33 Cdo 5117/2008 — Nejvyšší soud

33 Cdo 5117/2008 citace  Právní věta:Změna sazby daně z přidané hodnoty v průběhu účinnosti smlouvy o dílo (§ 631 a násl. obč. zák.), jejíž součástí byla i dohoda o ceně zahrnující tuto daň, nemá vliv na samotný závazkový vztah jejích účastníků. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 11. 2010 Spisová značka:33 Cdo 5117/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.5117.2008.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Dotčené předpisy:§ 35 odst. 2 obč. zák. § 635 odst. 2 obč. zák. § 241a odst. 3 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:13. 12. 2010 Publikováno ve sbírce pod číslem:90 / 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.        33 Cdo 5117/2008 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce I. P., zastoupeného Mgr. Petrem Růžkem, advokátem se sídlem Plzeň, Hálkova 4, proti žalovanému Ing. V. J., zastoupenému JUDr. Vladislavem Bílkem, advokátem se sídlem Klatovy, Čs. legií 143, o zaplacení částky 26.947,75 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 4 C 28/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. května 2008, č. j. 10 Co 114/2008-153, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.                                             O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 14. září 2007, č. j. 4 C 28/2007-107, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 34.057,- Kč s úrokem z prodlení od 25. 7. 2006 do zaplacení, a to od 25. 7. do 31. 12. 2006 ve výši 9 % p. a., od 1. 1. do 30. 6. 2007 ve výši 9,5 % p. a., od 1. 7. do 14. 9. 2007 ve výši 9,75 % p. a., v každém dalším kalendářním pololetí ve výši repo sazby ČNB platné pro první den kalendářního pololetí, zvýšené o 7 procentních bodů (výrok I.), ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení. Vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 22. 3. 2004 smlouvu o dílo, podle níž se žalobce zavázal pro žalovaného realizovat projekt zahrady za cenu 228.489,- Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). Cena byla uvedena v příloze smlouvy, která obsahuje jednotlivé položky a též výpočet DPH s výslovně uvedenou sazbou 5 %. Žalovaný zaplatil žalobci dne 13. 4. 2004 zálohu 195.000,- Kč (tj. 90 % z ceny) a žalobce mu na základě toho poskytl slevu ve výši 5 % z ceny 207.854,- (tj. z ceny provedených prací bez DPH) představující 10.393,- Kč. Žalobce dílo nedokončil ve sjednaném termínu do 22. 4. 2004. Ke dni 18. 5. 2004 byla hotova část díla odpovídající ceně 207.854,- Kč bez DPH. Téhož dne podepsali účastníci dílčí předávací protokol. Žalobce poskytl žalovanému při realizaci díla další slevu ve výši 8.126,- Kč, která měla být odečtena z ceny díla až po započítání slevy první. Vyúčtování ze dne 18. 5. 2004 obsahuje popis současného (nikoliv definitivního) stavu díla. Je zde zaznamenáno sedm položek, které měly být teprve dokončeny. Jejich cena měla být uhrazena později. Některé z nich byly skutečně realizovány. Dne 17. 7. 2006 žalobce předal žalovanému fakturu na částku 41.831,- Kč, v níž cenu díla po slevě vyúčtoval částkou 199.017,60 Kč, k ní připočetl 19 % DPH a následně započetl přijatou zálohu. Z takto zjištěného skutkového stavu věci soud prvního stupně dovodil, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo v souladu s § 631 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „obč. zák.“). Účastníci v ní vyjádřili úmysl, podle něhož žalovaný vedle ceny sjednané bez DPH zaplatí tuto daň v zákonem stanovené sazbě. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zrušil s účinností od 1. 5. 2004 předchozí zákon č. 588/1992 Sb. V době uzavření smlouvy o dílo činila sazba DPH 5 %, podle nové úpravy se na dílo vztahovala sazba DPH 19 %. Zákon o dani z přidané hodnoty je veřejnoprávním předpisem, který nemůže mít vliv na obsah smluvního ujednání. Pokud sjednanou cenu zatěžuje daní, a tuto daň přenáší zákon na zákazníka, potom je zákazník (žalovaný) povinen tuto daň zaplatit, a to bez ohledu na původně sjednanou dobu splnění. Okolnost, že doba plnění sjednaná do 22. 4. 