4 Tdo 1081/2021 – Nejvyšší soud

4 Tdo 1081/2021-107 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 10. 2021 o dovolání obviněné E. B., nar. XY, bytem XY a o dovolání nejvyššího státního zástupce podaného v neprospěch obviněné E. B., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 6. 2021, sp. zn. 8 To 39/2021, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 45 T 9/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné E. B. odmítá. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 6. 2021, sp. zn. 8 To 39/2021. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Vrchnímu soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2020, sp. zn. 45 T 9/2019, byla obviněná E. B. uznána vinnou ze spáchání ad II. zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a, b) tr. zákoníku a ad III. zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku, kterých se dopustila jednáním popsaným ve skutkové větě daného rozsudku. Za uvedené jednání byla obviněná E. B. odsouzena podle § 329 odst. 3 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 /šesti/ roků. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byla obviněná pro výkon trestu zařazena do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněné uložen peněžitý trest ve výměře 500 denních sazeb, kdy denní sazba činí 9.000 Kč, celkem ve výměře 4.500.000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců. Podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku bylo rozhodnuto o zabrání věcí: 1) pozemek p.č. XY v katastrálním území XY, zapsaný na LV XY, pozemek p.č. XY v katastrálním území XY, zapsaný na LV XY, pozemek p.č. XY v katastrálním území XY, zapsaný na LV XY, pozemky p.č. XY a XY v katastrálním území XY, zapsané na LV XY, pozemky p.č. XY, XY, XY, XY, XY a XY v katastrálním území XY, zapsané na LV XY a pozemek p.č. XY v katastrálním území XY, zapsaný na LV XY, vedené u Katastrálního úřadu XY, katastrální pracoviště XY, jejichž vlastníkem je společnost B., IČ XY, XY, 2) pozemky p.č. XY, XY, XY, XY, XY, XY a XY v katastrálním území XY, zapsané na LV XY,vedené u Katastrálního úřadu XY, katastrální pracoviště XY, jejichž vlastníkem je společnost B. K., IČ XY, XY, 3) pozemek p.č. XY v katastrálním území XY, zapsaný na LV XY, pozemek p.č. XY a XY v katastrálním území XY, zapsaný na LV XY, pozemek p.č. XY v katastrálním území XY, zapsaný na LV XY, pozemek p.č. XY v katastrálním území XY, zapsaný na LV XY, pozemek p.č. XY v katastrálním území XY, zapsaný na LV XY, pozemek p.č. XY a XY v katastrálním území XY, zapsaných na LV XY, pozemek p.č. XY v katastrálním území XY, zapsaný na LV XY a pozemek p.č. XY v katastrálním území XY, zapsaný na LV XY, vedené u Katastrálního úřadu XY, katastrální pracoviště XY, a u Katastrálního úřadu XY, katastrálních pracovišť XY, XY, XY a XY, jejichž vlastníkem je Z. Č., nar. XY, bytem trvale bytem trvale XY. Podle § 102 tr. zákoníku za použití § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku byla zabrána náhradní hodnota, a to pozemek p.č. XY v katastrálním území XY, zapsaný na LV XY, vedený u Katastrálního úřadu XY, katastrální pracoviště XY, jehož vlastníkem je Z. Č., nar. XY, bytem trvale XY. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněným J. H. a E. B. uložena povinnost zaplatit poškozené Metrostav Vackov, a.s., se sídlem Praha 8, Koželužská 2450/4, IČ: 256 41 182, částku ve výši 11.761.117 Kč na náhradu majetkové újmy /představované náklady v souvislosti s ukončením smluv o smlouvách budoucích kupních ve výši 1.114.315 Kč, náklady za odložené prodeje ve výši 3.716.265 Kč, náklady na právní služby ve výši 1.144.099 Kč a náklady souvisejícími s pozastavením rozvoje dalších etap projektu ve výši 5.786.438 Kč/. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli poškození Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Praha 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČ: 69797111, Hlavní město Praha, se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2, IČ: 000640581, Pražské služby a.s., se sídlem Praha 9, Pod Šancemi 444/1, IČ: 60194120, Česká republika – Státní pozemkový úřad, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 – Žižkov, IČ: 013 12 774, Státní statek hl. m. Prahy „v likvidaci“, se sídlem Praha 5, Holečkova 8, IČ: 000 64 092, Vinohradská Properties a.s., se sídlem Praha 10, Chorvatská 1400/11, IČ: 041 43 507, Garážový park Strašnice a.s., se sídlem Praha 10, Konojedská 1581/38, IČ: 258 79 774, Česká republika - Ministerstvo financí, se sídlem Praha 1, Letenská 15, IČ: 00006947, Tělovýchovná jednota Bohemians Praha, se sídlem Praha 10, Izraelská 6, IČ: 158 87 456, se svými nároky na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto také o vině a trestu obviněných J. H. a P. Ch. