1. 2022, č. j. 217 C 56/2021-258, jímž byla zamítnuta žaloba co do částky 56.000,- Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200,- Kč, a ve výroku o nákladech řízení, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Kladně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované úhrady za odebranou elektřinu, smluvní pokuty za prodlení s úhradami splatných faktur, a smluvní pokuty za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě. Dále po žalované požadovala úhradu za dodávky plynu a smluvní pokutu za prodlení s úhradami splatných faktur. Okresní soud v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. 1. 2022, č. j. 217 C 56/2021-258, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3.866,76 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200,- Kč, částku 3.587,08 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200,- Kč, částku 830,94 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200,- Kč a částku 100,- Kč (výrok I.), co do částky 56.000,- Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200,- Kč žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). Soud prvního stupně uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a dodávky plynu uzavřených podle § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (dále jen „energetický zákon“). Žalovaná nesplnila povinnost odběratele zaplatit za službu dodávky plynu a elektřiny sjednanou cenu. Proto shledal žalobu po právu co do částek 3.766,76 Kč, 3.487,08 Kč a 430,94 Kč a uložil žalované tyto částky žalobkyni zaplatit. Dále uložil žalované povinnost zaplatit smluvní pokuty za prodlení s úhradou záloh a za prodlení s úhradou vyúčtování. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni rovněž nárok na úrok z prodlení a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávek mezi podnikateli. Požadavku žalobkyně na zaplacení částky 56.000,- Kč s příslušenstvím představující smluvní pokutu za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě nevyhověl z důvodu, že ujednání o smluvní pokutě ve výši 2.000,- Kč měsíčně do konce trvání smlouvy odporuje zákonu, konkrétně § 433 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a z tohoto důvodu je pro rozpor se zákonem dle § 588 o. z. neplatné. Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 30. 6. 2022, č. j. 27 Co 102/2022-292, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném výroku II. A III. a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Přisvědčil soudu prvního stupně, že strany sjednaly platnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, což je specifická smlouva upravená v § 50 odst. 2 energetického zákona, která zahrnuje převážně znaky rámcové smlouvy kupní podle § 2079 o. z. Taková smlouva může být uzavřena na dobu určitou i na dobu neurčitou, je však třeba respektovat zvláštní ustanovení energetického zákona. Předmětná smluvní pokuta byla v daném případě sjednána na straně 1/2 smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny v odstavci nazvaném ostatní ujednání tak, že „…je innogy oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kat. domácnost a 2 000 Kč pro kat. podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy v důsledku výše uvedeného jednání zákazníka do konce sjednané doby trvání smlouvy (vč. příp. prolongace).“ Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně konstatoval, že sjednáním předmětné smluvní pokuty došlo k porušení právní úpravy obsažené v § 433 o. z. a uplatnění tohoto nároku dle předmětného ujednání v daném případě naplňuje i kritéria absolutně neplatného právního jednání ve smyslu § 588 o. z. Žalobkyně využila závislosti slabší strany k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran a na dotčené ujednání o smluvní pokutě a uplatnění nároku na tuto pokutu je na místě nahlížet jako na jednání, jež se zjevně příčí dobrým mravům, i odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Ustanovení § 588 o. z. aplikuje soud z úřední povinnosti (ex officio), není tedy třeba, aby se žalovaná takového postupu dovolávala. V souzené věci byla žalovaná v daném vztahu zcela zjevně slabší stranou, a byť smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny sjednávala v souvislosti se zamýšleným provozováním pohostinství v pronajatých prostorách v malé obci, je již z výše nájmu i předpokládaného rozsahu odběru elektřiny i plynu, projevující se ve výši sjednaných záloh, zřejmé, že její postavení bylo srovnatelné spíše s postavením a rozsahem odběru zákazníka z řad domácností než průměrného zákazníka z řad podnikatelů. Prostory na adrese odběrného místa, k nimž byla dodávka elektřiny sjednána, byly žalované pronajaty jen krátce před uzavřením smlouvy se žalobkyní, a podnikání žalované tak bylo v daném místě zcela na počátku, navíc za situace, kdy žalovaná procházela insolvenčním řízením. Adhezní způsob uzavření smlouvy v tomto případě vedl k mechanické aplikaci formulářově vytvořených ujednání, shodných jak pro případy, kdy na straně zákazníka vystupuje podnikatel, jímž je velký a ekonomicky silný obchodní partner, tak pro případy podnikatelů jako žalovaná, tedy ekonomicky slabé osoby, samostatně podnikající na základě oprávnění dle živnostenského zákona. Ze strany žalobkyně jakožto předního dodavatele daných médií na trhu bylo zneužito jejího silného hospodářského postavení k využití závislosti žalované na poskytovaných službách k dosažení nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Uzavřená adhezní smlouva nijak nereflektovala konkrétní situaci na straně zákazníka (např. právě v odpovídajícím nastavení výše dotčené smluvní pokuty), ale byla formulována výhradně ve prospěch žalobkyně. Nerovnováhu ve vzájemných právech a povinnostech stran pak odvolací soud shledává právě v nepoměru zajištěných plnění ke sjednané smluvní pokutě a zajišťující žalobkyni již jen pouhým uzavřením této smlouvy vždy vznik nároku na finanční plnění, a to buď v podobě odpovídajícího plnění (ceny) za dodané služby, nebo v podobě dané smluvní pokuty, a to dokonce o dalších 100 % převyšující předpokládaný zisk ze smlouvy, pokrývající celou sjednanou dobu trvání smlouvy na dobu určitou, ačkoli za období po předčasném ukončení dodávek energií již sama žalobkyně k poskytování žádného plnění povinna není. Uvolněnou kapacitu elektřiny přitom může žalobkyně naopak dále se ziskem přeprodat. Tato zřejmá a nedůvodná nerovnováha ve vzájemných právech a povinnostech jakožto důsledek dotčeného ujednání porušuje nejen zákaz zneužití postavení silnějšího podnikatele uložený § 433 odst. 1 o. z., ale s ohledem na výraznost takto vznikající disproporce ve vzájemných vztazích je i právním jednáním zjevně narušujícím veřejný pořádek a zjevně se příčícím dobrým mravům ve smyslu § 588 o. z. V daném případě je chráněnou hodnotou rovné postavení smluvních stran a spravedlivé uspořádání i ve vztazích uzavíraných s fakticky slabší stranou a veřejný zájem na tom zamezit neodůvodněným hrubým disproporcím a hrubé nepřiměřenosti v takovýchto vztazích. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání, které má za přípustné podle § 237 zák