33 Cdo 4321/2013 — Nejvyšší soud

33 Cdo 4321/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 7. 2014 Spisová značka:33 Cdo 4321/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.4321.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Prekluze Dotčené předpisy:čl. 682 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 čl. 683 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:9. 9. 2014 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 24.10.2014III.ÚS 3394/14prof. JUDr. Jan Musil, CSc.odmítnuto8.6.2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 4321/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) E. K., a b) Ing. J. Z., zastoupených Mgr. Pavlem Douchou, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 33, proti žalované České republice – Ministerstvu obrany, Praha 6, Tychonova 1, adresa pro doručování: Vojenský úřad pro právní zastupování Ministerstva obrany, Praha 6, náměstí Svobody 471, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 10 C 238/2007, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. března 20l3, č. j. 14 Co 36/2013-104, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobou ze dne 6. 9. 2007 se žalobci domáhali, aby žalované byla uložena povinnost „uvést pozemky p. č. 417/1 o výměře 9.502 m2, p. č. 422 o výměře 3.255 m2 a p. č. 425 o výměře 8.182 m2, vše k. ú. K. okres T. do předešlého stavu, zejména odstranit veškerý stavební a jiný odpad, jámy po odtěžení skládek zasypat a vyrovnat terénní nerovnosti, pozemek zbavit křovinné zeleně a urovnat přehrnutím humózní zeminou ve vrstvě tloušťky 10-15 cm, vše ve lhůtě šesti měsíců od právní moci rozsudku“, dále „zaplatit žalobkyni 6.818,- Kč za každý měsíc užívání pozemku p. č. 425 (...) počínaje 1. 3. 2007 do doby uvedení této nemovitosti do předešlého stavu a ukončení jejího užívání“, a „zaplatit žalobci 14.841,- Kč za každý měsíc užívání pozemků p. č. 417/1 (...) a 422 (...), oba v k. ú. K. (dále též „sporné“ nebo „předmětné nemovitosti“), počínaje 1. 3. 2007 do doby uvedení těchto nemovitostí do předešlého stavu a ukončení jejich užívání. Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 9. července 2008, č. j. 10 C 238/2007-21, uložil žalované „uvést pozemky č. parc. 417/1 o výměře 9.502 m2, pozemek č. parc. 422 o výměře 3.255 m2 a pozemek č. parc. 425 o výměře 8.182 m2, vše k. ú. K. okres T. (dále jen „nemovitosti“ popř. „pozemky“) do předešlého stavu, zejména odstranit veškerý stavební a jiný odpad, jámy po odtěžení skládek zasypat a vyrovnat terénní nerovnosti, pozemek zbavit křovinné zeleně a urovnat přehrnutím humózní zeminou ve vrstvě tloušťky 10-15 cm, vše ve lhůtě šesti měsíců od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované platit jí 6.818,- Kč za každý měsíc užívání pozemku p. č. 425 počínaje 1. 3. 2007 do doby uvedení této nemovitosti do předešlého stavu (výrok II.) a jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované, platit mu 14.841,- Kč za každý měsíc užívání pozemků p. č. 417/1 a p. č 422 počínaje 1. 3. 2007 do doby uvedení této nemovitosti do předešlého stavu (výrok III.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.). Vyšel ze zjištění, že žalobci jsou vlastníky nemovitostí, které byly podle výměru Místního národního výboru v Klokotech z 27. 12. 1951 přikázány Československému státu – vojenské správě do povinného pachtu podle zákona č. 55/1947 Sb. k užívání pro veřejné účely. Převzetí předmětných pozemků do povinného pachtu bylo odůvodněno „naléhavým vyšším zájmem“. Původní vlastníci pozemků – V. a A. Z. je smlouvou ze dne 20. 6. 1968, registrovanou Státním notářstvím v Táboře dne 2. 9. 1969 pod č. reg. I. 611/69, převedli do vlastnictví manželů K. a E. Z. Tito je pronajali smlouvami uzavřenými dne 2. 3. 1995 a 29. 10. 1995 České republice – Ministerstvu obrany. Nemovitosti vedené ve zjednodušené evidenci, které jsou podle katastru nemovitostí nyní částí pozemku parc. č. 696/243, byly pronajaty na dobu neurčitou za dohodnuté roční nájemné, splatné ve čtvrtletních splátkách. Smlouvou ze dne 5. 11. 1998 manželé E. a K. Z. pronajali žalované mimo jiné předmětné pozemky na dobu neurčitou od 14. 7. 