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2020, sp. zn. 45 T 9/2019, podal státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, obviněná E. B. a poškození odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 9. června 2021, sp. zn. 8 To 39/2021, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. c), d) a f) odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek z podnětu odvolání obviněné E. B. a zúčastněných osob částečné zrušil, a to ve výroku o vině a trestu, týkajících se obviněné E. B., ve výrocích o náhradě škody, zabrání věcí a zabrání náhradní hodnoty a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou E. B. uznal vinnou ze spáchání přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle § 330 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustila tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů): „jako ředitelka P. ú. P. v XY, XY, odpovídající za výkon státní správy v rozsahu svěřené působnosti, plnící úkoly vyplývající ze zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a z dalších navazujících předpisů, pověřená rozhodováním ve správním řízení jako orgán prvního stupně o uplatněných restitučních nárocích na vydání zákonem specifikovaného zemědělského a lesního majetku, podepsala a tím předmětná rozhodnutí vydala, aniž by prověřila relevantní skutečnosti, seznámila se s rozhodnutími v dědických věcech po zemi'. J. B. a J. M. B., s výpisy z knihovních vložek a katastru nemovitostí, s rozhodnutími, jimiž nemovitý majetek přešel na stát ve smyslu § 6 zákona o půdě, 1) dne 21.9.2010 ve věci vedené pod sp. zn. PÚ 2525/92 č. j.: PÚ 498/10, podepsala rozhodnutí, které vypracoval J. H., když při posuzování otázky, zda jsou žadatelé E. B., nar. XY, M. Š., nar. XY, Z. Č., nar. XY, I. Č., nar. XY, a J. Ř., nar. XY, oprávněnými osobami podle § 4 zákona o půdě, a rozhodnutí bylo koncipováno tak, že restituenti jako dědicové oprávněných osob, které uplatnily nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí, podle § 4 odst. 4 zákona o půdě - kdy konkrétně v rozporu s realitou označila E. B. za neteř J. M. B., Z. Č., I. C. a J. Ř. za děti synovce J. M. B. pana F. Č., a M. Š. za dědičku synovce J. M. B. pana S. F. - nejsou vlastníky nemovitostí v katastrálním území XY a XY v obci XY, konkrétně v rozhodnutí vymezených, jejichž původním vlastníkem byl J. M. B., nar. XY, zemř. 21.10.1980, a že za tyto nemovitosti jim budou Pozemkovým fondem ČR poskytnuty jiné pozemky podle § 11 odst. 2 zákona o půdě, nebo jim bude poskytnuta finanční náhrada podle § 16 odst. 1 zákona o půdě, ačkoli restituenti nebyli ve smyslu § 4 zákona o půdě osobami oprávněnými žádat o vydání pozemků, jejichž původním výlučným vlastníkem byl J. M. B. a které přešly ještě za jeho života na stát, protože E. B. je pouze dědičkou ze závěti po jeho bratrovi J. B., a M. Š., Z. Č., I. Č. a J. Ř. jsou pouze právními nástupci dědiců ze závěti po jeho sestře A. K., roz. B., čímž obžalovaná v rozporu se zákonem o půdě a svými povinnostmi vyplývajícími z výše uvedených předpisů přiznala nárok podle zákona o půdě osobám, které ve vztahu k nemovitostem původně patřícím J. M. B. nebyly oprávněnými osobami, a v důsledku navazujícího vydávání náhradních pozemků z majetku české republiky restituentům podle § 11 a zákona o půdě, které probíhalo v období od 21. 9. 2012, způsobila ve spojení s dalším jednáním restituentů a Pozemkového fondu ČR České republice škodu ve výši nejméně 585.876.157 Kč, přičemž zároveň došlo v totožné výši k obohacení restituentů, 2) dne 15.12.2011 ve věci vedené pod sp. zn. PÚ 2525/92 č. j.: PÚ 910/11, podepsala rozhodnutí, které vypracoval J. H., když při posuzování otázky, zda jsou žadatelé E. B., nar. XY, M. Š., nar. XY, Z. Č., nar. XY, I. Č., nar. XY, a J. Ř., nar. XY, op