33 Cdo 785/2025 — Nejvyšší soud

33 Cdo 785/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 2. 2026 Spisová značka:33 Cdo 785/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:33.CDO.785.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 241a o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:4. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 785/2025-894 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce Bytového družstva Labyrint, družstva, se sídlem v Hostivici, Školská 1332, identifikační číslo osoby 25127683, zastoupeného Mgr. Ing. Ladislavem Málkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Vinohradská 89/90, proti žalovanému městu Hostivice, se sídlem městského úřadu v Hostivici, Husovo náměstí 13, identifikační číslo osoby 00241237, zastoupenému JUDr. Mojmírem Ježkem, Ph. D., advokátem se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí 351/6, za účasti Spravedlnosti pro bytová družstva, z. s., se sídlem v Brně, Jakubské nám. 580/4, identifikační číslo osoby 09976582, zastoupeného Mgr. Zdeňkem Jouklem, advokátem se sídlem v Brně, Jakubské nám. 580/4, a J. P., jako vedlejších účastníků na straně žalobce, o nahrazení prohlášení vůle a o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 7 C 371/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2024, č. j. 22 Co 29/2024-862, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce a vedlejší účastníci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 15.333 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Mojmíra Ježka, Ph. D., advokáta. Odůvodnění: Okresní soud Praha-západ (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 4. 2023, č. j. 7 C 371/2020-712, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení prohlášení vůle žalovaného k uzavření smlouvy o převodu jeho spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na nemovitostech budova XY č. p. XY (bydlení) na pozemku parc. č. XY a budova XY č. p. XY (bydlení) na pozemku parc. č. XY, vše zapsáno na LV č. XY pro katastrální území XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, za kupní cenu 1 Kč (výrok I), zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že budova č. p. XY na pozemku parc. č. XY a budova č. p. XY na pozemku parc. č. XY, jsou ve výlučném vlastnictví žalobce (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Zamítl-li soud prvního stupně žalobu o nahrazení prohlášení vůle (výrok I.), učinil tak proto, že v řízení bylo prokázáno, že ke schválení dodatku č. 3 smlouvy o sdružení, upravujícího převod spoluvlastnických podílů na žalobce po zániku sdružení, městským zastupitelstvem před ani po jeho podpisu (6. 12. 1999) nedošlo. Jestliže žalovaná obec neprojevila vůli uzavřít dodatek č. 3, který byl přesto podepsán starostou obce, je tento právní úkon podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), absolutně neplatný; nevznikl tak platný závazek žalovaného uzavřít smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu na žalobce za kupní cenu 1 Kč, a soud žalobě na nahrazení prohlášení vůle nemohl vyhovět. Co do požadavku na určení, že je žalobce výlučným vlastníkem budovy v XY č. p. XY (bydlení) na pozemku parc. č. XY a budovy v XY č. p. XY (bydlení) na pozemku parc. č. XY, vše zapsáno na LV č. XY pro katastrální území XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY (výrok II.), pak při zjištěném naléhavém právním zájmu na požadovaném určení, soud prvního stupně uzavřel (s odkazem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1090/2008), že neschválilo-li zastupitelstvo uzavření dotčených smluv o dílo, podle nichž měl žalovaný získat spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech, jsou i tyto smlouvy absolutně neplatné podle § 39 obč. zák. Pro případ takového závěru soudu žalovaný tvrdil, že spoluvlastnický podíl k nemovitostem vydržel na základě tzv. mimořádného vydržení, argumentujíc ustanovením § 992 odst. 1, §1095 a § 3066 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Soud prvního stupně po provedeném dokazování (viz bod 65 rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 20. 4. 