2004 byla žalobcem překročena a zasáhla do období po 1. 5. 2004, kdy nabyl účinnosti nový zákon o dani z přidané hodnoty, považoval soud prvního stupně za nerozhodnou, neboť příčinou zvýšené ceny není jednání žalobce, ale nový zákon. Žalovanému proto uložil, aby žalobci zaplatil (vedle úroků z prodlení) částku 34.057,- Kč, představující rozdíl mezi cenou za částečně splněné dílo (včetně prací provedených po 18. 5. 2004), poníženou o dvě poskytnuté slevy a následně zvýšenou o 19 % sazbu DPH, a zaplacenou zálohou. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 29. května 2008, č. j. 10 Co 114/2008-153, rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výroku I., změnil tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci 7.109,25 Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.), do částky 26.947,75 Kč s úroky z prodlení žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud převzal skutkový stav soudu prvního stupně, který doplnil o zjištění, že účastníci nejednali o důsledcích souvisejících se změnou sazby DPH od 1. 5. 2004 na platební povinnost žalovaného. Ztotožnil se se soudem prvního stupně, že účastníci platně sjednali smlouvu o dílo podle § 631 a násl. obč. zák. Neztotožnil se ovšem se závěrem, že veřejnoprávní předpis o DPH zatěžuje zákazníka, který je povinen bez dalšího daň v příslušné výši zaplatit. Vyslovil názor, že povinnost zaplatit DPH stíhá žalobce, který je daňovým subjektem ve smyslu veřejnoprávních předpisů. Vztah mezi žalobcem a žalovaným je soukromoprávní povahy, založený na jejich rovnoprávném postavení. Nepřisvědčil soudu prvního stupně ani v tom, že změna sazby daně nevedla ke změně sjednané ceny. V daném případě došlo po uzavření smlouvy  ke změně cenového předpisu. Vycházeje z § 877 obč. zák. a § 2 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, v platném znění - dále jen „zákon o cenách“, dovodil, že změna DPH je změnou cenového předpisu ve smyslu § 635 odst. 2 obč. zák., podle kterého měl žalobce (zhotovitel) povinnost upozornit žalovaného (objednatele) na tuto skutečnost bez prodlení a oznámit mu novou cenu. Protože tak neučinil, není žalovaný povinen zaplatit rozdíl, který vznikl v důsledku zvýšení sazby DPH. Vztah mezi objednatelem a zhotovitelem má navíc spotřebitelský charakter a oznamovací povinnost zhotovitele podle § 635 odst. 2 obč. zák. musí být vykládána ve prospěch objednatele. Odvolací soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 7.109,25 Kč (s úroky z prodlení); žalovaný doposud zaplatil žalobci jen zálohu. Po přiznaných slevách činila cena díla 192.485,- Kč a žalovanému vznikla povinnost zaplatit z této částky DPH ve výši 5 % představujících 9.624,25 Kč. Přisouzená částka odpovídá rozdílu ceny díla (navýšené o 5 % DPH) a zaplacené zálohy 195.000,- Kč. Žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, které směřuje - hodnoceno podle obsahu - proti výroku II., kterým byl rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku změněn tak, že žaloba byla v rozsahu 26.947,75 Kč s příslušenstvím zamítnuta. Namítá, že sice v položkovém rozpočtu byla uvedena 5 % daň z přidané hodnoty, má však za to, že cena byla sjednána bez DPH; vedle ceny byl uveden výpočet daně, která odpovídala zákonem stanovené sazbě ke dni podpisu smlouvy. Odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně interpretoval § 635 a § 877 obč. zák. a § 2 zákona o cenách. Byla-li ve smlouvě o dílo sjednána cena bez DPH, zvýšením sazby DPH nedošlo ke zvýšení sjednané ceny za dílo, a § 635 obč. zák. se proto na daný případ nevztahuje. Aplikace § 635 odst. 2 obč. zák. by přicházela v úvahu (a závěr odvolacího soudu by byl správný), jestliže by sjednaná cena za dílo zahrnovala i DPH (tj. jestliže by součástí ceny byla i DPH). Poukazuje na to, že jeho právo účtovat DPH ve výši 19 % potvrdil i Finanční úřad v Klatovech. Z uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 - dále opět jen „o. s. ř.“ (srovnej čl. II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání bylo podáno včas osobou k tomu legitimovanou při splnění podmínky jejího advokátního zastoupení (§ 240 odst. 1, § 241 odst