33 Cdo 515/2023 — Nejvyšší soud

33 Cdo 515/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 11. 2023 Spisová značka:33 Cdo 515/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.515.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva kupní Smlouva spotřebitelská Odstoupení od smlouvy Dotčené předpisy:§ 1820 odst. 1 písm. f) o. z. ve znění do 05.01.2023 § 1833 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 2. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 515/2023-208 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce L. H., zastoupeného Mgr. Jakubem Horkým, advokátem se sídlem Praha, Vodičkova 695/24, proti žalované Alza.cz a.s., se sídlem Praha 7, Holešovice, Jankovcova 1522/53, identifikační číslo osoby 27082440, zastoupené Mgr. Pavlem Steinwichtem, advokátem se sídlem Praha, U Pergamenky 1522/2, o zaplacení 4 298,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 12 C 238/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2022, č. j. 68 Co 12, 13/2022-162, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 1 573 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. Pavla Steinwichta. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Obvodní soud pro Prahu 7 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 12. 10. 2021, č. j. 12 C 238/2019-126, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 38 690,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 690,10 Kč od 7. 8. 2019 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 4 298,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 298,90 Kč od 7. 8. 2019 do zaplacení (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky III. - V.). Usnesením ze dne 16. 11. 2021, č. j. 12 C 238/2019-132, rozhodl o výši znalečného a o splatnosti nákladů řízení státu. 2. Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 18. 5. 2022, č. j. 68 Co 12, 13/2022-162, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé potvrdil, jeho nákladové výroky zrušil a věc v tomu odpovídajícím rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení; usnesení soudu prvního stupně ze dne 16. 11. 2021 zrušil ve výrocích o splatnosti nákladů řízení státu a v tomto rozsahu věc rovněž vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. 3. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že dne 27. 6. 2019 žalobce (spotřebitel) jako kupující uzavřel s použitím prostředku komunikace na dálku s žalovanou (podnikatel) jako prodávající kupní smlouvu, jejímž předmětem byl mobilní telefon iPhone (za kupní cenu 29 990 Kč) a tablet Lenovo (za kupní cenu 12 999 Kč), od níž ve lhůtě 14 dnů odstoupil, zboží žalované vrátil až po uplynutí lhůty čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy. Z videozáznamů a ze znaleckého posudku a doplňujícího výslechu znalce Ing. Jana Aksamita zjistil, že poškození telefonu (řada jemných oděrek na displeji a drobné vrypy na zadním krytu způsobené posouváním zařízení po znečištěném povrchu, výrazné vrypy v levém dolním rohu rámečku způsobené pádem zařízení na zem a řada drobných oděrek na obvodovém krytu) v době jeho vrácení žalobcem bylo způsobeno nikoliv běžným užíváním zařízení a tablet vykazoval poškození dvěma viditelnými vrypy o délce 6 cm a 3 cm na horním krytu, vryp o délce 4 cm na opačné straně, 2 menší vrypy na spodním krytu, 2 vrypy na napájecím zařízení, 2 vrypy na rámečku displeje a neuvedení přístroje do továrního nastavení. Znalec určil rozdíl v obvyklé ceně zmíněného zboží při jeho vrácení (1. 8. 2019) s ohledem na zdokumentované poškození u telefonu částkou 7 550 Kč a u tabletu částkou 3 849 Kč. 4. Po právní stránce odvolací soud dovodil, že byť ustanovení § 1833 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 5. 1. 2023 (dále jen „o. z.“), míří na případy, kdy spotřebitel užívá zboží jinak než způsobem potřebným k seznámení se s jeho povahou, vlastnostmi a funkčností, v souzené věci je aplikovat nelze, neboť ke snížení hodnoty zboží nedošlo jeho užíváním i po okamžiku seznámení se s ním nebo nesprávným nakládáním (neodbornou manipulací) s ním, ale natolik excesivním způsobem, který nelze nazvat jinak, než jako destrukční užívání, jež i spotřebiteli muselo být zjevné. Užívání zboží zjevným poškozujícím způsobem seznatelným na první pohled jakékoliv osobě nelze klást naroveň nesprávnému nakládání se zbožím (např. ponechání nábytku napospas venkovním vlivům, jakkoliv pro takové užívání není určen). Proto odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) odepřel přiznat dotyčnému právu žalobce (na vrácení celé kupní ceny) právní ochranu, neboť jde o jeho zjevné zneužití (ve smyslu § 8 o. z.). Posouzení, zda žalovaná beze zbytku splnila svou povinnost stanovenou v § 1820 odst. 1 písm. f) o. z., shledal bez významu. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl potvrzen výrok o věci samé rozsudku soudu prvního stupně, podal žalobce dovolání, jehož přípustnost odůvodnil tím, že napadený rozsudek závisí na otázce hmotného práva, jež nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena, a to „zda v případě, kdy zboží utrpělo pád na zem, zůstalo však plně funkční, či v případě, kdy na zboží jsou viditelné vrypy, představuje zneužití práva pro vrácení kupní ceny podle § 1833 o. z. při nesplnění informační povinnosti“. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že v případě excesivního užívání zboží není podstatné, zda podnikatel sdělí spotřebiteli údaje podle § 1820 odst. 1 písm. f) o. z., ani se závěrem, že užívání zboží zjevným poškozujícím způsobem nelze klást na roveň nesprávnému nakládání, neboť zákon žádné dvě kategorie excesivního užívání zboží neurčuje. Namítá, že v případě tabletu odvolací soud „vůbec nerozlišuje“, kdy jde o vrypy, u kterých ještě právo na vrácení kupní ceny přiznat lze, a u kterých nikoliv. Má za to, že v projednávané věci o zjevné zneužití práva nejde. 6. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla dovolání zamítnout. III. Přípustnost dovolání 7. Nejvyšší soud dovolání projednal podle úpravy zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“). 8. Dovolání je přípustné, neboť rozsudek odvolacího soudu závisí na otázce hmotného práva, která nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena, za jakých podmínek spotřebitel v případě odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem odpovídá za snížení hodnoty zboží. IV. Důvodnost dovolání 9. Podle § 1820 odst. 1 písm. f) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v rozhodném znění (dále opět jen „o. z.“) směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také - pokud lze využít práva na odstoupení od smlouvy, podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění tohoto práva, jakož i formulář pro odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. 10. Podle § 1831 odst. 1 o. z. odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel. Byla-li spotřebiteli již poskytnuta služba, není z toho podnikateli ničeho povinen s výjimkou ustanovení § 1834. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení podnikatel může po spotřebiteli požadovat pouze úhradu nákladů stanovených tímto zákonem. 11. Podle § 1833 o. z. spotřebitel odpovídá podnikateli pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. To neplatí, pokud podnikatel nesdělil spotřebiteli informace podle ustanovení § 1820 odst. 1 písm. f). 12. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě (odstavec 1). Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (odstavec 2). 13. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 14. Jelikož v případě prodeje na dálku (prodeje mimo obvyklé obchodní prostory) spotřebitel nemá možnost si před uzavřením smlouvy zboží prohlédnout či vyzkoušet, přiznává mu právní úprava v těchto