1998 za dohodnuté nájemné. Smluvní strany v čl. IV. konstatovaly, že „pronajímateli a nájemci je znám stav pozemků, vybudovaná zařízení a objekty, které byly zhotoveny ke dni vzniku nájemního vztahu podle původních smluv. Nájemce nesmí předmět smlouvy pronajmout nebo s ním podobným způsobem nakládat, pěstovat na pozemcích polní plodiny, kácet a vysazovat trvalé porosty, nebo provádět stavby a zařízení trvalého i dočasného charakteru a provádět terénní úpravy.“ Podle ujednání čl. VI. se touto smlouvou ruší smlouvy o nájmu z 2. 3. 1995, 29. 10. 1995 a 14. 10. 1997. Jelikož manželé E. a K. Z. darovací smlouvou převedli pozemky parc. č. 417/1 a 422, které jsou nadále součástí pozemku parc. č. 696/243, do vlastnictví žalobce, a pozemek parc. č. 425, který je částí pozemku parc. č. 696/243, do vlastnictví žalobkyně, uzavřela žalovaná s těmito novými vlastníky pozemků nové nájemní smlouvy (dne 5. 11. 2001 a dne 8. 11. 2001) na dobu neurčitou od 19. 6. 2001, přičemž byla dohodnuta výše nájemného a jeho splatnost. Žalovaná vzala na vědomí, že bez souhlasu pronajímatelů nebude nakládat s předmětem nájemních smluv a nebude na pozemcích budovat zařízení a provádět terénní úpravy. Dodatky č. 1 ze dne 8. 4. 2002 a ze dne 13. 5. 2002 došlo ke zvýšení nájemného; dodatkem ze dne 15. 12. 2005 účastníci smlouvy vzali na vědomí změnu organizační struktury žalované, takže nájemcem je Česká republika – Ministerstvo obrany se sídlem Tychova 1, Praha, 16000 Praha 6, jejímž jménem jedná Ing. B. Š., ředitel Vojenské ubytovací a stavební správy Pardubice se sídlem Teplého, 1899/c, 563002 Pardubice, na základě pověření ministra obrany č. j. 7022/2004-8764 ze dne 28. 1. 2004 vydaného ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., IČ: 60162694, DIČ: CZ 60162694, adresa pro doručování korespondence: Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice (dále jen „VUSS“), Úsek správy nemovité infrastruktury České Budějovice, Dvořákova 12, 37182 České Budějovice. Podáními ze dne 27. 11. 2006, č. j. 623/2006-1420/ÚSNI a č. j. 624/2006-1420/ÚSNI, vypověděl ředitel VUSS s tříměsíční výpovědní lhůtou obě smlouvy o nájmu sporných pozemků. Za účelem fyzického předání a převzetí pozemků – cvičiště Zahrádka, posádka Tábor, svolal na den 9. 3. 2007 jednání s žalobci. O průběhu předání pozemků parc. č. 417/1 a 422 byl pořízen protokol, v němž je zaznamenáno, že žalobce protokolárně uvedené pozemky nepřevzal, neboť při pochůzce zjistil, že se na nich nachází „těleso“ skládky s různými navezenými odpadovými materiály, zejména panelové bloky a dílce. Požadoval proto odstranění skládek a náhradu za užívání pozemků. Z protokolu o předání a převzetí pozemků ze dne 9. 3. 2007 se podává, že žalobkyně pozemek parc. č. 425 nepřevzala, neboť nesouhlasila s jeho stavem, zejména s navážkami různého materiálu, který pozemek znehodnocuje. Požádala obnovit přístupovou cestu k němu, odstranění navážek a do té doby odpovídající náhradu za jeho užívání. Žalobce v dopise datovaném dnem 9. 3. 2007 a žalobkyně dopisem ze dne 27. 4. 2007 zopakovali stav pozemků, přednesli požadavek na odstranění skládek a na náhradu za užívání pozemků. Soud prvního stupně uzavřel, že po skončení nájemního vztahu žalovaná pozemky nevyklidila a zanechala na nich stavební materiál a jiný odpad, nezbavila je křovinné zeleně, neurovnala je přehrnutím humózní zeminy a nevyrovnala terénní nerovnosti. S odkazem na § 126 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), dovozuje, že žalobci mají právo na ochranu svého vlastnického práva, neboť do něj žalovaná neoprávněně zasahuje tím, že po skončení nájmu neuvedla pozemky do původního stavu. Ve vztahu k požadavku na placení úhrady za užívání pozemků až do okamžiku jejich uvedení do původního stavu považoval žalobu za předčasnou, jelikož „dosud nebylo provedeno uvedení pozemku do předešlého stavu a nelze žalovat vydání bezdůvodného obohacení do budoucna, nevznikl-li žalované dosud majetkový prospěch“. Teprve poté, co žalovaná uvede pozemky do původního stavu, se budou moci žalobci domáhat vydání případného majetkového prospěchu, prokážou-li, že až do doby uvedení pozemku do původního stavu jej nemohli užívat k účelu, ke kterému byl určen. Městský soud v Praze