2023, č. j. 7 C 371/2020-712) uzavřel, že žalovaný držel sporné budovy po dobu 20 let a to nikoliv v nepoctivém úmyslu, a tedy spoluvlastnický podíl vydržel. Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 26. 3. 2024, č. j. 22 Co 29/2024-862, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 14. 5. 1997 smlouvu o sdružení, jejímž předmětem bylo vytvoření podmínek pro získání státní dotace a jejího využití k výstavbě dvou bytových domů v XY s 63 bytovými jednotkami a v nich po dobu 20 let zabezpečit trvalé nájemní bydlení s věcně usměrňovaným nájemným. Náklady na výstavbu účastníci měli hradit stejným dílem s tím, že náklady převyšující dvojnásobek státní dotace ponese družstvo. Žalovaný se zavázal poskytnout pro účely sdružení také pozemek. Bytové domy se měly stát rovnodílným spoluvlastnictvím účastníků. O 15 bytových jednotkách měl rozhodovat a obsazovat je žalovaný po předchozím projednání se žalobcem. V článku V. smlouvy bylo dohodnuto, že po uplynutí 20 let od kolaudace domu (a zániku sdružení) účastníci zůstanou rovnodílnými spoluvlastníky všeho majetku získaného společnou činností. Uzavření smlouvy o sdružení předcházelo zasedání zastupitelstva dne 17. 3. 1997, které jednomyslně odsouhlasilo poskytnutí pozemku p. č. XY k výstavbě, vstup žalovaného do SBD XY pro výstavbu malometrážních bytů i podání žádosti o dotaci na výstavbu. Dotaci žalovaný získal na základě smlouvy o poskytnutí investiční dotace ze státního rozpočtu ze dne 18. 5. 1998, v níž se zavázal po dobu 20 let nepřevést své (spolu)vlastnické právo na jinou osobu. Výstavba bytových domů se uskutečnila na základě smluv o dílo ze dne 1. 10. 1997 a ze dne 13. 8. 1998, které uzavřeli žalobce a žalovaný jako objednatelé (smlouvy nebyly schváleny zastupitelstvem žalovaného). Dne 28. 1. 1998 schválilo městské zastupitelstvo obsah dodatku č. 1 smlouvy ke smlouvě o sdružení uzavřeného dne 9. 3. 1998, kterým byl změněn počet bytů, o kterých rozhodoval žalovaný, z 15 na 13, dne 18. 3. 1998 městské zastupitelstvo schválilo uzavření smlouvy o převzetí věcného břemene a předkupního práva družstva XY k pozemku p. č. XY, katastrální území XY, smlouva byla uzavřena dne 23. 3. 1998. Dne 13. 11. 1998 byl podepsán účastníky smlouvy dodatek č. 2, který řešil přednostní použití dotace na výstavbu; k úhradě dalších finančních prostředků po vyčerpání dotace se zavázal žalobce. Dne 11. 10. 1999 městská rada schválila uzavření smlouvy o vypořádání majetkových vztahů mezi družstvem XY a žalovaným, která řešila vztah účastníků po 20 letech od kolaudace dvou sporných staveb. Dne 12. 10. 1999 smluvní strany podepsaly dodatek č. 3 ke smlouvě o sdružení, v němž si sjednaly, že po zániku sdružení, tj. po uplynutí 20 let od kolaudace dotčených staveb převede žalovaný bezodkladně svůj spoluvlastnický podíl na veškerém společnou činností získaném majetku na družstvo za 1 Kč nebo za jednu jinou základní měnovou jednotu užívanou na území České republiky, bude-li to možné a dovolené právními předpisy, výnosy, pokyny a dalšími akty příslušných státních orgánů, platnými a účinnými v době, kdy má k převodu dojít. Kolaudační rozhodnutí o povolení užívání předmětných domů byla vydána ve dnech 19. 4. 1999 a 22. 10. 1999. Dne 6. 12. 1999 se konalo zasedání zastupitelstva žalovaného, přičemž na programu bylo také projednání dodatků č. 1 a 3 k smlouvě o sdružení družstev XY a XY. Na žádost starosty žalovaného byl tento bod programu vypuštěn z projednání; zastupitelstvo tak o něm nejednalo. Od roku 1999 jsou účastníci vedeni jako podíloví spoluvlastníci s rozsahem spoluvlastnického podílu ½. Pro rozhodnutí ve věci byla stěžejní platnost dodatku č. 3. Tento dodatek, pokud cílil i na budoucí převod nemovitosti, nebyl schválen zastupitelstvem, pouze v rámci zasedání městské rady dne 11. 10. 1999 bylo uvedeno, že rada schválila smlouvu o vypořádání majetkových vztahů mezi účastníky, která řeší vztah po dvaceti letech. Bez schválení dodatku č. 3 zastupitelstvem tento dodatek nebyl platný, neboť nebyla vůbec vytvořena vůle obce k budoucímu převodu jejího spoluvlastnického podílu na bytových domech. Ani případná diskuze o principu vypořádání s družstvy obsahově odpovídajícímu dodatku č. 3 (viz čestné prohlášení I. B.) nemůže nahradit vytvoření